Apollo podvod

[zororo]

https://www.youtube.com/watch?v=uge8dzNLEcw

Dlouho nám nepožije.
Bude odejít jak Armstrong.

[Stoura 1]

Dlouho nám nepožije. Bude odejít jak Armstrong.

Aldrinovije 88 let (v lednu mu bude 89). Průměrná délka života amerických mužů je necelých 77 let. Zjevně se už teď dožil nadrůměrného věku.
Armstrong zemřel ve věku 82 let. Také nad průměrem amerických mužů.
Odejiti budeme nakonec všichni. Nikdo není nesmrtelný.

[zororo]

Nekalkuluj s čísly věku. Zaměř se na jejich výčitky svědomí a na slova co nám chtěli sdělit.

[Stoura 1]

Používám ověřitelná čísla, protože ta se mnohem hůře zkreslují. Takže bez ohledu na Váš imperativ s nimi budu počítat i nadále.

O chtění nebo výčitkách lidí, jimž nevidíme do hlav, si každý může vymyslet prakticky cokoliv.
I slova lze vyložit mnoha způsoby, z nichž si každý vykladač může vybrat to, co se mu pro podporu jeho světonázoru hodí. Dojde pak k souboji výklad proti výkladu, prakticky bez možnosti nějak nestranně rozhodnout, který z výkladů je blíže realitě.

Myslím, že jediným způsobem, jak se lze případně dobrat nějakého společného výsledku, je domluva na několika pravidlech:
1. důsledné rozdělení použitých informací na fakta a na výklady (tam kde se diskutující neshodnou, že se jedná o fakta, považovat danou věc za výklad)
2. domluva na posuzovacích kritériích - právě proto, aby bylo možno posuzovat nestranně
3. smíření s tím, že oponentovy názory se diskusí nemusejí změnit bez ohledu na to, za jak kvalitní kdo považuje své vlastní argumenty

[zororo]

Já používám jenom, nevyvratitelné fakta.
Jedno jediné, porušení fyzikálního zákonu, při filmování programu Apollo, je důkazem podvodu.
Kubrick byl dobrý režisér ale nasekal vtom projektu, hodně chyb. Mám jich desítky.

Zatím dám hádanku. Který z níže uvedených skafandrů je na maškarní ples a který na práci ve vakuu.

Chtěl jsem vložit obrázek skafandru z Apolla a z ISS. Nepodarilo sa.Img nefunguje. Ako tá zlatá rybka.
Ako to mám robit. Za návod ďakujem.

[Stoura 1]

Já používám jenom, nevyvratitelné fakta. Jedno jediné, porušení fyzikálního zákonu, při filmování programu Apollo, je důkazem podvodu.

OK. Pokud jste přesvědčen o porušení některého konkrétního fyzikálního zákona, ocitujte prosím patřičný fyzikální zákon (nebo dejte odkaz na znění toho zákona) a ukažte kde a jak byl podle Vás porušen.

Kubrick byl dobrý režisér ale nasekal vtom projektu, hodně chyb. Mám jich desítky.

Nikdo nejsme bez chyby. I já mám desítky chyb. Vy, jak píšete je máte také a ani Kubrick v tom určitě nebude výjimkou.

Chtěl jsem vložit obrázek skafandru z Apolla a z ISS. Nepodarilo sa.Img nefunguje. Ako tá zlatá rybka. Ako to mám robit. Za návod ďakujem.

Uložte ten obrázek na jakékoliv úložiště nebo webový server, kam máte přístup. Sem pak jen dejte okdaz (webovou adresu toho obrázku, obklopenou tagy "img" a "/img" v hranatých závorkách bez uvozovek). Nejsem si jist, jestli se neodfilrtují odkazy, které nemají koncovkku .jpg To si raději vyzkoušejte na náhledu.

[Stoura 1]

Fyzika pro začátek:
Pro začátek možná ocituji několik zákonů z optiky, které by se nám pro diskusi mohly hodit a nemuseli jsme je dokola citovat:

1. V homogenním a izotropním prostředí se světlo šíří přímočaře ve tvaru světelných paprsků. Vakuum je homogenní prostředí, vzduch přibližně také.
2. Světelné paprsky se šíří vzájemně na sobě nezávisle.
3. "Mez stínu vrženého je vrženým stínem meze stínu vlastního" - tohle je asi úplně základní pravidlo pro posuzování stínů na fotkách.

Navrhoval bych také vyjít z toho, že fotoaparáty, které se tenkrát v projektu Apollo používaly, měly kvalitní rektalineární pevné (bez zoomu) objektivy. Tomu také odpovídá geometrie jejich podání prostoru - takzvaná gnómonická projekce se středem promítání uvnitř objektivu. A to bez ohledu na to, kde se s nimi fotilo.

Jako fakt bych také navrhoval využít ze Země naměřené rozdíly mezi astronomickým a průměrným albedem Měsíce. To má vliv na jas v různých částech snímku, protože povrch Měsíce se [b]ne[/b]chová jako ideální Lambertovský zářič (rozdíly proti cosinovému rozdělení jsou až několik desítelk procent).

Pokud k něčemu z výše uvedeného máte výhrady (nepovažujete to za fakt nebo zákon), tak ty výhrady napište.

[zororo]

Žádná sonda ještě motoricky na cizím tělese nepřistála.
Zatím se to naučil Musk za pomocí počítači řízenou mechanikou s 40 m dlouhou rourou Falcon a to jenom v atmosféře.
Chtěl bych vidět letové zkoušky nějaké sondy před 60 lety.
[youtube]
https://www.youtube.com/watch?v=u7eaTpw9sbc[/youtube]

[Stoura 1]

Žádná sonda ještě motoricky na cizím tělese nepřistála.

Takže popíráte existenci všech Sovětských (Luna, Mars), Amerických (Suveyor, Viking, Mars Exploration Rover), čínských (Change) , i japonských sond, které podle kosmických agentur na cizích tělesech přistály a některé se vrátily se vzorky na Zemi?
Připomínám, že na Marsu musejí sondy přistávat v poslední fázi také motoricky, protože atmosféra je při nízkých rychlostech pro vyvíjení vztlaku prakticky nepoužitelná.

Chtěl bych vidět letové zkoušky nějaké sondy před 60 lety.

Motorické přistání s reaktivním motorem se zkoušelo už v 50. letech. Zkuste se také podívat třeba na zkoušky letounů Hawker Siddeley P.1127 z počátku 60. let. (to je předchůdce Harrierů, zavedených v roce 1969). Při rychlostech kolmého přistání je jim vztlak křídel na nic, takže je úloha motorického přistání stejná jako na Měsíci. Jenom na tom Měsíci je na jednotlivé manévry 6x víc času díky 6x menšímu gravitačnímu zrychlení. Motorické přistání na tělese bez atmosféry (nebo s velmi řídkou atmosférou) je navíc snazší, protože stabilitu neohrozí poryvy větru.

Podobně létala řada dalších pokusných strojů s motorickým kolmým startem a přistáním, existovala i proudová vznášedla, simulující přistání na Měsíci pro program Apollo. Všechno tohle létalo a přistávalo (někdy úspěšně, někdy ne) v 60. letech 20. století.

Testy kolmého startu a přistání z roku 1963:

Testy z roku 1954


Co se týče Vámi vloženého videa: čekal bych, že spíše napíšete konkrétní fyzikální zákon, popíšete kde a čím byl porušen, a nějaký obrázek či video použujete nanejvýš jako ilustraci.
Video podle mne spíše dokládá neznalosti fyziky u toho, kdo to videio tvořil a komentoval. Ale klidně vyberte nějaký konkrétní fyzikální problém (ať už z toho videa či odjinud) a ten zde pak do hloubky probereme.

----
Mimochodem: Nenapsal jste žádné výhrady k mému příspěvku z 2. 12. 2018 23:48 . Znamená to, že vše, co jsem v něm popsal, akceptujete jako přírodní zákony nebo fakta?

[zororo]

Takže popíráte existenci všech
sond, které podle kosmických agentur na cizích tělesech přistály

Ano popírám.

Motorické přistání s reaktivním motorem se zkoušelo už v 50. letech.

Nějak Vám uteklo, že žádná sonda neměla reaktívný motor (regulace je trochu jiná).
Gravitační zrýchlení je zanedbatelné při výpočtu síly potřebné k zrýchlení a bržděni hmotného tělesa.
Hmotnost tělesa je pořád stejná v celém vesmíru. Nezávislá na gravitaci (hybnost tělesa a impuls síly).
U výše uvedeného videa jsou z 50% trapasy.
Na Vaše fyzikální zákony z optiky neraguji nebo pro mé důkazy nemají vliv. A na sřední škole jsme to nebrali, nebo jsem byl za školou.

[Stoura 1]

Ano popírám.

Hmm - a existuje podle Vás vůbec něco z kosmické techniky? Pokud ano, tak co? Kde leží podle Vás hranice mezi tím, co v kosmické technice existuje a co už ne?

Nějak Vám uteklo, že žádná sonda neměla reaktívný motor (regulace je trochu jiná).

Vaší námitce nerozumím.
Reaktivní motory jsou motory, pracující na principu akce a reakce mezi pracovní látkou unikající z trysky a tou tryskou (i s celým motorem a zařízením, které ten motor obsahuje).
Kosmické sondy s možností manévrů tedy mají reaktivní (konkrétněji raketové) motory. Vy ale tvrdíte, že je nemají. Podle mne tvrdíte nepravdu.

Regulace tahu je principiálně stejná u reaktivních motorů, které mají věškerou pracovní látku na palubě, jako u těch, které nějakou část pracovní pátky čerpají z okolí: reguluje se přívod těch pracovních látek.
Reaktivní motory pracující se vzduchem jsou sice obvykle složitější a větší než ty, které mají tekuté okysličovadlo, ale to bych asi nechal na případný podrobnější rozbor.

Gravitační zrýchlení je zanedbatelné při výpočtu síly potřebné k zrýchlení a bržděni hmotného tělesa. Hmotnost tělesa je pořád stejná v celém vesmíru. Nezávislá na gravitaci (hybnost tělesa a impuls síly).

To je sice pravda, ale je to jen jen část pravdy. A to proto, že:
1. gravitační zrychlení určuje, jak velká musí být celková změna rychlosti sondy pro let na oběžnou dráhu nebo visení při startu a přistání. Vizme dále:
2. Při přistání i při statru mezi zemským povrchem a nízkou oběžnou dráhou Země je třeba změnit rychlost sondy o přibližně 8km/s.
2. Při startu se snesitelným zrychlováním (několik málo g) ale musí raketa navíc po nějakou dobu vzdorovat zemskému gravitačnímu zrychlení, takže motory jí musejí udělit zrychlení, které by bez působení gravitace odpovídalo dohromady cca 10-11 km/s . Je to dáno skutečností, že pro pouhé udržení ve vzduchu musejí motory raketě udělovat neustále zrychlení přibližně 10 m/s2. Teprve na oběžné dráze převezme jejich práci odstředivá síla (trochu zjednodušeně řečeno)
3. Na Měsíci je přechod mezi kruhovou drahou a povrchem jen přibližně 1,7 km/s.
4. Pro visení nad povrchem Měsíce stačí vyvíjet jen zrychlení zhruba 1,6 m/s2. Právě proto, že je hmotnost vyvrhovaného paliva stále stejná, zatímco gravitační zrychlení je na Měsíci šestinové.
5. Na Měsíci trvá dosažení nebezpečné rychlosti páduz nulové rychlosti 6x déle.
6. Právě pro výše popsané důvody (a lze jich popsat i víc) jsem psal, že je na Měsíci (i na jiných tělesech s nižší gravitací) na motorické manévry víc času. Není potřeba tak velkého zrychlování jako na Zemi.

U výše uvedeného videa jsou z 50% trapasy.

Souhlas. Těch se autoři videa skutečně dopustili.
Vy jste ale původně psal o porušených fyzikálních zákonech a nikoliv trapasech. Takže kde a které fyzikální zákony podle Vás byly porušeny?

Na Vaše fyzikální zákony z optiky neraguji nebo pro mé důkazy nemají vliv.

Prozatím jste žádný důkaz nepředložil, takže těžko soudit.
Video plné trapasů (založených kromě jiného i na neznalosti nebo ignorování oněch optických zákonů a pozorování, které jsem popsal) nejspíš takovým důkazem nebude.

[zororo]

zororo píše: Nějak Vám uteklo, že žádná sonda neměla reaktívný motor (regulace je trochu jiná).

Doplňuji: Nějak Vám uteklo, že žádná sonda neměla PROUDOVÝ reaktívný motor, ale raketový (regulace je trochu jiná).
To se dalo domyslet. Raketový motor je typ tepelného motoru, který pracuje na principu akce a reakce. Na rozdíl od většiny ostatních reaktivních motorů není závislý na atmosférickém kyslíku, a tak je schopen se pohybovat mimo atmosféru. Může být poháněn tuhými a kapalnými palivy. Wik.

1. gravitační zrychlení určuje, jak velká musí být celková změna rychlosti sondy pro let na oběžnou dráhu nebo visení při startu a přistání. Vizme dále:
2. Při přistání i při statru mezi zemským povrchem a nízkou oběžnou dráhou Země je třeba změnit rychlost sondy o přibližně 8km/s.
2. Při startu se snesitelným zrychlováním (několik málo g) ale musí raketa navíc po nějakou dobu vzdorovat zemskému gravitačnímu zrychlení, takže motory jí musejí udělit zrychlení, které by bez působení gravitace odpovídalo dohromady cca 10-11 km/s . Je to dáno skutečností, že pro pouhé udržení ve vzduchu musejí motory raketě udělovat neustále zrychlení přibližně 10 m/s2. Teprve na oběžné dráze převezme jejich práci odstředivá síla (trochu zjednodušeně řečeno)
3. Na Měsíci je přechod mezi kruhovou drahou a povrchem jen přibližně 1,7 km/s.
4. Pro visení nad povrchem Měsíce stačí vyvíjet jen zrychlení zhruba 1,6 m/s2. Právě proto, že je hmotnost vyvrhovaného paliva stále stejná, zatímco gravitační zrychlení je na Měsíci šestinové.
5. Na Měsíci trvá dosažení nebezpečné rychlosti páduz nulové rychlosti 6x déle.
6. Právě pro výše popsané důvody (a lze jich popsat i víc) jsem psal, že je na Měsíci (i na jiných tělesech s nižší gravitací) na motorické manévry víc času. Není potřeba tak velkého zrychlování jako na Zemi.

Máte v tom trochu zmatek. Je třeba rozlišovat zrýchlení, rychlost, silu (tah motoru) a na odstředivou sílu zapomente. Na motorické manévry budeme mí tolik času, jaké zvolím zrýchlení (tah). Dosažení unikové rychlosti docílím za kradší dobu.

Ptáte se co lítá? Všechno co jsme tam vyslali. Ale do vesníru(na oběžnou dráhu) se nepodívalo žádné Apollo, Gemini, Mercury.

[Stoura 1]

Doplňuji: Nějak Vám uteklo, že žádná sonda neměla PROUDOVÝ reaktívný motor, ale raketový (regulace je trochu jiná).

V čem konkrétně je jiná (z hlediska dynamiky letu) ?

Raketový motor je typ tepelného motoru, který pracuje na principu akce a reakce. Na rozdíl od většiny ostatních reaktivních motorů není závislý na atmosférickém kyslíku, a tak je schopen se pohybovat mimo atmosféru. Může být poháněn tuhými a kapalnými palivy.

No a?
Reaktivní motor (proudový i raketový) prostě za sebe vyvrhuje urychlené pracovní látky. Těm udělí nějakou rychlost a podle zákona zachování hybnosti je ten motor spolu s tím, co pohání, urychlen na opačnou stranu
Hybnost je násobek rychlosti a hmotnosti vyvržené pracovní látky na jedné straně a násobek rychlosti a hmotnosti stroje na straně opačné. Obě hybnosti se musejí rovnat a jejich vektory směřují opačně. (Pro jednoduchost se můj popis vztahuje jen na krátký časový úsek, jinak by byl popis trochu složitější.)

Princip je naprosto stejný, řízení v malých rychlostech také. Proudový motor si část pracovních látek nasává z okolí, ale to na principu - akce a reakce spolu se zachováním hybnosti - nic nemění.

Máte v tom trochu zmatek. Je třeba rozlišovat zrýchlení, rychlost, silu (tah motoru)

Já to samozřejmě rozlišuji. Pokud je něco podle Vás jinak, než jsem to uvedl, tak prosím uneďte konkrétní mnou popsaný vztah tak, jak platí podle Vás. Právě proto, abyste se mohl na má tvrzení snadno odkázat, jsem jednotlivé body očísloval. Nevylučuji samozřejmě, že jsem ve snaze o maximální jednoduchost a srozumitelnost nepopsal tak přesně, jak bylo třeba nebo se někde spletl. Diskusi chjápu jako šanci, aby někdo druhý mohl mou chybu opravit a uvést na pravou míru s tím, že já mohu pomoci stejně.

a na odstředivou sílu zapomente.

Proč? Je to celkem užitečný pohled na síly, působící na přibližně kruhové dráze.
Je to podle mne vhodné zhjednodušení, které by pro rámcové výpočty orbitálního pohybu v diskusi mohlo stačit. Vektorový popis dynamiky letu by se s prostředky zdejšího fóra dělal asi hůř.
Ale pokud chcete používat nějaký jiný způsob popisu dynamiky letu, nebo nějaký konkrétní užívaný formalismus, napište, který to má být.

Na motorické manévry budeme mí tolik času, jaké zvolím zrýchlení (tah). Dosažení unikové rychlosti docílím za kradší dobu.

Jenže rychlost volného pádu si na daném tělese nevolíte, ale je dána gravitačním zrychlením (krát doba pádu). Gravitační zrychlení je dáno - to si volit nelze. Stejně tak jsou i technická omezení na tah motorů a odolnost strojů i posádky.

Když na Zemi udělá chybu (například chybnou změnu směřování vektoru tahu z kolmice na šikmý směr) stroj, který se drží ve visu nad povrchem pouze tahem reaktivního motoru, má na korekce mnohem méně času, než ve stejné výšce a stejné chybě na Měsíci. Tak jsem svou poznámku o čase myslel. Pokud to píšu málo pochopitelně, klidně zkusím popsat pomocí těch vektorů, bude-li to pro Vás srozumitelnější.

Ptáte se co lítá? Všechno co jsme tam vyslali. Ale do vesníru(na oběžnou dráhu) se nepodívalo žádné Apollo, Gemini, Mercury.

A co Sojuz, Zond, Mars, Veněra, Lunar Orbiter, ruský a americký raketoplán a další a další?
Podle jakých konkrétních kritérií rozlišíte, co se na oběžnou dráhu "podívalo" a co ne?

[zororo]

Pod pohruškou otočil.
Některé to stálo i život.
https://glav.su/forum/1/682/messages/?offset=78740

[zororo]

50 výročí A 8.
V té době Rusové orali dřevěným pluhem.
A dodnes se na technickém rozdílu mezi Ruskem a USA nic nezměnilo.
...i když na některých ruských vesnicích už prý zavádí splachovací záchody. )

V té době měli soviety absolutnou převahu v kosmonsutice. Bezradní Usáci museli draze zaplatit sovietum aby jím pomohli provést největší podvod milénia. Z 2. Světové války měly peněz dost.
Do dnešního dne, nemáme techniku na motorické přistání na jiném vesmírném tělese.
Svítá na dobré časy. Mask už něco umí.