crashpc napsal
na tunelovou diodu připojíme přesný měřák, a následně vhodné napětí pro její funkčnost. Měřák naměří (člověkem nezpozorovatelně) procházející napětí ještě dříve než bylo připojeno. Hezká zábava
Fyzikář
To ano, ale pane kolego, musíme tento "časový paradox" chápat v souvislosti s absolutní rychlostí. (Dioda zrovna není ten pravý příklad k objasnění, jelikož přenos elektronu se provádí těsně podsvětelně. S Vašim dovolením, budu používat foton ).
Fotony (mikrovlny), které "protunelovaly" bariérou, opravdu rychlostí větší, než je světlo, tak z hlediska absolutní rychlosti je následek dříve, než příčina. (Porušení kauzality). Pokud bychom změřili dráhu normálního fotonu,(velmi obecně), vyšlo by nám, že za jednu sekundu urazil vzdálenost 300 000 km. U tunelujícího fotonu bychom naměřili za 1s. vzdálenost 600 000 km. Rychlost světla je asi 300 000 km/s. Logicky z toho vyplývá, že pokud by tunelující foton urazil vzdálenost 600 000 km za 1s, což odpovídá délce dráhy absolvované normálním fotonem za 2 s., pak se nabízí takové vysvětlení, že foton byl vypuštěn o 1s dříve, než začal pokus. (Aby se nám rovnala pravá a levá strana rovnice ). Jelikož rychlost světla je absolutní rychlost (pro nesenou informaci) v každé inerciální soustavě, a má známou hodnotu, pak tvrdíme, že si tunelující foton odskočil do minulosti. Podle některých je to porušení kauzality, ale v kvantové mechanice se nejedná o nic výjímečného. V teorii relativity je to však nepřípustné, ale pokud by absolutní rychlost nebyla 300 tis. ale 600 tis. km/s, pak by bylo vše v pořádku.
to crashpc
Snad ještě malou poznámku k tunelovým diodám. Mám zato, že tyto součástky se už snad ani nevyrábějí. Pokud ano, tak se omlouvám. Lepší je asi použít PNP tranzistor, který sice nepracuje s žádnými paradoxy, je relativně pomalý, ale může spínat či zesilovat napětí nebo proud v libovolném množství, které pohodlně ovládám napětím na bázi.
S nástupem kvantových počítačů se ale určitě tunelové diody a podobné prvky pracující na stejném principu, vrátí. Budou mít jiné názvy, ale v principu budou stejné. Rychlost elektronů v klasických polovodičích je ani ne poloviční rychlosti světla, což je dost pomalé. Předpokládám širší využití relativistických rychlostí při tunelových efektech, EPR paradoxů a bůh ví kterých dalších, v kvantových počítačích. K tomu navíc laserová holografická pamět ve formě krystalů. S takovou strojovnou bychom buď pár mýtů ubrali, nebo naopak pár paradoxů přidali.