mikicz: Neměl jsem v úmyslu Ti nic nandat, jen se mi moc nelíbí způsob, jakým lidi pohradají problémy ostatních. Každý prostě máme jiné a nejde říct, že člověk řeší kravinu, i když se to druhému tak zdá.
A samozřejmě, potřeboval jsem se určitým způsobem vybrečet, ale chtěl jsem hlavně nastínit mou situaci a získat na ni pohled jiných, možná v tomto ohledu zkušených, lidí.
trent: Máš pravdu, už teď jsem byl dost překvapenej, jak jsem pozadu, i když to neni nic, co bych si vyčítal. Zkrátka jsem to necítil jako správný, tak jsem to neudělal. Teď už možná přijde ta správná chvíle, ale nerad bych to uspěchal.
polda: Díky
MgX: Šestnáct mi není, bohužel, bohudík? Asi to tak vypadá, protože tohle je oblast, kde jsem vážně hodně nezkušenej, vztahy mi dlouhou dobu nic neříkaly, až teď, a najednou toho na mě bylo tolik, že jsem vůbec nevěděl, jak s tím naložit, sesypalo se to na mě.
Uplynuly dva dny od mého prvního příspěvku a myslím, že jsem si už udělal jasno, i díky vám a vašim komentářům. Máte pravdu, že zahazovat vztah, kterej může, ale nemusí, trvat dlouho a být super kvůli minulosti je hloupost. Je možné, že se nám to rozpadne kvůli jiný banalitě, ale to člověk nikdy neví a když to nezkusí, tak to ani nezjistí, proto jsem se rozhodl, že to chci zkusit. Mám pocit, že jsem si to srovnal tak, že ani snad nebudu mít potřebu jí tímto popichovat, že to budu držet někde v kleci a až mě to přestane trápit, tak to pustím a ono to odejde
Ono to hlavně nemá cenu, jsou to zbytečný bolístky, který bych oživoval pořád dokola a mohl bych na to dojet.
A jak jste říkali, nemá cenu se bránit nějakým posunům v životě, novým zkušenostem. Je třeba to zkoušet, hodně mě to naučí a rád bych svůj deficit nějak dohnal, i když to už asi nepůjde, ale to neznamená, že to za to nebude stát