Na základě rozumu, ve který nevěříš?
Řekl jsem snad něco takového?
Asi jsi moc nepochopil, jak jsem to myslel.
Tvá teorie poznání podřizuje rozum podvědomí, neboli citovým či instinktivním, dědičným či vrozeným ctnostem povahy.
To, co jsi vyjmenoval, není vše, co zahrnuje slovo podvědomí. Zapoměl jsi na zvnitřněné pochody, které při učení přecházejí do podvědomí, intuici, podvědomé soudy apod.. To, co jsi vyjmenoval, je velmi omezený pohled na podvědomí.
Jak mohl Galileo bojovat proti hordám pitomců, kteří se považovali za slovo Boží? Asi tak, že se z něho samotného pitomec nestal. Většina géniů má jednu vlastnost, a to je naprostá tvrdohlavost. To má samozřejmě své výhody i nevýhody; nenechají si vzít svou vizi a jdou za svým cílem, ale zase je mnohdy těžko budeš přesvědčovat o něčem, když tomu oni sami věřit nechtějí
Ale ne, teď vážně: při studii každé mysli zjistíš, že každý čin má své příčiny. Ty jsou způsobené vlivy vnějšími a vnitřními. A teď se projeví ty nejpodvědomější pochody: to nevědomé hnutí či stav mysli "rozhoduje" o tom, jak budeme vnější vjemy vnímat a jak je budeme zpracovávat. Logické uvažování je vždy posilováno nebo omezováno podvědomými "algorytmy" (zkušenostmi, vrozenými sklony, podprahovými zkušenostmi, podvědomá dedukce apod.). Podvědomí nedává možnost dělat jen to, co bylo uděláno, ale dává podstatu toho,
jak bude činěno.
To není popření svobodné vůle, ale jen popis jejího fungování.
(možná by byl vhodnější název než determinismus - kauzalita)
Dnes se nosí názor, že dospělost znamená netrvat na svých názorech.
Ano, bohužel. Jenže dnes se nosí i takové názory, že ve jménu svobody může každý žít v tom největším bludu a dělat i ty nejnezodpovědnější kraviny.
Pod záštitou svobodné vůle jsme přestali přemýšlet o důvodech našich rozhodnutí. Nelze se pak divit, že nejsme schopni pochopit jeden druhého.