od S-Tony 19. 1. 2010 14:24
HLADOVÁ LENORA
Já každý den po ránu,
hned z postele nevstanu,
budík sice zazvoní,
vstávání mi nevodní.
Nejlepší je ráno vstát,
až dostane člověk hlad,
kafíčko si uvařím
k tomu klobás uškvařím.
Tučné jídlo moje síla,
hořtice a klobásky,
nabývají moje kila,
povolím si opasky.
Po jídle zas pod peřinu,
v posteli se nenudím,
usnu já hned za vteřinu,
až na oběd se probudím.
Těžko člověk ve dvě vstává,
když za chvilku má zase spát,
člověk to je mrška žravá,
a dostává často hlad.
Co nadělám oběd smažím,
bramborové placky, špek,
k tomu si já víno svařím,
v postýlce já budu hned.
Pěkný sen se mi teď zdá,
že mám plnou ledničku,
v tom budík zase vyřvává,
tak sakra počkej chviličku.
Mrknu opět na hodiny,
půl osmé už na mně mrká,
kašlu na to ležím dál,
v chlebníku je suchá kůrka.
Další sen se mi zas zdá,
o tom jak mám hostinu,
můj žaludek vyřvává,
v tu půlnoční hodinu.
Co nadělám jdu se dívat,
co v kuchyni zůstalo,
mojí puse chce se zývat,
mám lenoru nemalou.
Lednička zas mrknu na ni,
jenom pivo jediné,
to si nechám na snídani,
jdu zas snít o hostině.
Je tu opět další ráno,
pivo já si hnedka dám,
do oběda vystaráno,
peřinou se přikrývám.
Když se smíříte s tím, že život už nic nového nepřinese, tak teprve to je ten okamžik, kdy všechno důležité teprve začíná...