Ahoj.
V bodech: na ZŠ jsem byl nejchytřejší, nebyl jsem společenský, vedlo to často k rvačkám. Problémy se spolužáky i učiteli vedly k rozvoji psychických potíží v 9. třída.
Kombinace tohoto všeho, plus různých jedů co jsem si vzal (evidentní proč), u mě - asi - vedla k poškození mozku. Nedokážu se skoro nic naučit, a skoro téměř let nic necítím, nefunguji, nic mě nedokáže naplnit. Občas narazím na webu na spřízněné duše. O to více mi následně vadí, když jejich snaha mi pomoci je házením hrachu na zeď (skutečně se obávám nevratných defektů na mozku anebo psychice, (mj jsem se zkoušel oddělat toulenem, injekcí Chloridu draselného, náprstníkem a podobně) mohla poškodit mozek), která nikam nevede.
Naštěstí mě minula nedobrovolná psych. péče (jsem dobrý herec), půlrok ambulantní nikam nevedl.
Netuším, co dělat. Zda skutečně život zabalit, těch šest let nestálo za nic. Anebo, zda strávit život jako poustevník. Nemám zdání.
Toto není fňukání, ale upřímná snaha najít radu.