od MgX 7. 5. 2008 19:13
Já si myslím, že každý má svého oblíbence v pestrém ,,světě" psů. Někdo rád velké, jiný střední, no a pár dalších i ty nejmenší. Někomu je to jedno. Ten chce psa s rodokmenem, další si jde pro svého miláčka do útulku.
Já můžu jak velké plemena, tak i ty malá. Líbí se mně německý ovčák, labrador, ale i ,,westík", jezevčík a mnoho dalších. Moc nemusím bojová plemena.
Nějak mě nenapadá, proč bych se měl s někým hádat o tom, že se mu líbí/nelíbí to, či ono plemeno.
Můj názor je, že do bytu je možné brát jak malého, tak i velkého psa. Ono ani tak nezáleží na velikosti psa - spíše na možnostech jeho ,,ubytování" v bytě. Co je velmi důležité, jak dlouho bude bývat sám doma a zda jsem s ním schopen být dlouho venku na procházce, nebo ne. Určitě není vhodné si do bytu, když jsem hodně zaneprázdněný člověk, nějaké ,,aktivní" plemeno (malamut, salašnický pes, chrt ....) Zásadní je také to, zda jsem schopen psa zvládnout a naučit jej alespoň základní poslušnosti.
Ono občas se to přehání s tím povídáním jak pes musí být tam, nebo onde, aby se netrápil. Většinu dne pes stejně prospí, tudíž jde o to, aby přivykl ,,chodu" rodiny a dál už je na jejich členech, jak se mu (když jsou doma) budou věnovat. Tudíž se paradoxně může stát, že německý ovčák může být v jedné rodině v malém bytě více vhodný (chcete-li méně utrápený), jak jezevčík v jiném.
Je to o majiteli, jeho aktivitě, snaze, obětavosti, chuti, zkušenostech, možnostech ...
S pozdravem MgX