To tvrzení samozřejmě dává smysl, protože jestliže něco víš, v žádném případě neznamená, že tomu věříš. Vědět můžeš cokoliv, včetně úplných nesmyslů, rozhodující však je čemu VĚŘÍŠ ,jak říkám, všichni věříme tomu svému a proto jsme všichni VĚŘÍCÍÍÍÍÍÍÍÍÍ;-) .
Zásadní problém tvé argumentace je fakt, že zaměňuješ "vědění" za "víru v to, že něco vím." To je ale logický klam. Pokud něco vím, tak jsem si tím jist a nelze to relativizovat tak, že "věřím, že jsem si tím jist", já jsem si tím jist. Implikovat, že tomu toliko "věřím" je nesmysl.
Já VÍM že musím dýchat, abych žil. Nelze to nezývat vírou, je to akceptace pravdivosti určitých faktů. Nikoli víra.
Pomocí tvé argumentace lze tvrdit, že já "věřím, že 1+1 je 2"... Ne, já tomu nevěřím, já VÍM že tomu tak je.
Víra je slovo, které vyjadřuje přesvědčení lidí o pravdivosti určitých informací, ve kterých ovšem ani oni sami nemají úplný přehled. Zbývá jim tedy toliko víra, že je to tak, jak jim druzí nakukali.
Víra je tedy chabě podložené přesvědčení o pravdivosti některých tvrzení, jako např. to tvrzení, že existuje bůh.
Věřící nepotřebuje fakta, protože věří a to mu postačuje.
Stejně tak jsou lidé, kteří věří v pohádku o 11. září ( http://www.youtube.com/watch?v=dIdJuAtGU54 ), věří že peníze jsou něčím podloženy ( http://www.youtube.com/watch?v=6CfIDK2Jf_o - http://www.youtube.com/watch?v=TKurU_7zV8k - http://ulozto.cz/xWXp5dP/the-money-masters-cd1-avi ), věří, že NASA byla před více jak 40 lety na Měsíci, ačkoli dnes nemá prostředky ani k lidským letům na orbit Země ( http://www.youtube.com/watch?v=9xlKooAbKpM ) - lidí VĚŘÍ kdejakým blbostem.
Na druhou stranu pokud něco říkám, tak buď jsem o tom přesvědčen fakty a považuji to tedy za věc nespornou, nebo toliko věřím že to tak je, což bych měl vždy zdůraznit patřičnými slovy (domnívám se, asi, měl by, pravděpodobné, myslím si...). Anebo to považuji za nepravdu a také se tak o tom vyjadřuji.
Nelze dát vornítko mezi "vím" a "věřím" a snažit se tak relativizovat vše. Jak říkám, pak by šlo relativizovat 1+1 - jo pane, tomu jen "věříte", že jsou to dva. Ve skutečnosti je to 6 milionů!

Tvrzení, že "vím" a "věřím" jsou synonyma je logická past.
Já VÍM že bůh není, já VÍM že je to jen jedna z mnoha lží na kontrolu lidí, já VÍM že tomuto nikoli "věřím", ale že to VÍM.
Na druhou stranu to, že něco VÍM mně nemůže nikdy vyloučit z nutnosti opakovaně PROVĚŘOVAT mé pravdy a konfrontovat je s protiargumenty. Jinak řečeno, pokud přijdeš s argumentací, hodnou pozornosti, ohledně např. toho, proč by rovnice 1+1 neměla mít za výsledek 2, jinak řečeno proč by se tento výsledek měl označovat toliko za mou víru, pak se jím budu zabývat.
(to není prosté tvrzení, že jde jen o mou "víru"!)
Je to právě ono ověřování a prověřování faktů, které dělá z faktů fakta a nikoli jen víru.
A to je ten rozdíl, oprotí víře. Lze předložit důkaz, že dvě jednotky dělají dvojku přímo ve věcech. Jde tedy o fakt.
Obráceně nelze podat důkaz, že existuje bůh (protože tak nikdo po tisíce let neučinil a veškerá tvrzení církve se ukázala jako v čase mylná), tedy jeho existence je věcí víry.
Fakt není vírou.
Fakt vyžaduje důkazy, experimenty, ověřování.
Víra nevyžaduje nic.
Fakt je tedy nadřazený víře, neb se o něj můžeme opřít. Víra se často ukáže jako nepodložená nebo zklamaná. Např. jsem věřil, že někdo udělá či zachová se tak, jak slíbil... a ukázalo se, že má víra v ni byla nesprávná.
Víra tedy je, když někomu chci uvěřit, chci aby to, co tvrdí se stalo faktem.
Neznamená to ale, že se tak stane!
Klasickým podvodem, kdy víra, že "tentokrát si zvolíme ty správné zástupce", bývá periodicky zklamávána, je tzv. soutěž politických stran. Jejich slibům je také možné "věřit"... Ale jsou to fakta, která nás vždy usvědčí, že jsme věřili špatně.
Stejné je to s tzv. bohem. Někteří mohou věřit, že existuje. Fakta ale jejich víru vyvrací.
Specifikoou víry je, že není třeba, aby byla podložena fakty. Tedy umožňuje "věřit" v něco, co není položeno fakty, jde to proti přírodě, logice, lidské zkušenosti, atd. Faktem, že víra nevyžaduje důkazy (často ani logiku, někdy dokonce popírá sama sebe!) je tedy prokázáno, že víra je výrazně odlišná od faktů. A jako taková je nesrovnatelně méně hodnotná, významná a nehodná vůbec větší pozornosti, oproti faktům.
Ironií svědčící o neuvěřitelné naivitě lidstva v jeho přesvědčení, že mnoho lidí nemůže být přeci tak moc klamáno, že jakési víře má být věnována značná pozornost, se rozumní každé náboženství na světe.