
Moderátor: Moderátoři Pauza.cz
kdosi píše:Jo, diskuze je fajn! Rozhodně je mnohem lepší, než české školství, které je přesvědčeno až moc...n/quote]
Násilně a ne příliš čestně od něj chtěli prostě to, co jim nedal Archeopteryx ani nikdo jiný - důkaz přechodu mezi plazy a ptáky, který stále naprosto fatálně chybí!! /quote]
Fatálně chybí? Neřekl bych, že přechod plazů v ptáky je zdokumentován dokonale, ale říkat, že nemáme nic??? Omyl... I ten Archaeopteryx o něčem svědčí... Proč má asi více plazích znaků než ptačích???
quote]Zatím nemám důvod. Každopádně určitě nešlo o přechody např. mezi kmeny nebo třídami, tolik moci evoluce nemá /quote]
Podle čeho tak soudíš? Myslíš si, že v rámci čeledě ano ale v rámci třídy už ne? Proč? Co tomu brání? Fosilní záznam říká docela něco jiného...
oquote]Každopádně současné podobě zemské kůry přisuzuji stáří stejné jako u života, tedy pár tisíc let, to ani jinak nejde, když je plná fosilií
Pozn.: Ad 19.5.2006 16:21: Možná by se hodilo napsat čí to je citace...
Nechci, aby to vypadalo, že poučuji, ale nedalo mi to...
t/quote]
kdosi píše:Pestrost posloupností úseků DNA nijak nedokazuje nepotřebnost přesnosti těchto posloupnostíp/quote]
Ale to nevyplývá ani z toho, co jsem řekl já... Já jsem jen ukázal, že příklad použitý autorem je naprosto nepřiměřený. Tak evoluce NEFUNGUJE!
uquote="kdosi"]Nevím, ale můj soukromý odhad je, že se Froggy přepsal a chtěl napsat 12, resp. poslední odstavec 12ky... Pak bych s ním docela i souhlasilo/quote]
Aha... tak nové druhy. Dobrá. Jen bych chtěl upozornit na jednu věc. Přichytit vznik druhu přímo při činu je velmi velmi nepravděpodobné. Dnes biologové odhadují, že životnost jednoho druhu je na Zemi asi 2-10 milionů let. Tedy hodně velké rozmezí. Obyčejným pohledem mnohdy nový druh ani nepoznáme. Další úskalí je v tom, že ani nevíme, kolik druhů na Zemi existuje... No a na co jsme zatím přišli?
Druhy mohou vznikat celou řadou způsobů. Vznikají hybridizací, polyploidazací, speciací v kruhu, geografickou nebo jinou izolací, atd. Možností je opravdu hodně. Například taková polyploidazace byla objevena už v roce 1916. Dochází ke zdvojení genomu a tím i ke vzniku nového druhu. Vznik nových druhů můžeme přímo před očima sledovat například v Afrických jezerech u populací cychlid. Speciaci v kruhu, kdy druh A se kříží s B, B s C, ale A s C se již křížit nemohou, můžeme sledovat u obojživelníků nebo i u ptáků. Geografická izolace dokáže vytvořit druh velmi rychle, což dokládá vznik příklad, kdy bylo do Washingotonova jezera vysazeno několik lososů a ti se během pouhých 13-ti generací reprodukčně oddělili od původní populace. V laboratořích můžeme speciaci vyvolat silným selekčním talkem například u octomilek. Nový druh komára vznikl například v londýnském metru. Podobných příkladů je opravdu dost... jen se zajímat
vquote="kdosi"]Četl jsi Spor o Darwina od tohoto pána?a/quote]
Ne celou a je to už dávno... Ale jestli chceš, můžu si ji vypůjčit a ukázat ti přesně to, v čem se mýlí a co mi na té knize vadí. Teď ji bohužel u sebe nemám, a proto se zatím nějaké detailní kritiky zdržím...
nquote="kdosi"]A ten přírodní zákony pouze využívá, ale není jimi určený. /quote]
Tomu nerozumím. Jak to myslíš? Pád jablka ze stromu na Zem je "určen" přírodními zákony nebo "využívá" přírodní zákony. Já v tom zásadní rozdíl nevidím.
Mimoto když už mluvíš o té replikaci. Víš, že například peptid už o velikosti 32 článků se může sám replikovat??? Myslíš si, že pravděpodobnost vzniku řetězce o velikosti 32 aminokyselin je opravdu tak velmi velmi velmi nepravděpodobná???
dquote="kdosi"]A kód, jak známo, je výsledkem inteligentního záměru a práce, ne povětrnostních vlivů a UV záření do dna mělkých moří...
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků