Paradoxy vesmíru - vážně, nevážně.

[Fyzikář]

Hmota ve vesmíru se tvoří spontálně. Ve vakuu neustále vznikaji virtuální částice a
antičástice, mezi nimiž probíhá anihalace. Tento děj je tak rychlý, že nedochází k porušení zákona
o zachování energie. Přesto však nějaká hmota vzniká v důsledku menšího množství antičástic, či
vzniku energie při srážkách částic a antičástic. Snad je tou příčinou rozpínání vesmíru.
Casimiruv pokus spočíval v tom, že vzal dvě elektricky nenabité desky, přiložil je těsně k sobě
na vzdálenost několika tisícin milimetru. Částice se tvořily mezi deskami velmi omezeně, ale vně
desek normálně. Důsledek vnějšího přetlaku částic bylo to, že se desky k sobě přitáhly. Energie
v prostoru mezi deskami byla pojmenována jako záporná. Sice to neřeší problém paralelních
vesmírů, ale neustálá tvorba hmoty ve vesmíru je kompenzována jeho roztahováním.Zákon o
zachování stále platí. Hustota vakua je stále stejná. Jsou pozorovány objekty, které se od sebe vzdalují rychlostí větší než 1c, a
stále se zrychlují.

p.s. Seriál R.D. je postaven na základech nejposlednějších výzkumů v oblasti kvantové fyziky,
aplikováno do humorné nadsázky, snad až na toho Kocoura, ale sranda musí být . . .

[Fido+]

[quote="Fyzikář"t[b]Časový paradox, stroje časua/b]

Zajímavým příkladem může být takzv. paradox prarodičů. Představte si, že se vrátíte v čase do doby, kdy Vaši prarodiče neměli děti. Zabijete svou babičku a tím zapříčiníte vaše nenarození. Tento paradox však zakazuje zákon kauzality - příčina, následek, která má zabránit události, jež se nestala. Ale...

Einsteinovy rovnice připouštějí cestování časem. Nevznikne náhodou při takovém výletu do minulosti takzv. alternativní čas, nebo chcete-li, paralelní dimenze, ve které sice usmrtíte předka, ale bude to vlastně cizí člověk, a vám se nic nestane? Zákon kauzality by přitom zůstal zachován. /quote]

Nekde se rikalo, ze budoucnost neni jen jedna ale je jich pomerne velke mnozstvi (ne-li nekonecne). Pak by vzhledem k tvemu predkovi doslo ke zmene jen v nektere z budoucnosti (ty se nenarodis) ale v jinych se nezmeni nic.

[polda]

.... ze budoucnost neni jen jedna ale je jich pomerne velke mnozstvi (ne-li nekonecne).......

- KINOAUTOMAT .....? To já bych radši bral na Hromnice o den více,jako v tom filmu,že bych to točil furt dokola

[Fyzikář]

ESO napsal
jinak ja taktez neverim na vytvoreni alt. reality(dle me ji k tomu nepotrebujem), akorat mi neni jasny jak by se mel vesmir vyrovnat s tim ze mu tam zniceho nic pribude dalsi hmota

Fido+ napsal
Nekde se rikalo, ze budoucnost neni jen jedna ale je jich pomerne velke mnozstvi (ne-li nekonecne). Pak by vzhledem k tvemu predkovi doslo ke zmene jen v nektere z budoucnosti (ty se nenarodis) ale v jinych se nezmeni nic.

Fyzikář odpověď
Naše pozorování narušuje časoprostor. I my sami ho narušujeme. Velice známý je štěrbinový pokus. Dvěma podélnými štěrbinami necháme prolétávat fotony nebo elektrony a dopadat na fotografickou desku. Po vyvolání desky zjistíme, že vznikly interferenční soustředné kruhy a to dokonce i u elektronů! Foton, jakoby oběma štěrbinami prolétl současně - tkz. superpozice a za překážkou se sloučil a interferoval sám ze sebou. Pokud si budeme chtít prostudovat blíže tento jev - nainstalujeme před a za štěrbinami detektory fotonů, místo fotografické desky ccd snímací prvky, atd. Ale co se nestane. Fotony se začnou chovat zcela jinak. Pomocí detektorů zjistíme, že žádné interference nenastávají a podle principu pravděpodobnosti fotony prolétávaly štěrbinami naprosto odděleně a na snímačích zanechávaly dvě stopy po jejich dopadu, jako bychom štěrbinami sypali písek a na podložce by se vytvořily dvě hromádky, jedna větší a druhá menší, podle toho, jak náhodně by písek (foton) dopadal. Pokud bychom to porovnali s předchozím pokusem, kde výsledek byly interferenční proužky, tak na druhém bychom pozorovali dva body.
Z toho vyplývá, že právě teď vznikají všechny varianty (kvantové stavy) budoucnosti, a naší existencí a pozorováním ovlivňujeme časoprostor tak, že se vybere pouze ta jedna odpovídající varianta v závislosti na minulosti. V jednom okamžiku vznikají nekonečné paralelní vesmíry, které záhy zanikají (zákon o zachování...) a zůstává ten, který byl vybrán v minulosti přítomností a vlivu všech subjektů. Všimněte si, že pokud něco opravdu chcete, tak se to s určitou pravděpodobností stane. Silou své vůle totiž narušíte časoprostor takovým způsobem, že si doslova vymodlíte vlastní lokální stav vesmíru, který je odrazem vaší existence a vůle. Cestování časem by nejspíš narušovaly takzvané kauzální smyčky, ze kterých by nebylo úniku a byla by to vlastně pojistka proti nadbytečné hmotě, kteráž to v izolované časové kapse - ve svém vlastním vesmíru a s uzavřeným - dokola opakujícím se dějem - (bez možnosti navolit jiný stav), již nemůže ovlivňovat budoucí kvantové rozhodování.

[laysha]

xxx

[nazdar (novy)]

Ono to s tím vesmírem je pro naši současnou míru poznání poněkud složité.Ani nevíme,jestli ještě existuje to,co vidíme.A netušíme co dalšího ještě existuje,protože to ještě nevidíme.Prostě světlo ještě "nedorazilo".A protože tma se šíří stejně rychle jako světlo,tak někde mohli "zhasnout" a my to ještě vidíme.Ani nevíme,co ještě nevíme.Problém je v tom,že neumíme řadu jevů změřit a prokázat.To,že o nich nevíme,ještě neznamená,že neexistují.Pokud nemám radiopřijímač,těžko se přesvědčím o existenci radiových vlnových délek.Podobně princip mobilních telefonů atd.Ano,mohu vlnění změřit jiným přístrojem,než je mobil,ale musím ten přístroj mít a o tom kmitočtu něco vědět.Ale co vlnění,o kterém nemáme tušení,co to je gravitace?A tak dále.

[Fyzikář]

Gravitace? Nic si z toho nedělejte. Ono se ani neví, co je to elektrický proud. Papírově je to sice záležitost valenčních elektronů, či energetických potenciálů, magnetických polí atd. Nikdo nedokáže tento projev hmoty s určitostí specifikovat. Ale důležité je to, že to umíme jak-tak pojmenovat, a námi vytvořená pravidla k tomuto jevu nám pomáhají k sestrojení alespoň těch mobilů.

[Fyzikář]

laysha napsala
Da se cerpat energie z vakua?

Fyzikář odpověď
Možná ano, ale je nesmírně malá. Efektivnější je ji čerpat z nějaké hvězdy.

laysha napsala
pri cestovani do budoucnosti zachova energie ktera tam jeste nebyla?

Fyzikář odpověď
Částice dokáží cestovat do budoucnosti. Funguje to na takzvaný energetický dluh. Jednoduše si půjčí energii v přítomnosti, a vrátí ji v budoucnosti. Vzhledem k energetické náročnosti se jedná pouze o časové mikroskoky, a hlavně, týká se to pouze částic. Přeneseno do makrosvěta, by to znamenalo přeměnu celé galaxie na energii potřebnou k přenosu do budoucnosti o pár desetin sekundy. Tudy asi cesta nepovede, ale nikdy neříkej nikdy.

Fyzikář
Můj nejoblíbenější paradox je tkzv. tunelování částic - tunelový efekt. Pokud do dráhy fotonu umístíme překážku, dle selského rozumu foton narazí a zanikne. Jenomže ověřeno pokusy, je tomu jinak. Známý Nimtzonův pokus ukazuje následné. Mikrovlny 8,7 GHz modulované Mozartovou skladbou (samozřejmě, že to není podmínkou, ale autor chtěl prokázat přenos informace), narážejí na 11.centimetrovou bariéru v zúženém prostoru. Z neznámých důvodů se však objevují na druhé straně bariéry (asi díky vlnové povahy částic), byť oslabeny, ale s rozpoznatelnou přenášenou hudební kompozicí, která bariéru překonala rychlostí asi 5x vyšší než
je rychlost světla. Podle klasické fyziky bychom to neřešili, ať je rychlost přenosu jakákoliv-je to jenom rychlost..., ale podle teorie relativity, kde absolutní rychlost pro informaci je rychlost světla v každé inerciální soustavě, a opravdu tomu tak je, můžeme říci, že informace opustila pokusný prostor dříve, než do něj vstoupila. Tento skok do minulosti proti sobě postavil dva tábory kolegů, kteří se přou, zda je to porušení kauzality, či nikoliv. Fakt je ten, že tunelového efektu využíváme v elektronice - tunelové mikroskopy atd. Možná v budoucnu to bude využitelné pro nízkoenergetické cestování v čase...

[nazdar (novy)]

Nechci podněcovat vášně,ale ohledně tunelování si lze vzít plno příkladů od naší "podnikatelské" sféry,založené otcem kuponové-tunelové privatizace.

[Fyzikář]

Ani mi nepřipomínejte. Dividenta tak první půlrok, a pak nic. Několik výhružných dopisů v tom smyslu, že pokud akcie neprodám, tak si to stejně majoritní vlastník přivlastní automaticky.

[laysha]

xxx

[laysha]

xxx

[ES0]

myslis co to znamena slovo "paradox"?

http://cs.wikipedia.org/wiki/Paradox

jinak u toho cestovani v case to ma vyznam zhruba v tomto smyslu:

pricestujes do minulosti, zabijes svoji babicku, jenze diky tomu ses pak nikdy nemohla narodit a tedy v budoucnu cestovat do minulosti a zabit svoji babicku atd

[Fyzikář]

laysha napsala
Muzes mi svojimi vetami vysvetlit epr paradox? Na netu je toho pomerne dost ale pro me na zakladni pochopeni zbytecne odborne

Fyzikář
EPR Paradox je opravdu velmi zvláštní,(můj druhý nejoblíbenější), samozřejmě jako i jiné paradoxy. Výhodou je to, že tento paradox je pod odborným dohledem a experimentálně ověřen! (Prostě, funguje to).

Věc se má takto. Např. laserový paprsek rozdělíte na dva svazky buď hranolem, nebo polopropustným zrcadlem. Jedna část paprsku (fotonu) bude směřovat doleva, druhá doprava. V tomto stavu bude jak levý, tak pravý tok fotonů obsahovat všechny známé stavy fotonu - to znamená všechny polarizace, spiny, atd. Pro jednoduchost si vezmeme třeba ten spin - představte si to jako například otáčky kolem osy.
Jelikož oba fotony, směřující doprava a doleva, měly stejný zdroj,(laser), foton byl rozdělen na dva kusy jako částice, (hranolem nebo zrcadlem), tak vlnový charakter obou nových fotonů je stejný. Je to jako dvojčata se stejnou DNA. Oba dva "paprsky" mají např. spin jak kladný, tak záporný. Je to padesát na padesát. Zajímavé je na tom to, že oba fotony o sobě "vědí", i když jeden letí doprava a druhý doleva. Pokud začneme měřit foton na levé straně - naměříme kladný spin, vpravo u jeho dvojčete naměříme záporný spin. Našim měřením jsme ovlivnili časoprostor - takzvaně zkolabuje vlnová funkce v celém vesmíru, a to okamžitě, nebo chcete-li nekonečně rychle. (Pokud jste četla moje předchozí příspěvky, zmiňuji se o vzniku a okamžitému zániku paralelních vesmírů, a zůstává ten vybraný - ovlivněný našim pozorováním a naší přítomností).

V praxi to znamená, že pokud ovlivníme měřením foton na levé straně, to znamená že zjistíme že má např. kladný spin, tak na pravé straně, kde foton doposud obsahoval všechny stavy spinu se okamžitě překlopí do stavu záporného spinu. Doslova vzniká zrcadlový obraz stavu fotonu z levé strany na pravou. Rychlost tohoto překlopení je okamžitá. To znamená, že druhý foton může být v sousední galaxii vzdálený 33 mil.světelných let, i přesto se změna stavu provede okamžitě. Teorie relativity sice říká, že nemůže nastat jeden jev současně ve dvou inerciálních soustavách, ale jak vidíme, nastává. Tento pokus byl laboratorně ověřen a je platný. (Teorie relativity se již dlouho v jistých tvrzeních otřásá v základech...)

V budoucnosti by se toho mohlo využívat např. ke komunikaci nebo k transportování. V komunikaci by to vypadalo asi takhle.

Na poloviční cestě, mezi Zemí a Marsem by byla kosmická loď, která by nesla výkonný laser. Jeho paprsek by byl rozdělen na dva paprsky. Jeden by směřoval k Zemi, druhý na Mars. Po deseti minutách bychom mohli přejít k okamžité komunikaci. Na Zemi bychom ovlivnili foton např. interferencí ze speciálního mikrofonu, a okamžitě na Marsu by se druhý foton změnil na tentýž stav s opačným znaménkem. Jednoduchou inverzní funkcí bychom dostali stejný stav jako na Zemi, a z reproduktoru bychom slyšeli zprávu v přímém přenosu bez zpoždění. Komunikace by probíhala v obou směrech, jelikož je jedno, na které straně modulujeme-překlápíme foton.

Všechno by fungovalo bezvadně, ale je tady malý háček. Neumíme totiž vyrobit foton, který by měl například ten daný spin u zdroje. Umíme jej pouze snímat, a právě tím snímáním narušíme časoprostor, ( "kvantové rozhodování z nekonečného množství paralelních vesmírů - viz předchozí..."), který se postará o to, že na naší pozemské vysílací stanici máme ke zpracování fotony spinů jak kladných tak záporných stavů, které musíme ovlivnit tak, aby jejich stavy dávaly smysl a aby byly dešifrovatelné na Marsu. To znamená, že jednu chvíli musíme na Zemi kvůli duchaplné komunikaci změnit stav zdrojových spinů např. z kladných na záporné, za okamžik z kladných na kladné, záporné na kladné, atd. Na Marsu opravdu dostanou okamžitý - nekonečně rychlý - přesný stav fotonů jako na Zemi, (opravdu to tak funguje), ale kvůli dešifrování zprávy nebudou vědět, z jakých stavů byly obdržené fotony překlopeny a které mají invertovat. To znamená, že základna na Marsu "obdrží" foton s kladným spinem.(Ten foton nepřiletí, ale doslova se před očima přetvoří na odpovídající stav způsobený vysílací stranou) Logicky se domnívají, že ze Země byl "odeslán" foton se záporným spinem. Osádka na Marsu provede automaticky inverzi svého fotonu - z kladného na záporný, protože vědí, že na druhé straně je vždy foton s opačným spinem než na straně první. Stav fotonu je tedy po úpravě identický s tím jako na Zemi. Ale teď nastává problém. Na Zemi umějí pouze překlopit stav svého fotonu. Pro jednoduchost např.pouze na dva stavy.( V praxi jich existuje více). Z plus na minus, z minus na plus, z plus na plus, z minus na minus. Stanice na Marsu by požadovala nějaký klíč, podle kterého by dešifrovala stavy, které že to fotony byly překlopeny, a které ne. Takový klíč by musel být neustále aktualizován z důvodu, že Země nemůže ovlivnit posloupnost spinů zdroje, ale pouze jej překlápět. Takový klíč by musel být poslán "normální cestou", to znamená rádiem, ale to by trvalo přes 20 minut. Okamžitá komunikační nadsvětelná rychlost by samozřejmě ztratila význam. Pokud by někdo z vás teoreticky vyřešil problém distribuce klíče v komunikaci pomocí EPR Paradoxu, Nobelovka vás nemine.
Více zjednodušeně o EPR by to asi nešlo...

[laysha]

xxx