Vztah na dálku

[MgX]

SuperhollymaN kamarády? Vždyť by jim prd*l rozsekal ventilátor

[aquarkko]

nefunguje! sakra!

[Pamela81]

Nemají šanci, musí člověk si rozhodnout jestli „tady“ nebo „tam“….

[Tukatkat]

Ja na to mam celkem "stesti"... Je mozny, aby to vydrzelo, ale musibejt zajem z obou stran..

[hobitt]

Několik týdnů teď s přítelkyní provozujeme vztah na dálku, tak si dovolím pár postřehů. Naštěstí to k sobě nemáme až tak daleko něco mezi padesáti a šedesáti kilometry, vídáme se jednou za týden...

Co je super, je to, že si vůbec nelezeme na nervy, protože se vidíme málo a tak se na sebe těšíme.

Dnes jsou naštěstí mobily, Facebook, ICQ, takže jsme v kontaktu téměř denně, což je paráda.

Je pravda, že když jsme spolu, tak si ten den užijeme na maximum, čili si asi jen tak nezevšedníme (nebo alespoň mám takový pocit)

Navíc nemusím často vidět její matku, která mě nemá ráda a to se taky počítá

Na druhou stranu...

Prostě cítím, že bych s ní chtěl být častěji a více a fakt, že přes pracovní týden je to celkem nereálné je ubíjející (cesta k ní a zpět zabere tři hodiny jízdy vlakem) a když ji pár dní nevidím, jsem neskutečně nesvůj...celkem nový pocit, pravda...

Fakt, že se vždycky nějak vyhne tomu, aby přijela ke mně, mi taky na náladě nepřidá. Vždycky se z toho vykecá

Tím pádem veškeré své peníze utrácím za jízdenky (dobře, schovávám si na vánoční dárky a na dárky k jejím narozeninám), na které se mi nepodařilo výběhat žádnou slevu a je to dost náročné... Ale mám ji rád, tak co...lepší, než bych ty peníze prokalil...

No a samozřejmě to, že bydlí na malým městě, kde není moc kam zajít, tudíž vymyslet zajímavý program je nadlidský úkol takže to vidím tak, že budu dělat na rekonstrukci baráku to jde ruku v ruce s tím, že nejezdí ona sem

Ale i přes to všechno to je zatím krásné

Takže abych to shrnul...ten člověk za to musí stát a je to na jednu stranu paráda, ale na druhou nápor na psychiku, sám vím o čem mluvím. Ale když to vezmu kolem a kolem, tak to je pozitivní.

[mtmccox2]

== lepší jednou za týden, nežli vůbec. (?)

[talirek]

Několik týdnů teď s přítelkyní provozujeme vztah na dálku, tak si dovolím pár postřehů. Naštěstí to k sobě nemáme až tak daleko něco mezi padesáti a šedesáti kilometry, vídáme se jednou za týden...

Co je super, je to, že si vůbec nelezeme na nervy, protože se vidíme málo a tak se na sebe těšíme.

Dnes jsou naštěstí mobily, Facebook, ICQ, takže jsme v kontaktu téměř denně, což je paráda.

Je pravda, že když jsme spolu, tak si ten den užijeme na maximum, čili si asi jen tak nezevšedníme (nebo alespoň mám takový pocit)

Navíc nemusím často vidět její matku, která mě nemá ráda a to se taky počítá

Na druhou stranu...

Prostě cítím, že bych s ní chtěl být častěji a více a fakt, že přes pracovní týden je to celkem nereálné je ubíjející (cesta k ní a zpět zabere tři hodiny jízdy vlakem) a když ji pár dní nevidím, jsem neskutečně nesvůj...celkem nový pocit, pravda...

Fakt, že se vždycky nějak vyhne tomu, aby přijela ke mně, mi taky na náladě nepřidá. Vždycky se z toho vykecá

Tím pádem veškeré své peníze utrácím za jízdenky (dobře, schovávám si na vánoční dárky a na dárky k jejím narozeninám), na které se mi nepodařilo výběhat žádnou slevu a je to dost náročné... Ale mám ji rád, tak co...lepší, než bych ty peníze prokalil...

No a samozřejmě to, že bydlí na malým městě, kde není moc kam zajít, tudíž vymyslet zajímavý program je nadlidský úkol takže to vidím tak, že budu dělat na rekonstrukci baráku to jde ruku v ruce s tím, že nejezdí ona sem

Ale i přes to všechno to je zatím krásné

Takže abych to shrnul...ten člověk za to musí stát a je to na jednu stranu paráda, ale na druhou nápor na psychiku, sám vím o čem mluvím. Ale když to vezmu kolem a kolem, tak to je pozitivní.

Abys nebyl časem zklamanej... neměl by se přizpůsobovat jen jeden, ale oba a dělat kompromisy, takhle budeš pořád ty ustupovat a časem tě to omrzí, protože když neuvidíš snahu z její strany, tak víš co... No asi jsi hodně mladej a nezkušenej, tak hodně štěstí... Jak to popisuješ, tak se mi to zdá jednostranný, já bych za svým klukem jezdila a nevymlouvala se na nic, ještě když bych věděla že moje matka ho nemusí...

[hobitt]

== lepší jednou za týden, nežli vůbec. (?)

To rozhodně ano.

talirek: mám to s ní v plánu probrat, tak uvidíme. Rozhodně nechci, abych se podřizoval jen já, to by mohl být celkem zásadní problém.

[trent]

Měl bys hodit řeč.
Já taky měl vztah na dálku a bylo to krásné. V okamžiku, když jsme spolu začli bydlet, šlo to do pr.

[hobitt]

No ono to je jednou stranou krásné, ale zas mám takové pocity, že tu asi fakt není něco fér. Zkusím si s ní o tom promluvit a když na to nebude chtít přistoupit nebo to nebude fungovat, tak holt šmytec.

[sejnt]

No u mna to je 200Km.Spoznali sme sa pred 4 rokmi na nete a az pred mesiacom sme sa odvazili strenut aaaaa nejak to zaiskrilo zatial to bol kazdy vikend spolocny.Ale nebude to tak vzdy pride skuskove a menej casu .. Ale verim ze sa to da zvladnut. A do kazdeho vztahu sa ide z rizikom ze nevyjde.

[mareq0]

200 km ještě jde, horší je 200 let.

[mtmccox2]

Světelných?

[hobitt]

sejnt: Bude to docela nápor na psychiku, to se připrav. Držím palec, ať je vám spolu dlouho fajn.

[sejnt]

hobitt: diki Myslim ze mi pomoze moja flegmaticka povaha:P a dufam ze tvoj rozhovor dopadol dobre .