Apollo podvod

[Stoura 1]

Mně připomíná zororo jednoho , který trolil na kosmoportálu... Styl psaní, semotamo slovenština, argumenty, popírání všeho....

Hmm máte pravdu. kololo, zororo - i nicky vypadají jako by vypadly z jednoho kadlubu.

Na druhou stranu: bez podobných pábitelů by to byla v technických tématech trochu nuda. A Trodas si nejspíš pobude v chládku jeětě pár (či spíš několik párů) let, než se bude moci zase zapojit do diskusí.
----
jinak opravy překlepů z mého minulého příspěvku:
- chybně PTR-21 Tečka, správně OTR-21 Tečka.
- chybně: 100-9850 liber síly, : správně 1000-9850 liber síly

[zororo]

Jak může odstartovat, startovací část LM když pod motorem není prostor pro odvod spalin?

Jak je možné že tryska ablativně chlazená je bez opálení?

Jak je možné že alobal kolem trysky není oškubán?

[Stoura 1]

Jak může odstartovat, startovací část LM když pod motorem není prostor pro odvod spalin?

A ta díra pro sestupný motor není prostorem? Podle záběrů ze startu se pod modulem trochu práší, takže kolem dolního motoru část plynů nejspíš utíká..

Jak je možné že tryska ablativně chlazená je bez opálení?

Na konci nástavce jsou už plyny relativně chladné. V trysce totiž ty plyny expandují a chladnou tím, jak se jejich tepelná energie mění na kinetickou energii spalin (adiabatická expanze). Uvnitř motoru, kde jsou teploty vyšší, by nejspíš nějaké stopy vidět byly, ale tam na té fotce nedohlédneme

Jak je možné že alobal kolem trysky není oškubán?

Možná proto, že to není alobal, ale relativně pevný pokovený plast.
Za sekundu, která uplyne mezi zapálením motoru a zvednutím dost vysoko nad sestupnou část se nejspíš oškubat nestačil. A dál už nemají plyny z motoru důvod letět jinam než dozadu.

[zororo]

Připomínáš my propagátora kosmonautiky TB, který o tom hodně kecá ,ale fyzice nerozumí.

A ta díra pro sestupný motor není prostorem? Podle záběrů ze startu se pod modulem trochu práší, takže kolem dolního motoru část plynů nejspíš utíká..

Tá díra, není díra. Tam je motor. Podívej se na start rakety Titan. Kam unikají spaliny a jak je vidět plamen za denního světla. U LM na tmavém pozadí vesmíru plamen nevidíš .

Možná proto, že to není alobal, ale relativně pevný pokovený plast.
Za sekundu, která uplyne mezi zapálením motoru a zvednutím dost vysoko nad sestupnou část se nejspíš oškubat nestačil. A dál už nemají plyny z motoru důvod letět jinam než dozadu.

I kdyby tam byl titanový plech, tak tam nebude.
Já tě chápu. Ten plyn počkal, až odletí modul a pak unikne.
Běž tu svoji fyziku, vykládat do mateřských školek.


Kde a kdy prováděli letové zkoušky startovací části modulu s motorem bez možnosti náklonu?

[Stoura 1]

Tá díra, není díra. Tam je motor.

Aha. Díra podle Vás není díra. To mnohé vysvětluje.

Podívej se na start rakety Titan. Kam unikají spaliny a jak je vidět plamen za denního světla. U LM na tmavém pozadí vesmíru plamen nevidíš .

A ta raketa Titan je podle Vás zachycená také ve vakuu?

Připomínám, že ač používaly motory Titanu II i návratové části LM stejnou kombinaci paliva a okysličovadla, tak tam také byla řada odlišností:
1. Titan používal směs s větším přebytkem paliva nad okysličovadlam (Poměr mísení: Titan 1,93:1, LM 1,6:1). Neokysličené palivo tedy mělo možnost ve vzduchu dále reagovat se vzdušným kyslíkem - hořet. Ve vakuu už samozřejmě nemá palivo s čím reagovat. To jste nevěděl?
2. Titan měl trysku s expanzním poměrem 1:8. LM měl tryslu s expanzním poměrem 1:45,6. V motoru LM tedy docházelo k výrazně větší adiabatické expanzi a tím i k většímu ochlazeni vystupujících plynů. Opět: při startu v atmnosféře by tak velká expanze (a tedy ani ochlazení plynů) nebyla možná. To jste nevěděl?
3. Titan spaloval třičtvrtě tuny pohonných látek za sekundu, LM jen 5 kg. I prostá hmotnost toho, co by bylo případně možno vidět, byla u LM 150x menší.
4. Ve vakuu plyn okamžitě dále expanduje všemi směty pryč. Ve vzduchu mu to atmosféra nedovolí.

I kdyby tam byl titanový plech, tak tam nebude.

Proč? Mohl bystye to prosím prokázat nějakým výpočtem proudění plynů na základě známých fyzikálních zákonů?
Pokud nemohl, protože oškubání není fyzikálně možné, tak nic pomocí výpočtů neprokazujte.

Já tě chápu. Ten plyn počkal, až odletí modul a pak unikne.

Ne. Zcela zjevně mne chápete špatně.
Plyn prostě unikl mezerou mezi oběma stupni do stran a mezerami kolem spodního motoru dolů k povrchu.
Jakou silou podle Vás ten plyn působil při proudění? Nezapomeňte započíst jak směrový tlak z hybnosti plynu, tak úbytek tlaku při proudění podél povrchu podle Bernouliho rovnice.

Běž tu svoji fyziku, vykládat do mateřských školek.

O tom si popovídáme, až předvedete, co z fyziky zvládnete Vy. Zkuste výše popsané výpočty, pokud máte o fyzice ponětí. Pokud fyziku neumíte, nic nepočítejte.

Kde a kdy prováděli letové zkoušky startovací části modulu s motorem bez možnosti náklonu?

Například na oběžné dráze 22. ledna 1968 (bezpilotně). Potom ještě další při pilotovaných letech kolem Země i Měsice. Předtím samozřejmě proběhla řada zkoušek na maketě modulu v testovacím středisku.
Připomínám, že motor se sice vůči kabině nenakláněl, ale kabina samotná měla manévrovací trysky.

[boss9999]

Proč vlastně na takového fanatického hulváta reagujete?
Vlado, konspirační fanatik, který má na seriozních diskuzích všude zasloužený BAN kvůli svému chování, konspiracím,blábolům, které byly milionkrát vyvráceny.
Vy předkládáte seriozní, věcné důkazy - Vlado poštěkává jak poslední ratlík.
Neberte ho vážně! I když vím, že ho vážně neberete.

[Stoura 1]

Proč vlastně na takového fanatického hulváta reagujete?

Já mám podobné pábitele vcelku rád.

Přiměje mě to alespoň po letech provětrat zapadlé znalosti z různých oborů a zjistit, jak se věci doopravdy mají. Třeba konspiracionisticky odhalené údajné rozpory na fotkách z Apolla mne přiměly k zopakování geometrické optiky a pokusům s focením. Tady jsem se zase vrátil k termodynamice.

Druhým aspektem je, že podobná fóra najsou ve vyhledávačích i další lidé a odpovědi jim mohou pomoci najít informace i argumenty a porovnat jejich váhu.

[zororo]

Na tobě je vidět, jak peníze vynaložené na tvoje studium vyšly na vniveč. Když neumíš aplikovat fyzikální zákony do praxe (života).
Pro raketový motor je rozhodující rozdíl tlaku ve spalovací komoře a tlaku na výstupu z trysky. Ve vakuu je tlakový rozdíl větší a proto má větší účinnost. Nějaké dodatečné spalování paliva ve vzduchu nemá vliv na výkon motoru.
Nápověda : Plyn se rozpíná rychlostí zvuku (rázová vlna) a ta je ve vakuu, nebo v atmosféře skoro stejná.

S řízení soustavy s proměnným těžištěm (spotřeba paliva, změna polohy kosmonauta) by měla problém i dnešní vyspělá automatika.

[Stoura 1]

Na tobě je vidět, jak peníze vynaložené na tvoje studium vyšly na vniveč. Když neumíš aplikovat fyzikální zákony do praxe (života).

Takže namísto ukázky počítání jen pokus o falešnou argumentaci "ad hominem". Tím jste asi své znalosti prokázal dost přesvědčivě.

Pro raketový motor je rozhodující rozdíl tlaku ve spalovací komoře a tlaku na výstupu z trysky. Ve vakuu je tlakový rozdíl větší a proto má větší účinnost.

Přesně tak. A protože se s tlakem v trysce mění i teplota, jsou ve vakuu, kde se používají trysky s větším expanzním poměrem, na konci plyny chladnější.

Nějaké dodatečné spalování paliva ve vzduchu nemá vliv na výkon motoru.

Na výkon sice ne, ale má velký vliv na světelné efekty mimo motor.
Ve vakuu ty efekty nenastanou.

Nápověda : Plyn se rozpíná rychlostí zvuku (rázová vlna) a ta je ve vakuu, nebo v atmosféře skoro stejná.

Plyn v trysce se rozpíná mnohem vyšší rychlosti. Rychlosti zvuku dosáhne už v nejužším místě trysky a poté v rozšiřující části dále expanduje, chladne a nabírá rychlost. Trysku opouští několikanásobkem rychlosti zvuku. Zkuste si prostudovat princip Lavalovy trysky.
Po opuštění trysky pak už ve vakuu plyn nic nebrzdí v další expanzi.
Ve vzduchu ho brzdí právě ten okolní vzduch.

S řízení soustavy s proměnným těžištěm (spotřeba paliva, změna polohy kosmonauta) by měla problém i dnešní vyspělá automatika.

To je nesmysl.
1. Modul měl těžiště nízko a nádrže umístěné symetricky vůči těžišti - rozmístěné vůči těžišti tak aby se účinek různého úbytku obou složek paliva v těžšti vyrovnal na principu dvojzvratné páky.
2. Na podobnou regulaci stačí technika období 2. světové války (třeba obdoba regulace německých V1 a V2)
3. V 60. letech už létaly prototypy reaktivních letadel s kolmým startem a přistáním. Řízení je praktisky totožné (nosné trysky s lamelami otočenými pevně dolů, manévry a vyrovnávání pomocí manévrovacích vzduchových trysek na koncích trupu a křídel)

[zororo]

A17
https://youtu.be/nJB9F3bDx4Y
Titan
https://youtu.be/a1phOITnI50
Podoba startu, je čistě náhodná

[Stoura 1]

:-) A17 Podoba startu, je čistě náhodná

Myslím, že se mýlíte. Podoba mezi oddělením prvního a druhého stupně Titanu a oddělením přistávacího a návratového stupně lunárního modulu je opravdu značná, ale čistě náhodná rozhodně není.

jedná se totiž principiálně o shodný manévr.

U toho Titanu je samozřejmě při oddělení vidět výrazně větší světelný efekt, protože motor jeho druhého stupně má zhruba 30x větší tah než motor návratového stupně LM a oddělení probíhá ještě v řídké atmosféře (u Titanu je vidět výrazná tlaková vlna, která ve vakuu nevzniká). Jinak je ale to oddělení v nízkém tlaku opravdu hodně podobné oddělení ve vakuu, jak jste správně těmi videi ukázal.

Vizme momentky z obou předložených videí:

[zororo]

Děkuji za vytvořený obrázek. Moc se mi to hodí.

[Stoura 1]

OK. Rádo se stalo.

Dále předpokládám, že u těch předchozích vysvětlení, kde jste nepředložil faktické námitky, to vysvětlení akceptujete.

[zororo]

Neakceptuji, ale beru na vědomí.

Ještě k tomu obrázku. Třeba si uvědomit z jaké vzdálenosti jsou pořízen záběr na pravé a levé straně. ??

Mohu vědět tvoji polohu bydliště nebo pracoviště ?
Třeba udej vzdušnou vzdálenost od Olomouce a kurz, kterým bys vyplul když nebude foukat a nebudou proudy. Dík.

[Stoura 1]

Ještě k tomu obrázku. Třeba si uvědomit z jaké vzdálenosti jsou pořízen záběr na pravé a levé straně. ??

Ano. Určitě je vhodné si to uvědomit.
Stejně tak jako je třeba si uvědomit zvětšení obrázku.
Titan měl zhruba o třetinu menší průměr trupu (3m) než lunární modul (4-5m podle úhlu pohledu). Podle toho lze obrázky porovnat.

Mohu vědět tvoji polohu bydliště nebo pracoviště ? Třeba udej vzdušnou vzdálenost od Olomouce

215 km od orloje na náměstí.

a kurz, kterým bys vyplul když nebude foukat a nebudou proudy. Dík.

Vzhledem k tomu, že proud řeky plyne neustále, asi bych po ní za těch podmínek vyplout nemohl. Na jezírku by asi šlo za bezvětří vyplout libovolným kurzem podle volby startovního místa na břehu.