náklady na státní zaměstnance - rozbor

[audis]

jestliže dle tohoto článku http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vlad ... 54956.html
navýšení státních zaměstanců o 3 % tvoří
- + 12300 osob
- + 10 mld Kč (10 000 000 000 Kč),

potom ,
- náklady na jednoho zaměstnance v ČR činí 67 000 kč /měsíc (mzdy, nábytek, auta, vybavení apod. 67 000 Kč každý měsíc. Mně to připadá mírně drahé.
- náklady na všechny státní zaměstance činí 333 mld Kč (333 000 000 000 kč) / rok.
- máme 410 000 státních zaměstnanců.

Zdá se vám to moc, nebo málo? Tak ukážu tohle:
- státní rozpočet v ČR je okolo 1 bil Kč (1 000 000 000 000 Kč). Víme?


1. Tabulka:

Rozpočet ČR (Kč)
Náklady na státní zaměstance (Kč)
-------
1 000 000 000 000
0 333 000 000 000
-------------
Vidíte dobře, že náklady na státní zaměstatnce tvoří 1/3 rozpočtu. To tady chodíme do rachoty, nebo podnikáme, abychom živili z 1/3 daní 5 % lidí?

2. Dále pokud máme asi 5 mil osob produktivního obyvatelstva, na jednoho státního připadá cca 10 produktivních osob. A celkově vč. kojenců a důchodců na jednoho státního připadá 20 osob. To už mi připadá moc! A nezdá se mi, že by mi každá dvacátá osoba, kterou potkám, nějak pomáhala. Ale všímám si, že špehují mě dost.

[Slonik]

Státní zaměstnanci jsou i učitelé, lékaři, sestry a PZP ve státních nemocnicích. Patří k nim i nepedagogický personál ve školách - kuchařky ve ŠJ, údržbáři, školníci, dále pak personál hradů a zámků ve správě NPÚ, velkých muzeí, Národního divadla a některých dalších scén (včetně zaměstnaných herců) a další.

Ke státním zaměstnancům ale patří i velvyslanci a někteří pracovníci ambasád. zde jsou náklady na hlavu logicky vyšší.

Asi nejvíc dráždí veřejnost platy státních úředníků - všeobecně vnímaného vzoru neproduktivity a zbytečnosti. Řadový úředník ministerstva pobírá plat okolo 25 tisíc hrubého (33,5 tisíce superhrubého). Je to moc? Je a není. Jsou jistě tací, kteří by si zasloužili dvakrát tolik, jsou bohužel i tací, kteří by byli drazí i zadarmo.

Nevím kde jsi konkrétně vzal čísla z tvé tabulky 1 - zda jsi sčítal údaje z tabulek ukazatelé kapitol z přílohy 4 Zákona o státním rozpočtu nebo zda jde o číslo z novin.

btw, píšeš něco o rozboru. Asi jsi ho zapomněl přidat ... nebo špatně čtu, protože žádný rozbor nevidím

[Stoura 1]

Jen pro informaci:
- pracovníků ve státním školství je skoro 200 000, ve státním zdravotnictví přes 140 000.

[audis]

Policistů je přes 40 000 ks.

Udaje jsem vzal z cit. článku a přepočítal si je na jinou množstevní jednotku.

[dockalacek]

Tak ten přepočet mi přijde povrchní, takhle to nelze brát ani přepočítávat, a vlastně ani nevím, co je smyslem audisova příspěvku. Předem upozorňuji, že nejsem státní zaměstnanec a nepracuji ani pro žádnou neziskovou organizaci. Jen mi přijdou veškeré ty články o tom, kolik je úředníků, učitelů, kolik průměrně berou, kolik stojí na platech, jako štvaní a zasévání nenávisti mezi lidma. Přitom to jsou jen čísla - já nevím, jestli lidi dokáží v diskuzích kvalifikovaně posoudit nebo i tady na fóru, zda je 200 000 učitelů hodně nebo málo. Je to jen číslo.

Proto mi přijde úsměvné, jak někteří horují za výrazné početní osekání veřejného sektoru (VS). Že VS je něco, co je neproduktivní, co brání rozvoji ekonomiky, a dokonce jsem se setkal s názorem, že jediné věci, které má zajišťovat stát, je obrana hranic, soudní moc a bezpečnost obyvatel. Vše ostatní má být dle tohoto názoru soukromé. I kdyby se VS osekal na polovinu, byl tu ráj na zemi? Více na důchody, na lepší silnice? Já tomu nevěřím. Dřív nebo později by se to stejně protunelovalo nebo rozkradlo. Vzpomínám, když volby vyhrál Petr Nečas. Pan Kalousek proklamoval, že stát musí šetřit. A lidi v průzkumech souhlasili. A já už tehdy věděl, jak jsou hloupí. Protože se čekalo, že to odnesou hlavně státní zaměstnanci, ty jsou přece zbyteční a mají dost. A ano, taky jim byli sníženy platy o 10%, což považuji za správné, v soukromém se snižovaly i o víc. Ale když se sahalo na důchody, na dávky postiženým, to už se nelíbilo. A já se jen usmíval: Když totiž šetří stát, nikdy nevíte, koho to zasáhne a koho ne. A i když Kalouska nemám rád, v tomhle měl pravdu: "Každý je pro šetření, ale vždycky u těch druhých!"

Ví někdo, jak je vůbec velký český veřejný sektor? Někde se uvádí 750 tisíc, někde 950 tisíc, někde dokonce přes 1,1 miliónu. Já sám nevím, kde je pravda, on je totiž problém to vyčíst i z oficiálních statistik, ovšem faktem je, že ty mnou výše uvedená čísla korespondují s tím, z kterých stránek tyto údaje čerpáte. Čím větší nenávist vůči státním zaměstnancům, kteří nic nevytvářejí a jen parazitují, tím větší jsou ta čísla.

Přitom každý ví, že tyto lidi nemají vytvářet věci, tyto lidi jsou tu od toho, aby zajišťovali služby pro občany. Proto mi přijde úsměvné, když se hodnotí produktivita státní správy. Úředník není pekař, lakýrník, nevím, podle čeho by se měla hodnotit její efektivita. Podle toho na kolik odpoví mailů? Stanovisek? Kolik zodpoví dotazů? Mrzí mě, že někteří lidi tohle nechápou. Když bude úředníků polovina, budou to první občané, kteří budou nadávat, že jsou na úřadech fronty a že to trvá. Když náhodou přijdete na úřad, kde žádná fronta není, a jste hned na řadě, můžete nabýt dojmu, že se ten člověk z vašich peněz fláká a má tam veget. To samé platí o učitelích, policistech. Všichni si myslí, že jich je nadbytek a že by stačila i polovina. A už vidím rodiče, jak jsou nadšení, že jejich dítě musí cestovat do nějaké vzdálené školy.

Že ti kritici nezmiňují severské země, který mají nejkvalitnější veřejný sektor na světě, a přitom v něm pracuje každý třetí občan (na dva v soukromém sektoru připadá jeden z veřejného). A krachují ty státy? Samozřejmě, že česká státní správa není dokonalá, ale mám tu studii, že ve srovnání s průměrem EU není přebujelá ani předražená. Jen je neefektivní, kdy se dublují některé agendy. Ale to není vina úředníků, za zákony je primárně zodpovědná vláda a parlament, to píši proto, že zde panuje názor, že úředníci si vymýšlí zákony, aby měli práci - řadový úředník si práci nevymýšlí, řadový úředník plní jen agendu, kterou mu ukládá zákon, a i když si kolikrát myslí, že to jsou blbosti, tak ji prostě plnit musí. Asi se shodneme, že byrokracie masivně narostla po vstupu do EU. Mrkněte na tento článek a pak si zobrazte výsledky ankety pod článkem:

http://www.mesec.cz/clanky/proc-pocet-u ... ale-roste/

Uznávám, že ta anketa není počtem hlasujících příliš reprezentativní, ale dle článku mají úředníci zlatý život, a přitom 58% by jako úředník pracovat nechtěli. Čím to je? Buď proto, že ve skutečnosti hlasující vědí, že to takový zlatý život není, a nebo jim vadí dělat úředníka jako takového, protože se na ně dívá valná část společnosti jako na vyžírky, lenochy a flakáče. Ovšem dle mého je za tím i trochu závist, protože takový úředník nebo učitel nemusí vstávat ve čtyři ráno do fabriky, a vydělá si víc. Na stranu druhou by spousta kritiků veřejného sektoru dala nevím co, aby jejich potomek mohl ve státním pracovat, a měl tak lepší život než oni. Takže i trochu pokrytectví.

Já uznávám, že to není fér, taková prodavačka či kuchař se namaká podstatně víc, ale být úředníkem, to vážně není jen o kafíčkách a Facebooku, je to o konkrétních lidech. A jak někteří tvrdí, že by si ti ze státního měli jít zkusit pracovat do soukromého, aby věděli o čem je práce, tak totéž by bylo fajn naopak. Protože realita je taková, že dost často o práci toho druhého vědí oba kulové.

V tomhle se mi líbila doba za socialismu - nikdo nevěděl, z běžných lidí, kolik bere doktor, učitel, úředník, policajt nebo kolik jich je. A byl svatý klid. Dneska se lidé dozví, že průměrný plat policisty je 28 000, ten se má! Ale já osobně jsem přesvědčený, že s tím průměrem to bude podobné jako u celostátní mzdy. To samé, že plat na MF je 33 000 korun. To zní lukrativně. Ale jaká je skutečnost?

Stali jsme se nenávistnou společností, chápu, že ten, kdo pracuje za 10 tisíc měsíčně k tomu má důvod, ale když někdy čtu ty názory v diskuzích, je mi smutno. Tím vůbec neříkám, že mezi úředníky, učiteli, lékaři nebo policisty nejsou flakáči, ale jak se ta doma změnila. Za takového Rakouska-Uherska byl úředník, učitel či policista někdo. Dneska mám pocit, že se z těhle profesí staly nejopovrhovanější a nejvíce znevažující posty, a že vykonávat je, to je v podstatě urážka společnosti.

[Jack111]

dockalacek: Ono nadávat a nadávat. Vždycky se najde někdo. To máš pořád jak tu jsou lidi špatně placení a pod článkem o přidání (kdekoliv) se najde plno příspěvků o tom, jak si to nezaslouží To samý o propouštění, nabírání, stěhování, rozšiřování...podle reakcí má člověk skoro pocit, že všechno je špatně.

K odměňování mám jenom poznámku. Taková prodavačka by si ve státním neškrtla, protože nemá školu. Není tam moc lidí bez střední školy. I úklid často provádí firma. Většina úředníků potřebuje střední nebo dokonce vysokou (často jakoukoli), aby splnili nějaký blbý tabulky.

[dockalacek]

Souhlas Jacku. Já jsem asi blbec, ale chybí mi přejícnost u lidí. To, co zmiňuješ, jsem nedávno četl u Škodovky. Chtěli přidat, přitom na dělnický profesi je průměr 33 tisíc. A jeden názor se spoustou kladných hlasů byl: "To se jim zdá málo? Co by ještě chtěli?"

Takže máš úplnou pravdu, naštěstí téměř všichni jim to v diskuzi přáli, protože dělat u pásu, to není sranda. V soukromým si lidi přejou, u státních dští síru.

Já nikdy nerozlišoval, která profese je důležitější, protože každá je důležitá a užitečná, když se dělá dobře. A proto není nic horšího než porovnávat užitečnost profesí.

S tou prodavačkou vím, to byl jen příklad. Mělo to být tak, že se asi nadře víc než učitel nebo úředník, a má za to kulový. Takže má právo být naštvaná, jenže když člověk čte diskuze pod článkem o státních, tolik nenávisti a plivanců se jen tak nevidí. A argument, že se měla prodavačka líp učit, aby do státního mohla, to neberu. Některý argumentujou tím, že by snížili platy ve státním o třetinu, polovinu. Proč? Abysme si nezáviděli? Té prodavačce bude nějak líp, když bude vědět, že bere stejně jako úředník, čili máme oba kulový? Není lepší té prodavačce přidat?

Mě by zajímalo, jestli jsou podobné vztahy i v Německu, Francii, Anglii, nebo jestli taková ta česká závistivost či pocit nespravedlnosti, byť mnohdy oprávněný, je jen českou specialitou. Já prostě přeju všem dobrou práci, dobrý plat, i když jsem od narození na vozíku kvůli mozkové obrně.

[Jack111]

dockalacek: Oblibu bude dost ovlivňovat to, jak to a ono člověk potřebuje. Když si půjdeš koupit pro radost nějaký dárek, tak je obchod super i s prodavačkou. S úředníkem se většinou dobrovolně nesetkáš. Tam člověk musí kvůli nějakýmu papíru, potvrzení, změně, povolení atp. a často by se bez toho obešel úplně. A úředník je ten, co to vyřídí až za 30 dní po tom, co ti to dvakrát vrátí, že to máš špatně vyplněný a stál jsi ve špatný frontě. Za úředníky se dobrovolně moc nechodí.

Úředníci jsou v nelibosti asi všude. Například skvělý britský seriál Jistě, pane ministře.

[MgX]

Ideální stav by byl, rozebrat si konkrétní pozici státního úředníka a pak se podívat od/do kolik na ní dostává kdo peněz. Sebrat celkový počet lidí, kteří tuto mzdu na oné pozici pobírají a zamyslet se, zda je to málo, nebo moc. Průměrná mzda je nicneříkající blábol. Pak zjistíte, kolik lidí na ni absolutně a vůbec nedosáhne - včetně některých státních zaměstnanců.

Přijde zvyšování platů, vše se hojně rozebere v médiích a nakonec to dopadne typicky po našem. 3%? Jasně - jedněm nic a dalším 10000. Ovšem platy byly navýšeny o 3 %. Ono se stačí podívat na nedávné kauzy - jak někteří "dřou jako kůň", proto si zaslouží statisícové odměny. A hned nám stoupá průměr. Pánové nahoře často hovoří o nutnosti šetřit, ale nikdo z nich nezačne u sebe a svého aparátu.

Krásně to rozebral dockalacek. Lidé si závidí kde co. A nepřejí nikomu nic. Bohužel se to týká i těch bohatých - velmi bohatých. Nikdo nepřemýšlí nad tím, že takový hasič denně odklízející mrtvá těla po nehodách, asi nemá nejjednodušší pozici. Podobně záchranáři, policisté. Jak vše končí? Že se na práci prostě vykašlou a jdou jinam - paradoxně a většinou - do soukromé sféry. Jak je to možné, když státní správa je zlatý důl? Protože se jedná o zlatý důl jen pro někoho. Pár lidí si tam lebedí, mají klídek a zaplaceno. Také jsou tací, kteří občas něco udělají a každý měsíc mají na účtu ranec. A ten zbytek, ten poslouchá věčné řeči a snáší mediální tlaky o vysokých platech, průměru, lenosti, nízké produktivitě atd. atd.

U nás nejde o problém mezd. U nás je problém ve mzdě u "nejnižších" profesí. Když si to vezmeme, tak kdejaká uklízečka má vlastně průměrnou mzdu, protože přeci průměrná mzda říká, že...
A taky... u nás je velký problém u peněz, které odtekly do kapes pár lidí, peněz, které jsou navždy pryč. Stálý kolotoč - vysoké sociální dávky a platy státních úředníků následně zastírá realitu.

Domnívám se, že když chce někdo něco rozebrat pořádně, musí proniknout do nitra stavu, pochopit ho a pak se zamyslet. Střílet od boku podle často "tupých" čísel je k ničemu.

[dockalacek]

MgX, shrnul jsi to moc pěkně. Jako obecně vzato je pravda, že pracovat pro stát vždy představovalo jistější perspektivu. Myslím, že ještě za Rakousko-Uherska měli definitivu. A jak jsem psal výše, chápu i ty, kteří těm státním závidí, protože si vydělají víc a nemusí vstávat ve čtyři ráno, dělat u pásu a nosit domů třeba 12 000.

Takový učitel se zdánlivě může mít opravdu líp, když byste vzali jeho průměrný plat a počet hodin, jež stráví v práci, v teple, může to u hůře placených vyvoval závist. Argument učitelů je ten, že musí dělat opravy testů, písemek, vymýšlet je, a to i doma, co už jsou ze školy pryč. Samozřejmě na antistátní tyhle argumenty neplatí a mnozí to berou tak, že jsou to akorát nářky učitelů, jak zdůvodnit, že ta jejich práce takové leháro není. Já například četl případ paní, která pracovala jako učitelka, a nebála se přiznat, že kolektiv dobrý, peníze taky fajn, ale po čase to bylo psychicky náročné, a tak šla pracovat do soukromého, kde má klídek.

Možná je problém i v tom, že když stávkují "státní", hned o tom informují média a občané mají pocit, že jsou nenažraní a neustále mají málo. Prostě disponují silnými odbory. Já vždycky s jistou mírou jízlivosti říkám, že pokud by měli možnost stávkovat i ti ze soukromého, určitě by stávkovali. Pochybuji, že by řekli: "Ne, díky, my přidat nechceme, máme dost!" Koneckonců od toho odbory přece jsou, jsou od toho, aby vybojovaly pro zaměstnance co nejlepší podmínky. Samozřejmě, musí to být realistické požadavky - když lékaři chtějí přidat 10%, ale v ekonomických možnostech této země je 5%, pak je trochu dětinské trvat tvrdohlavě na svém.

Na druhou stranu úplně nesouhlasím s tvrzením, že stát může přidávat, jen když není zadlužen a pokud ekonomicky roste. Není přece vina policistů, učitelů, úředníků, lékařů, že politici hospodaří špatně, protože kdybychom to brali jen podle růstu HDP, dostávaly by tyhle profese přidáno tak jednou za 7 let. Pokud by byl kritériem vyrovnaný rozpočet, tak ještě vzácněji.

Ono by možná některým státním slušelo více pokory. Tím neříkám, aby se každé ráno třeba takový učitel probouzel a děkoval bohu za to, jak skvělé zaměstnání má, to ne. Ale když je třeba v tom hypermarketu a vidí tu prodavačku, která tam dělá za desítku měsíčně, mohl by jí věnovat alespoň myšlenku.

Ale zase je to případ od případu. Když se snižovaly platy o 10%, narazil jsem v jedné diskuzi na názor policisty (pro mě nevídaný), že to snížení chápe, a možná i podporuje. Že je zkrátka krize a stát musí šetřit. Další případ byla akce lékařů "Děkujeme, odcházíme", kdy v reportáži v pořadu Střepiny byl medailonek dvou lékařů - jeden doktor akci podporoval, druhá byla paní doktorka, snad primářka hematologie, která říkala, že akci nepodporuje. Asi ne proto, že by byla s platem spokojená, ale kvůli tomu, že bere práci lékaře jako poslání, a pokud by tu akci podporovala, brala by si pacienty jako rukojmí.

A ještě poznámka - vzpomněl jsem si na nářky učitelů, ve kterých tvrdí, že jsou nejhůře placenými vysokoškoláky. A jiní vysokoškoláci jsou placení výrazně lépe? Neřekl bych. Skoro všichni mí kamarádi mají vysokou, má nejlepší kamarádka pracuje na ministerstvu a dosahuje plus mínus průměrné mzdy. Není v žádné řídící pozici. Další kamarádka je učitelka, další dělá na okresní hygieně, takže jediný, komu se povedla opravdu kariéra tak, jak ji vnímám já, je manžel té kamarádky učitelky, který to dotáhl na finančního ředitele v jedné dost známé firmě. Tohle sem píšu záměrně, abych ukázal, že pracovat pro stát sice neznamená živořit, ale také to není tak, jak si mnozí myslí, že stát fantasticky platí. Opravdu dobrý plat mají možná ředitelé odborů, náměstci ministrů, samotní ministři, a rozhodně to není tak, že ten, kdo má vysokou, má automaticky vysoce nadprůměrný plat (rozuměj výrazně nad republikovým průměrem). Dokonce bych řekl, že dnes je vůbec úspěch, pokud vysokoškolák na ten průměrný plat dosáhne. A snad mohu prozradit, že kamarádka začínala na tom ministerstvu v roce 2008 na 17 000 hrubého, což mi na Prahu nepřijde mnoho.

Ona ta nevraživost mezi státním a soukromým souvisí možná i se spokojeností platovou. A ta je subjektivní. Někdo by dal nevím co, aby měl 15 000 čistého měsíčně, a někdo jiný se může cítit nedoceněný, i když bere 80 000 měsíčně. I za komunismu byly přece rozdíly - někdo seděl v kanclu, a bral přitom víc než dělník. A tu společnost to tak nejitřilo, i když uznávám, že tehdy ty rozdíly nebyly tak velké jako dnes. Já sem totiž trochu idealista, možná utopista. Nevím, a ani nechci rozhodovat o tom, kolik má kdo brát, kolik má komu stačit, ale každý by měl mít tolik, aby se za to dalo důstojně žít. Ono to závidění si a pocit nespravedlnosti bude existovat vždy, je to přirozená součást povahy. A i kdyby byla minimální mzda 20 000 a ceny zůstaly stávající (utopie, vím, ale teoreticky), tak vždycky najdete takové, jež se budou cítit nedoceněni.

Můj závěr je takový, že není nic horšího, než když zpochybňujeme, opovrhujeme a navážíme se do jiných profesí, přitom my sami považujeme tu svou za nejdůležitější. A viním z toho i novináře a podezřívám i politiky, že jim to vyhovuje, že tím štvaním lidí proti sobě (a většina se jich nechá strhnout snadno) odvádějí pozornost od daleko důležitějších problémů, než je tohle. Měli bychom táhnout za jeden provaz - kam se poděla solidarita, vstřícnost, přejícnost? Když lidi stáli v 89 na náměstích a souzněli spolu?

A ano, třeba na jednom blogu jsem našel, že třeba švýcárská státní správa má 40 000, pročpak si z něho (Švýcarska) nevezmeme příklad. Jiný tvrdí, že Švýcarsko není v EU, tudíž nemusí přebírat veškeré unijní zákony, a proto je tam míra byrokracie nízká. Další tvrdí, že i když Švýcaři v EU nejsou, stejně musí většinu zákonů přebírat.

To samé policisti - je jich 40 000, což je údajně na počet obyvatel, který zde máme, příliš mnoho, třeba ve srovnání s Francií. Protiargument říká, že by bylo dobré se podívat, jaké agendy policisté tady a ve Francii vykonávají. Že tady to nejsou těch 40 tisíc měšťáci, ale je v tom i kriminálka, dopravní, zásahovka, protidrogová, a že u nás ti policisté toho dělají víc, respektive že ve Francii do toho nepočítají všechny útvary. Já nevím, kde je pravda, a nechce se mi to ani zkoumat. Chci jen říct, že objektivní fakta se hledají těžko a každý si vytáhne jen ten argument, který se hodí do jeho pohledu.

Já myslím, že určitě je tu prostor pro zeštíhlení veřejného sektoru, ale v reálu se ta zbytečnost/přebytečnost zjišťuje dost těžko. Rozhodně by ale to osekávání nemělo způsobit horší dostupnost služeb občanům, kdy se bezmyšlenkovitě osekává nebo mění pravidla, až je dostupnost služeb omezena (reforma úřadů práce, registr motorových vozidel).

Každý měsíc se vyplatí odhadem 4 miliony dávek, včetně důchodů. Je naivní čekat, že tohle bude mít na starost jen 100 nebo 1 000 lidí...Nejde hodně služeb s minimum lidma.

[MgX]

MgX, shrnul jsi to moc pěkně. Jako obecně vzato je pravda, že pracovat pro stát vždy představovalo jistější perspektivu. Myslím, že ještě za Rakousko-Uherska měli definitivu. A jak jsem psal výše, chápu i ty, kteří těm státním závidí, protože si vydělají víc a nemusí vstávat ve čtyři ráno, dělat u pásu a nosit domů třeba 12 000.

Bohužel si nemyslím, že práce pro stát v dnešní době představuje nějakou jistotu a perspektivu. Ano, pokud se bavíme o teplých místech někde hodně nahoře - OK. Hlavně je třeba se zaměřit na ty obyčejný lidi dole. Je jich nejvíc a jejich platy nejsou příliš vzdálené 12 000, o kterých píšeš. A opět se vracíme na začátek. Jestliže si chceme o něčem podobném povídat a vyhodnotit stav objektivně, musíme si rozdělit lidi do jednotlivých oborů a funkcí. Pak zjistíš, kolik jich tam pracuje a za kolik. On kdyby neměl „každý páneček nahoře“ tři asistentky a dva zástupce, tak se taky ušetří a peníze bude možno použít jinde. Ale ne, to raději propustíme 10 obyčejných chudinek odspoda a uměle vytvoříme 7 „teplomíst“.

Samozřejmě obdobná situace je v soukromé sféře - vždy je nutno koukat na jednotlivé obory, profese atp.

[Slonik]

Já bych si přisadil často slyšenými úvahami, že úředníků je moc a že je třeba jich x % propustit. Souhlasím s MgX s tím vytvářením "teplomíst". Navíc jakékoli mediálně prezentované snižování stavů mělo v minulosti jeden z následujících důsledků (zpravidla podle toho, zda šlo o propuštění skutečné či jen zdánlivé):

1) Přestaly být zajišťovány některé úkoly a agendy, které zákon či mezinárodní závazky státu ukládají, případně byly zajišťovány pouze na papíře. V některých případech takový stav znamenal "pouze" určitou ztrátu kredibility České republiky v zahraničí, v jiných se projevil velmi výrazně (např. nízká míra čerpání operačních programů, zásadní nedostatky v řízení některých operačních programů, sankce za nedodržování termínů zavádění legislativy až zahájení řízení pro neplnění povinností - tzv. infringementu).

2) Některé důležité agendy týkající se každodenního života byly naprosto nepromyšlenou personální politikou doslova a do písmene rozvráceny v základech. Jako příklad lze uvést systém státní sociální podpory nebo třeba státem podporovaný výzkum.

3) Začne se více či méně fixlovat. Formálně uvolněná místa sice zaniknou, stávající pracovníci však pracují na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, které se v určitých druzích statistik nevykazují jako funkční místa. Dalším oblíbeným fixlem je, že se tito lidé platí buď z technické asistence jednotlivých operačních programů či formálně vykonávají práce na nějakém projektu příslušného úřadu. V takovém případě se navíc náklady z větší části hradí mimo státní rozpočet a vypadá to jako super úspora.


Nelze samozřejmě popírat, že existují zbytečné agendy a činnosti. Pokud chce někdo začít propouštět úředníky, tak by měl nejprve takovéto agendy identifikovat, analyzovat důsledky jejich zrušení či redukce (v podstatě udělat takovou obdobu CBA analýzy), následně změnit legislativu případně vypovědět příslušné mezinárodní dohody resp. vystoupit z příslušných mezinárodních organizací a pak by teprve byl čas na to pracovníky, kteří tyto zrušené agendy zajišťovali, propustit. Vím, zní to až primitivně manažersky, ale jinak to fungovat nebude.

[dockalacek]

Díky, kluci. S vámi je diskuze na toto téma konstruktivní, neideologická a to se mi líbí. Jenže většina lidí bohužel neuvažuje takhle rozumně a racionálně. Jim prostě stačí zamávat počtem osob, případně zvyšováním platů, a už je zle. Do jisté míry to chápu - když někdo dělá ve fabrice a nedostal přidáno X let, přičemž státním se přidává, mohou to vnímat jako obrovskou nespravedlnost. Olej do ohně taky přilívají i pravicové strany a velká část podnikatelů, která vnímá úředníky, potažmo veřejný sektor jako něco, co nám ujídá, a i podle pánů ekonomů z NERVu je právě byrokracie tou žábou na prameni, která brání ekonomickému růstu. Já samozřejmě nepochybuji o tom, že je tu spousta zbytečných zákonů a nařízení, ale také nejsem přesvědčený o tom, že malý a levný stát je základem úspěchu, viz severské země.

Hodně se tu otírá o úředníky, když se podívám na statistiku z roku 2007, tak na jednoho pracovníka veřejné sféry připadalo 6 pracovníků v soukromém sektoru, ve Švédsku 2 a třeba v Řecku 9. Zdánlivě má tedy Řecko o polovinu menší veřejný sektor, a stejně dopadlo neslavně. Zřejmě to nebude dáno počtem lidí jako spíše náklady a příplatky (práce se šanony, práce na počítači).

Státních zaměstnanců je cca 412 000, z toho úředníků spadajících pod služební zákon je cca 68 000, a na jejich platy má ročně jít asi 22 miliard. Početně tedy tvoří ani ne pětinu (16,5%) všech státních zaměstnanců. Abych byl zcela objektivní, je tam pak ještě 7 000 úředníků, které pod služební zákon nespadají. Tedy čistě teoreticky, i kdybychom propustili všechny státní úředníky, ušetří to možná 25 miliard, což nejsou malé peníze, ale rozhodně to není nic všespasného. Těch 25 miliard by bylo na zvýšení důchodů o zhruba 800 korun měsíčně.

I to je častý argument - státním přidáte 3-14%, a důchodcům 40 korun, to je ostudné. Hlavně těch 14% u politiků a ústavních činitelů je vyloženě nemorálních. Ale pravda je také to, že státních zaměstnanců je přes 400 000 a důchodů (všech) se vyplatí 3,5 milionu. Takže zvýšení jejich penzí v průměru třeba jen o 200 korun měsíčně (a zasloužili by si víc, samozřejmě) stojí státní kasu 6 miliard ročně. A to nikoho nepobuřuje. Ale když se přidá státním, je oheň na střeše. Přitom výdaj jako výdaj. Jasně, někdo namítne, že ti důchodci si to přece zaslouží, celý život poctivě pracovali. A já s ním zcela souhlasím. Ale asi v žádném státě na světě není dost peněz na všechno a pro všechny, v žádném státě na světě nejsou, a možná ani nemohou být spokojení s důchody, platy.

Po pravdě, mně se taky nelíbí styl, jakým z toho vláda ohledně penzí vybrusila. Původně 200 korun měsíčně, nakonec 600 korun jednorázově v prosinci (1,6 mld.) a 90 korun od ledna 2016, ovšem finální verze je jednorázových 900 korun v únoru 2016 a od ledna zvýšení o 40 korun.

S tou analýzou má Sloník pravdu, jenže je to dost náročné, pracné, a nikomu se do toho nechce. Daleko jednodušší a líbivější je škrtnout 10% od stolu, voliči na to rádi uslyší. Jinak abych byl úplně objektivní, slušelo by zahrnout i samosprávu, a když uvážíme, že celý veřejný sektor zaměstnává 935 000 lidí, tak všech úředníků je zhruba 21%.

http://www.mpo.cz/dokument157671.html

Tomáše Březinu znám, už jsem ho v OVM jednou viděl, vítěz ankety Podnikatel roku, ale dle mého velký demagog a člověk, který by chtěl, alespoň dle mého, slabý stát s minimem kontrol a buzerací. Co už se ale nezmiňuje, je to, že zde máme zhruba milion živnostníků, nejvíc v Evropě na počet obyvatel. Takže to s tou byrokracií tady tak hrozné nebude, byť uznávám, že je tu spousta nesmyslných nařízení a zákonů, ale zase. Za to konkrétní úředník nemůže. Nebo že by si řekl, že z nudy vymyslí zákon? Pochybuji.

Hodně se také podsouvá, že dnes, v době počítačů a internetu, je byrokracie větší, a přitom mají k dispozici techniku. Za Rakousko-Uherska měli jen tužky, papíry a zvládali to také. A nebylo jich tolik jako dnes. To samé za komunismu - tam, kde seděli dřív tři čtyři lidi, je jich dnes deset. Co k tomu říct? Mně osobně se nelíbí, když se porovnává, jaké co bylo kdysi. Dnes je prostě víc zákonů, primárně z toho viním EU. A to není problém jen ČR, to je problém celého světa. Když jsme prostě členy nějakých mezinárodních struktur, něco to holt stojí, přičemž o přínosu některých z nich lze s úspěchem pochybovat.

A ještě si závěrem dovolím poznámku - myslím, že není úplně fér do nákladů na zaměstnance počítat i jejich pracovní prostředky, i když chápu, že to zní víc šokujícně a bombasticky. Ano, úředník potřebuje počítač, stůl, teplo, elektřinu, židli. Ale ten počítač třeba se nekupuje každý měsíc. Když budu uvažovat jeho cenu 20 000 korun, a to nadsazuji, tak ten počítač minimálně 2 roky, spíše ale déle, vydrží = 20 000 : 24 = 833 korun měsíčně. Na té židli, která určitě vydrží déle než dva roky, bude sedět několik úředníků atd. Řidičovi autobusu taky nepřipočítáváte k platu pořizovací cenu autobusu, pilotovi cenu letadla, soustružníkovi soustruh a tak podobně.

[Slonik]

K tomu vybavení: Co se týče počítačů, tak dvouletý cyklus výměny je nesmírně optimistické číslo. Obměna je spíše po cca. 5 letech (či samozřejmě v případě neopravitelné poruchy). Představa, že každý úředník má služební mobil je taky zcestná a ti co ho mají jsou vázáni poměrně přísnými limity spotřeby. Kanceláře nejsou nikterak opulentní (a to ani u výše postavených úředníků). S ostatním je to podobné.

Co vím, tak sice úředníci nepracují v pastouškách, nesedí na uříznutém kusu kmene a místo stolu nemají složené palety, ale žádného luxusu si rozhodně neužívají. Hovořím teď o ústředních orgánech státní správy - o samosprávách nemám dost informací.

[suk]

Co vím, tak sice úředníci nepracují v pastouškách, nesedí na uříznutém kusu kmene a místo stolu nemají složené palety, ale žádného luxusu si rozhodně neužívají. Hovořím teď o ústředních orgánech státní správy - o samosprávách nemám dost informací.

No. Na ITaci na MVCR na Olsanske sedi na starych serverech. Teda, aspon par let zpatky sedeli To neni daleko ke kusu kmene