od mareq0 6. 3. 2010 01:10
Odium
Je noc a já tiše bdím,
svým okem pozoruji každičký stín.
Měsíc mlhou cudně je zahalen,
sním tiše poslední lidstva den.
Úderem zvonu se zastavil čas,
čas, který se už nerozběhne zas.
Vše neodvratně skomírá,
umírá sen, naděje i víra.
Stal jsem se pánem svého světa,
po lidstvu je už definitivně veta.
Stojím nad ruinami lidské civilizace,
a mé srdce oživuje prudká pulzace.
(A tímto, vážení přátelé, sbírka básní končí. Sluší se dodat, díky bohu)
Obešel já polí pět!