Bratrova přítelkyně a přítel mamky

[JanAnonym]

Zdravím,

Nevím jestli to tedy vůbec patří a tak ale:

mohu se zeptat jestli vám toto přijde v pohodě nebo jsem úplný dement, že mi to vadí ? Mám dvacetiletého bráchu a sdílím s ním pokoj a mamka spí v obýváku, který je vlastně jako i ložnice. Nemáme nějaký velký dům nebo tak, takže to prostě musí být takhle. Brácha má přítelkyni a mamka přítele. A tedy mamky přítel tu teď už dva víkendy po sobě spí, protože mamka s ním chce být, protože přes lichý týden nemá vůbec čas a právě bráchy přítelkyně tu co 14 dní taky spí v sobotu a tedy já nemám kde teď spát v tu sobotu, takže musím každou sobotu chodit k prarodičům spát. Takže si nepřipadám jako kdybych byl doma a neměl žádný svůj pokoj a připadám si jako kdybych tu jen zavazel. Bratr se mě ani jednou nezeptal jestli mi to nevadí, že bude v pokoji spát jeho přítelkyně. Dokud mamka neměla přítele, tak jsem musel spát v obýváku na takové rozkládací posteli, která je celkem nepohodlná a i to mi už trochu vadilo, ale co bych pro lásku dvou lidí neudělal že? Ani tehdy se mě bratr nezeptal. Bratrova přítelkyně bydlí daleko, takže se moc nevidí... ona tady přijíždí skoro každou středu a v sobotu buď ona přijede a spí tady nebo on k ní chodí spát, ale ona určitě má svůj pokoj, takže nemusí sourozence "vyhazovat" z pokoje. Mamka mi včera říkala, že klidně budou s přítelem v autě a pak její přítel večer pojede domů... trochu se přiznám... měl jsem blbou náladu z toho všeho a trochu jsme se pohádali kvůli tomu... ale dneska otočila a ani mi to neřekne do očí, ale napsala mi, že bych byl hodný kdybych šel spát zase k prarodičům, takže mě jakoby slušně vyhazuje no. Jako oba partneři mamky a bráchy bydlí celkem daleko. A jako samozřejmě to udělám a asi bych šel i kdyby mi to neřekla, ale vadí mi to a cítím se prostě jako, že všem závazím. Už teď mám sebevražedné myšlenky, že jsem hnusný, protože mi to říkali na základce a i to prostě vidím a že jsem prodělaný introvert se sociální fobií a neumím mluvit s lidmi a jsem bez kamarádů a tohle mi moc nepomáhá teda. Chtěl jsem se tady prostě jen svěřit a vypsat se z toho a jestli nemáte nějakou radu nebo jestli jsem prostě úplný dement, že mi to celkem vadí nebo jak.

Děkuji

[MgX]

Podobné rychlé řešení, ale řešení dlouhodobější, by asi vadilo každému. Takže rozhodně to není nic, s čím by ses měl trápit.

Jako všechno se jedná o potřebu vykomunikovat vše s ostatními. Pokusit se najít řešení. Nedomnívám se, že jim zavazíš, překážíš, jen jsou prostě aktuálně zaláskovaní a chtějí mít toho druhého co nejblíže. Možná jim kvůli přílišnému zaláskování a formě pudového jednání, ne zcela dochází, že se Ti děje nějaké příkoří, respektive, že vše bereš hůř, než to vnímají oni.

Takže si s nimi promluv a zkuste najít řešení.

Z druhé strany můžeš své bydlení u prarodičů vnímat jako další krok k osamostatnění a možnosti, jak si zařídit svůj méně závislý život.

Svoji pozici nevnímej tak dramaticky, stejně tak vzhled atp. Znám nemálo lidí, kterým v mládí říkali, že jsou škaredí, či dokonce hnusní. Dnes mají běžně partnery, rodinu.