zororo píše:Dá se to jednoduše vypočíst ze dvou stínů v jedné líni.
Tak to jednoduše předveďte, pokud to lze jednoduše.
Sice si myslím, že v pouhých dvou stínech je příliš málo parametrů pro výpočet, ale mohu se samozřejmě mýlit. To uvidíme, až ukážete svůj jednoduchý postup.
Pak bych to případně zkusil složitěji - podle geometrických vlastností zobrazení použitých objektivů a známé velikosti předmětů ve scéně. Pokud vyjde jednodušším způsobem stejný výsledek, nebude ta ale třeba.
Jinak: Nějak jste opoměl odpovědět na otázku, podle čeho poznáte, že se jedná o zrcadlo a nikoliv o nějaký jiný zdroj světla.
-- 20. 2. 2019 21:43 --
... i když teď pne při pohledu na tu fotku přece jenom napadla jedna jednoduchá metoda pro odlišení vzdáleného a blízkého zdroje:
Musí pro ni ale být splněno několik předpokladů:
1. Fotka je pořízena na vodorovné pláni (stíny ani předměty nejsou na svahu)
2. Obzor je vyfocen a není narušen horami (je vyfocen rovný vzdálený obzor, který je v krajině ve stejné výšce jako focená scéna. Kde se na fotce ten obzor bude nacházet, na tom nezáleží)
3. Porovnávají se jen stíny svislých linií, přesně kolmých na tu pláň.
4. Na fotce je vhodné (ale nikoliv nezbytné) mít i stín fotoaparátu
Potom by se na výsledné fotce měly směry stínů, vržené pomocí světla ze vzdáleného zdroje, sejít přesně v jednom bodě. Tento bod leží na obzoru (na fotce reprezentovaném rovnou linií), v místě, kde je na fotce pata kolmice spuštěná ze stínu fotoaparátu.
Je-li zdroj světla blíž, linie stínů se na obzoru nesejdou - budou protínat obzor tím dál od výše popsaného bodu, čím budou předměty dál od středu fotky a čím blíž byl zdroj světla.
Svahy, šikmost focených předměrů nebo obzor v jiné výšce než scéna, mohou samozřejmě tuhle metodu narušit. Musí se také jednat o jednoduché fotky normálním objektivem a nikoliv jejich složeniny.
Pro první orientaci by myslím mohla tajhle metoda za splnění výše popsaných podmínek stačit.