Fyzikář: kauzalitě rozumím, tu myslím že porušit jentak nedokážem....
ale rychlost světla mi prostě furt nějak nejde dohlavy - jasný, naše pohonné systémy, i ty ještě nevytvořené, čistě futuristické projekty, nemají takou moc.
>>
nějak sem zapoměl - viděl sem tu někde obrázky s vyobrazením gravitace slunce směrem k planetám okolo něj. Když slunce najednou zmizí, odchýlý se planety odstředivou silou do prostoru ihned, nebo jako na světlo budou muset lidé na Zemi čekat cca 8 minut než gravitace přestane působit?
>>
Mno je jasné že při použití paliva, musí i palivo opouštět loď nadsvětelnou rychlostí aby v zákonu reakce loď taky mohla nabýt nadsvětelné rychlosti, takže takovýhle druh pohonu je absolutně nepoužitelný. není nic co bysme vymrštili rychleji než světlo a mohlo to pohánět loď.... Je taky zřejmé že naše lidské tělo je stavěno z "pomalých" elementů, kde přenos informace kdekoli po těle, hlavně v mozku, probíhá podsvětelnou rychlostí, takže veškeré řízení lodě by muselo být řešeno absolutně jinak, bohužel ne elektronicky...
tedy my - lidé to jednoznačně nezvládnem, a možná ani nepochopíme již kvůli takovejm omezením které na nás působí, ale jinak z hlediska "nevím čeho" asi logiky... nadsvětelná rychlost jako taková dosáhnout lze, kde se přerazí i pud sebezáchovy vesmíru.... lokální "nerovnost" se sice musí nějak projevit - zajmala by mě reakce vesmíru.. ale myslím že není důvod prož by měl vesmír reagovat nějak globálně, sebeničením...
Paradoxy vesmíru - vážně, nevážně.
Moderátor: Moderátoři Pauza.cz
od Fyzikář 22. 7. 2007 15:19
crashpc
- jasný, naše pohonné systémy, i ty ještě nevytvořené, čistě futuristické projekty, nemají takou moc.
Fyzikář
Otázka pohonu je ošemetná věc. Vyzkoušený iontový motor také neudělí reakční rychlost raketě ihned. Vzhledem k tomu, že trysku opouští velmi málo hmoty (ionty), která i přes svou vysokou výstupní rychlost - až 5km/s, neumožní takové zrychlování jaké bychom si představovali. K urychlení alespoň na polovinu rychlosti světla bychom si museli počkat pár stovek let. Reakční princip spočívá v tom, že se musíme zbavit co největšího množství hmoty co v nejkratším čase rychlostí, která udělí specifický imupls. Tím je jasné, proč když svítíme pod sebe reflektorem, nevzlétneme rychlostí světla i přesto, že fotony opouštějí odrazovou parabolu právě tou rychlostí, ale jenom trochu poskočíme, asi tak do výšky poloviny průměru jádra atomu.Co tomu brání? Právě hmotnost reflektoru a ta naše. Velmi zjednodušeně, opouštěná "hmota" svítidla není dostatečně "hmotná",i přes svou světelnou rychlost, aby vznikl okamžitě dostatečný výkon potřebný k rovnocenému reakčnímu pohybu. Pokud zabrousím do Vašeho oboru, vím, že k obecnému stanovení výkonu nepotřebuji jen volty, ale i ampéry - P(W)=U(V)*I(A), což je vlastně téměř to samé, jako výpočet měrného impulsu, který za dobu jedné sekundy dává tah 1 Newtonu po spotřebování jednoho kilogramu pohonných látek, a zrychlení v závislosti na měrném impulsu a hmotnosti lodě včetně paliva. Ale pryč od vzorečků. Proto jsem v předchozím příspěvku psal o energetické náročnosti "světelných motorů". K takové cestě bychom si museli vzít celou planetu jako palivo, ale i toto palivo je třeba urychlit společně s raketou. Je to začarovaný kruh - čím větší rychlost, tím větší hmotnost, tím více energie k pohonu - "paliva" a stále dokola. Nakonec dosáhnete určitého bodu, kdy hmotnost vaší lodi bude nekonečně velká, a logicky usoudíte, že energie na její další urychlování musí být také nekonečně velká. Tento bod je absolutní rychlost - rychlost světla. Pokud tento bod překročíte, zcela se vám zastaví čas a díky obrovské hmotnosti implodujete v černou díru. Jistým řešením by byly náporové fotonové motory, kde palivo ve formě mezihvězdné hmoty získáváte cestou a jeho anihalací ve "spalovací komoře" vznikají fotony, které opouštějí trysku rychlostí světla a ty udělují specifický impuls. Nezapomeňme však, že i fotonová raketa s posádkou má svou hmotnost a k jejímu urychlení potřebujeme dostatek hmoty a antihmoty z prostoru, kde její přísun musí být v závislosti na rychlosti a hmotnosti lodě x krát na druhou. Zrychlení bude klesat se čtvercem vzdálenosti a energetická náročnost stoupat s druhou mocninou ( velmi zjednodušeně). I přesto, pokud se podaří nějakým zázrakem urychlit unikající "palivo" tryskou nadsvětelně, kvůli nekonečné hmotnosti /informace/, nebude možné dosáhnout absolutní rychlosti. Opět by nastala vyše uvedená katastrofická situace. Fotonové motory však jednou létat budou, jako dnes iontové. I přes svůj velký specifický impuls však zrychlování bude pozvolné a k absolutní rychlosti se jen přiblíží. Máte pravdu v tom, že při překročení absolutní rychlosti nedojde ke zničení celého vesmíru, ale tento jev bude lokální. Měl jsem na mysli, že pokud by překračování rychlostí světla hmotného objektu bylo normální, náš časoprostor by ani nevznikl, pokud ano, byl by v vzápětí zničen. Něco podobného nastává v mikrosvětě - vznik a zánik virtuálních částic ve vakuu - energie vakua či nulového bodu. Vznikají i miničerné díry a miničerví díry, které v zápětí zanikají. Pro cestování nadsvětelnou rychlostí je třeba hledat jiné způsoby, abychom se vyhnuli bariérám sobě vlastní časoprostoru.(Všimněte si, že se vyhýbám výrazům jako "zákonům časoprostoru", atd...
). Relativně lze cestovat nadsvětelnou rychlostí - viz předchozí příspěvek, ale absolutně, bez dilatace času a navíc reakčními motory to nepůjde. Je třeba zdeformovat časoprostor tak, aby případná bezdilatační nerelativní nadsvětelná rychlost byla vlastní povaze vesmíru, a v součtu, aby to vypadalo jako respektování všech jeho vlastností, avšak bráno z opačné strany v náš prospěch.
crashpc
Je taky zřejmé že naše lidské tělo je stavěno z "pomalých" elementů, kde přenos informace kdekoli po těle, hlavně v mozku, probíhá podsvětelnou rychlostí, takže veškeré řízení lodě by muselo být řešeno absolutně jinak, bohužel ne elektronicky...
Fyzikář
Proč jiné řízení? Dilatace času v raketě při těsně podsvětelné rychlosti se projevuje se vším všudy, vlastně si ničeho nevšimnete. Váš čas je stále "normální", pouze při pohledu ven z kosmické lodi vidíte, že letíte rychleji než světlo, a je třeba na tuto skutečnost klasicky reagovat, například včasným zapnutím brzdových motorů, aby jste nepřeletěl cíl. Pro Vás bude obrovská vzdálenost překonána během pár minut, protože Váš čas bude bude nesmírně zpomalen vůči času na Zemi, aniž si to uvědomíte. Proto vašich pět minut v raketě se bude rovnat dvaceti rokům na zemi, tím pádem dosažená vzdálenost se bude rovnat vzálenosti, které urazí světlo za 20 pozemských let a jednoduchou rovnicí vám vyjde Vaše relativní nadsvětelná rychlost za Vašich pět minut palubního času. Takže vidíte, že cestovat můžete nadsvětelně za pomocí dilatace času v podsvětelné rychlostí.
Jiná situace by nastala, pokud by se Vám nějakým způsobem podařilo opravdu dosáhnout rychlosti světla bez jeho následků popsaných výše, pak Váš čas se zastaví absolutně. Z pohledu Země budete zastaven v čase a poletíte ve strnulém stavu vesmírem navěky až do jeho konce v singularitě. Z Vašeho pohledu z kosmické lodi ani neuvidíte, že jste nekonečnou rychlostí minul cíl, a než mrknete okem, skončíte v téže singularitě v daleké budoucnosti konce vesmíru.
crashpc
Když slunce najednou zmizí, odchýlý se planety odstředivou silou do prostoru ihned, nebo jako na světlo budou muset lidé na Zemi čekat cca 8 minut než gravitace přestane působit?
Fyzikář
Díky tomu, že žádná informace se nemůže šířit rychleji než světlo, opravdu nedojde k odchýlení planet vlivem odstředivé síly do prostoru, po odstranění Slunce, ihned. Stane se tak přibližně až po 8. minutách, jak jste správně zmínil. Totéž platí i o středu Galaxie. Pokud zmizí její hmotné jádro - nejspíš super černá díra, my to gravitačně pocítíme asi až po 60000. letech.
- jasný, naše pohonné systémy, i ty ještě nevytvořené, čistě futuristické projekty, nemají takou moc.
Fyzikář
Otázka pohonu je ošemetná věc. Vyzkoušený iontový motor také neudělí reakční rychlost raketě ihned. Vzhledem k tomu, že trysku opouští velmi málo hmoty (ionty), která i přes svou vysokou výstupní rychlost - až 5km/s, neumožní takové zrychlování jaké bychom si představovali. K urychlení alespoň na polovinu rychlosti světla bychom si museli počkat pár stovek let. Reakční princip spočívá v tom, že se musíme zbavit co největšího množství hmoty co v nejkratším čase rychlostí, která udělí specifický imupls. Tím je jasné, proč když svítíme pod sebe reflektorem, nevzlétneme rychlostí světla i přesto, že fotony opouštějí odrazovou parabolu právě tou rychlostí, ale jenom trochu poskočíme, asi tak do výšky poloviny průměru jádra atomu.Co tomu brání? Právě hmotnost reflektoru a ta naše. Velmi zjednodušeně, opouštěná "hmota" svítidla není dostatečně "hmotná",i přes svou světelnou rychlost, aby vznikl okamžitě dostatečný výkon potřebný k rovnocenému reakčnímu pohybu. Pokud zabrousím do Vašeho oboru, vím, že k obecnému stanovení výkonu nepotřebuji jen volty, ale i ampéry - P(W)=U(V)*I(A), což je vlastně téměř to samé, jako výpočet měrného impulsu, který za dobu jedné sekundy dává tah 1 Newtonu po spotřebování jednoho kilogramu pohonných látek, a zrychlení v závislosti na měrném impulsu a hmotnosti lodě včetně paliva. Ale pryč od vzorečků. Proto jsem v předchozím příspěvku psal o energetické náročnosti "světelných motorů". K takové cestě bychom si museli vzít celou planetu jako palivo, ale i toto palivo je třeba urychlit společně s raketou. Je to začarovaný kruh - čím větší rychlost, tím větší hmotnost, tím více energie k pohonu - "paliva" a stále dokola. Nakonec dosáhnete určitého bodu, kdy hmotnost vaší lodi bude nekonečně velká, a logicky usoudíte, že energie na její další urychlování musí být také nekonečně velká. Tento bod je absolutní rychlost - rychlost světla. Pokud tento bod překročíte, zcela se vám zastaví čas a díky obrovské hmotnosti implodujete v černou díru. Jistým řešením by byly náporové fotonové motory, kde palivo ve formě mezihvězdné hmoty získáváte cestou a jeho anihalací ve "spalovací komoře" vznikají fotony, které opouštějí trysku rychlostí světla a ty udělují specifický impuls. Nezapomeňme však, že i fotonová raketa s posádkou má svou hmotnost a k jejímu urychlení potřebujeme dostatek hmoty a antihmoty z prostoru, kde její přísun musí být v závislosti na rychlosti a hmotnosti lodě x krát na druhou. Zrychlení bude klesat se čtvercem vzdálenosti a energetická náročnost stoupat s druhou mocninou ( velmi zjednodušeně). I přesto, pokud se podaří nějakým zázrakem urychlit unikající "palivo" tryskou nadsvětelně, kvůli nekonečné hmotnosti /informace/, nebude možné dosáhnout absolutní rychlosti. Opět by nastala vyše uvedená katastrofická situace. Fotonové motory však jednou létat budou, jako dnes iontové. I přes svůj velký specifický impuls však zrychlování bude pozvolné a k absolutní rychlosti se jen přiblíží. Máte pravdu v tom, že při překročení absolutní rychlosti nedojde ke zničení celého vesmíru, ale tento jev bude lokální. Měl jsem na mysli, že pokud by překračování rychlostí světla hmotného objektu bylo normální, náš časoprostor by ani nevznikl, pokud ano, byl by v vzápětí zničen. Něco podobného nastává v mikrosvětě - vznik a zánik virtuálních částic ve vakuu - energie vakua či nulového bodu. Vznikají i miničerné díry a miničerví díry, které v zápětí zanikají. Pro cestování nadsvětelnou rychlostí je třeba hledat jiné způsoby, abychom se vyhnuli bariérám sobě vlastní časoprostoru.(Všimněte si, že se vyhýbám výrazům jako "zákonům časoprostoru", atd...
). Relativně lze cestovat nadsvětelnou rychlostí - viz předchozí příspěvek, ale absolutně, bez dilatace času a navíc reakčními motory to nepůjde. Je třeba zdeformovat časoprostor tak, aby případná bezdilatační nerelativní nadsvětelná rychlost byla vlastní povaze vesmíru, a v součtu, aby to vypadalo jako respektování všech jeho vlastností, avšak bráno z opačné strany v náš prospěch.
crashpc
Je taky zřejmé že naše lidské tělo je stavěno z "pomalých" elementů, kde přenos informace kdekoli po těle, hlavně v mozku, probíhá podsvětelnou rychlostí, takže veškeré řízení lodě by muselo být řešeno absolutně jinak, bohužel ne elektronicky...
Fyzikář
Proč jiné řízení? Dilatace času v raketě při těsně podsvětelné rychlosti se projevuje se vším všudy, vlastně si ničeho nevšimnete. Váš čas je stále "normální", pouze při pohledu ven z kosmické lodi vidíte, že letíte rychleji než světlo, a je třeba na tuto skutečnost klasicky reagovat, například včasným zapnutím brzdových motorů, aby jste nepřeletěl cíl. Pro Vás bude obrovská vzdálenost překonána během pár minut, protože Váš čas bude bude nesmírně zpomalen vůči času na Zemi, aniž si to uvědomíte. Proto vašich pět minut v raketě se bude rovnat dvaceti rokům na zemi, tím pádem dosažená vzdálenost se bude rovnat vzálenosti, které urazí světlo za 20 pozemských let a jednoduchou rovnicí vám vyjde Vaše relativní nadsvětelná rychlost za Vašich pět minut palubního času. Takže vidíte, že cestovat můžete nadsvětelně za pomocí dilatace času v podsvětelné rychlostí.
Jiná situace by nastala, pokud by se Vám nějakým způsobem podařilo opravdu dosáhnout rychlosti světla bez jeho následků popsaných výše, pak Váš čas se zastaví absolutně. Z pohledu Země budete zastaven v čase a poletíte ve strnulém stavu vesmírem navěky až do jeho konce v singularitě. Z Vašeho pohledu z kosmické lodi ani neuvidíte, že jste nekonečnou rychlostí minul cíl, a než mrknete okem, skončíte v téže singularitě v daleké budoucnosti konce vesmíru.
crashpc
Když slunce najednou zmizí, odchýlý se planety odstředivou silou do prostoru ihned, nebo jako na světlo budou muset lidé na Zemi čekat cca 8 minut než gravitace přestane působit?
Fyzikář
Díky tomu, že žádná informace se nemůže šířit rychleji než světlo, opravdu nedojde k odchýlení planet vlivem odstředivé síly do prostoru, po odstranění Slunce, ihned. Stane se tak přibližně až po 8. minutách, jak jste správně zmínil. Totéž platí i o středu Galaxie. Pokud zmizí její hmotné jádro - nejspíš super černá díra, my to gravitačně pocítíme asi až po 60000. letech.
- Fyzikář
- Nadšenec
-
od crashpc 22. 7. 2007 16:34
Fyzikář:
Pokud zmizí její hmotné jádro - nejspíš super černá díra, my to gravitačně pocítíme asi až po 60000. letech.
- to už mohla dávno zmizet
no, to jsou věci do kterých bych se chtěl rýpat, protože právě proto pochybuju o nemožnosti překročení světelné rychlosti -
proč by hmotný objekt při světelé rychlosti, měl mít nekonečnou hmotnost? mám dojem že se alespoň já dobírám k jádru "pudla".
Fyzikář:
Z pohledu Země budete zastaven v čase a poletíte ve strnulém stavu vesmírem navěky až do jeho konce v singularitě. Z Vašeho pohledu z kosmické lodi ani neuvidíte, že jste nekonečnou rychlostí minul cíl, a než mrknete okem, skončíte v téže singularitě v daleké budoucnosti konce vesmíru.
Crashpc:
no, to je problém který mě pálí - až se nám povede, alespoň teoreticky dosáhout světelné rychlosti hmotného bodu o hmotnosti řádu kilogramů a tun, nebude větší problém dosáhnout rychlosti nadsvětelné, nebo násobně světelné, a tam už není možnost, jaktřeba kosmickou loď uřídit.
až to někdo vymyslí, bude jinej problém - dosažení světelné rychlosti bude při bezpečném zrychlování trvat neadekvátní dobu, to samé brždění.... jediná možnost je, zrychlit nebo zastavit v nulovém čase, nebo spolu měnit adekvátně i časoprostor, což vidím jako stejně zákeřný problém otázky rychlosti světla.
Pokud zmizí její hmotné jádro - nejspíš super černá díra, my to gravitačně pocítíme asi až po 60000. letech.
- to už mohla dávno zmizet
no, to jsou věci do kterých bych se chtěl rýpat, protože právě proto pochybuju o nemožnosti překročení světelné rychlosti -
proč by hmotný objekt při světelé rychlosti, měl mít nekonečnou hmotnost? mám dojem že se alespoň já dobírám k jádru "pudla".
Fyzikář:
Z pohledu Země budete zastaven v čase a poletíte ve strnulém stavu vesmírem navěky až do jeho konce v singularitě. Z Vašeho pohledu z kosmické lodi ani neuvidíte, že jste nekonečnou rychlostí minul cíl, a než mrknete okem, skončíte v téže singularitě v daleké budoucnosti konce vesmíru.
Crashpc:
no, to je problém který mě pálí - až se nám povede, alespoň teoreticky dosáhout světelné rychlosti hmotného bodu o hmotnosti řádu kilogramů a tun, nebude větší problém dosáhnout rychlosti nadsvětelné, nebo násobně světelné, a tam už není možnost, jaktřeba kosmickou loď uřídit.
až to někdo vymyslí, bude jinej problém - dosažení světelné rychlosti bude při bezpečném zrychlování trvat neadekvátní dobu, to samé brždění.... jediná možnost je, zrychlit nebo zastavit v nulovém čase, nebo spolu měnit adekvátně i časoprostor, což vidím jako stejně zákeřný problém otázky rychlosti světla.
A proč to dělá? ; Přežírám se do bezvědomí ; To se budeš dvit i vočima!
- crashpc
- Nadšenec
od Fyzikář 22. 7. 2007 20:06
- to už mohla dávno zmizet... Presne tak...
Crashpc
pochybuju o nemožnosti překročení světelné rychlosti -
proč by hmotný objekt při světelé rychlosti, měl mít nekonečnou hmotnost?
Fyzikář
Zjistilo se to v urychlovačích, ale před tím to bylo samozřejmě spočítáno. Totiž mezi energií a hmotností existuje "přímá úměra" a jsou k sobě vázany jednoduchým, ale genialním vzorcem E=m*c na druhou. Říká nám teoreticky, kolik energie můžeme "vydolovat" z jednoho kilogramu hmoty, ale i to, že pokud dodáme hmotě energii například ve formě zrychlení, o kolik to bude mít za následek přirustku hmotnosti. m=E/c na druhou. Jistá hmotnost je reprezentována jistou energií. Každé těleso, které uvedeme do pohybu je težší o přírustek energie vložené do zrychlení. Čím rychleji se těleso pohybuje, tím je težší. Například, pokud bychom našemu Měsíci udělili rotaci, byl by těžší, a tím by měl i větší gravitaci. Paradoxně by rotace měsíce hopsající amiky na jeho povrchu nevymrštila do prostoru, ale naopak by je gravitace, vzniklá zrychlením rotace, pěkně přitáhla k povrchu. Samozřejmě, existuje jistá mez, kdy nesmí být odstředivá síla větší než gravitační. U Země je to to samé. Pokud opomineme fakt, že na pólech jsme těžší než na rovníku, pak při zpomalování rotace naměříme úbytek gravitace, neboli - Země bude lehčí. Gravitace závisí na hmotnosti, hmotnost závisí na zrychlení. Proto o gravitaci mluvíme jako o gravitačním zrychlení. Žhavé železo je také těžší, jelikož jsme dodali energii jednotlivým atomům ve formě tepla, které tímto kmitají větší rychlostí. Gravitace a zrychlení je jedno a to samé. V normálním světě v normálních rychlostech je tento hmotnostní přírustek zanedbatelný. Pokud budete utíkat před zlým psem, Váše hmotnost se zvětší o zlomek procenta. U rychlosti 260 000 Km/s je to dvojnásobek stávající hmotnosti, a těsně pod hranicí světla je to několik tisíckrát. Představte si, že z jednokilogramové sondy se stane tunový satelit, který však potřebuje stále více energie na své urychlení ke kýžené rychlosti světla. Nejsme skrblíci a energii dodáme. Již tak hmotné těleso je nesnadné znova a znova urychlovat. Velmi tesně před absolutní rychlostí, bude náš nesmírně hmotný satelit o váze dvou Sluncí požadovat stále více energie, kterou mu však opět dodáme tím, že proměníme všechny planety naší Sluneční soustavy v energii.(E=m*c2). Náš satelit konečně naokamžik dosáhl rychlosti světla a v zápětí se vlivem vlastní gravitace smrskl v miniaturní černou díru (zánik v singularitě) o hmotnosti dvou Sluncí, který v podobě malé černé kuličky letí podsvětelně prostorem, a nedej bůh, do něčeho narazit. Pokud by náš satelit neukončil svůj život v singularitě, tak na jeho další zrychlení bychom museli teoreticky dodat nekonečné množství energie, protože jeho hmotnost by nekonečně narostla. Toto ale nehrozí, jelikož každé hmotné těleso by skončilo v singularitě ještě před dosažením absolutní rychlosti. Zní to dost fantasticky, ale v Cernu se staví obrovský urychlovač částic, který by měl být napájen také vyvíjeným vylepšeným tokamakem za účelem levného zdroje energie, nebo několika klasickými atomovými elektrárnami. Už teď věhlasní fyzici varují před urychlováním částic na hranici rychlosti světla. Ono totiž vznikne několik miničerných děr v malém prostoru, které se mohou spojit ve větší. Taková miničerná díra o velikosti bakterie začne do sebe strhávat okolní hmotu, a vůbec nemáme představu, kolik si jí vezme, o kolik se zvětší. Jestli zanikne uvolněním velkého množství energie, nebo jestli do sebe vcucne celý výzkumný komplex,nebo planetu, pokud selže magnetická past. Miniaturní černá díra je velice nestabilní, a pokud se ji podaří udržet v mikroskopických rozměrech, měla by se "vypařit" a uvolnit energii do ni vloženou. Mám z toho obavy, ale zvědavost je větší.
Crashpc
alespoň teoreticky dosáhout světelné rychlosti hmotného bodu o hmotnosti řádu kilogramů a tun, nebude větší problém dosáhnout rychlosti nadsvětelné, nebo násobně světelné, a tam už není možnost, jaktřeba kosmickou loď uřídit.
Fyzikář
Vůči Zemi poletíte těsně podsvětelnou, ale na palubě Vaší lodi bude z Vašeho pohledu nadsvětelná, dokonce několikrát, a řídit půjde normálně, protože zpomalení Vašeho času nezpozorujete. Pokud se Vám ale podaří vůči Zemi letět nadsvětelně, nebude již co řídit. O dilataci času a o relativní nadsvětelné rychlosti jsem psal již dříve. Relativní nadsvětelná rychlost je uskutečnitelná díky dilataci času na palubě, ale ne jako absolutní rychlost vůči Zemi. Ze subjektivního pohledu astronauta lze reálně cestovat několikrát nadsvětelně, a to pravda.
Crashpc
dosažení světelné rychlosti bude při bezpečném zrychlování trvat neadekvátní dobu, to samé brždění.... jediná možnost je, zrychlit nebo zastavit v nulovém čase, nebo spolu měnit adekvátně i časoprostor, což vidím jako stejně zákeřný problém otázky rychlosti světla.
Fyzikář
Zcela tak. Příjemné by bylo zrychlování 1*a, což odpovídá gravitačnímu zrychlení 1g. Při brzdění to samé. Pociťovali bychom tu samou přitažlivost, jako na Zemi. Setrvačnost hmoty je další problém, zvláště u té živé. Ale nezoufejme. Zjistilo se totiž to, že velice silné elektromagnetické pole dokáže anulovat setrvačný pohyb v uzavřeném prostoru. Vím o pokusu se žábou v elektromagnetické cívce, kde se vznášela vlivem velmi silného elm.pole působící na všechny atomy v těle současně. Tato síla hravě překonala gravitaci a navíc tlumila setrvačné účinky. Je to takový první pokus k sestrojení funkčního "inerciálního tlumiče". Pokusná žába po několika hodinách pošla. Zakřivení časoprostoru bude možná jednodušší už z toho důvodu, že bychom nepracovali s neexistujícími nadsvětelnými rychlostmi hmotných objektů.
Crashpc
pochybuju o nemožnosti překročení světelné rychlosti -
proč by hmotný objekt při světelé rychlosti, měl mít nekonečnou hmotnost?
Fyzikář
Zjistilo se to v urychlovačích, ale před tím to bylo samozřejmě spočítáno. Totiž mezi energií a hmotností existuje "přímá úměra" a jsou k sobě vázany jednoduchým, ale genialním vzorcem E=m*c na druhou. Říká nám teoreticky, kolik energie můžeme "vydolovat" z jednoho kilogramu hmoty, ale i to, že pokud dodáme hmotě energii například ve formě zrychlení, o kolik to bude mít za následek přirustku hmotnosti. m=E/c na druhou. Jistá hmotnost je reprezentována jistou energií. Každé těleso, které uvedeme do pohybu je težší o přírustek energie vložené do zrychlení. Čím rychleji se těleso pohybuje, tím je težší. Například, pokud bychom našemu Měsíci udělili rotaci, byl by těžší, a tím by měl i větší gravitaci. Paradoxně by rotace měsíce hopsající amiky na jeho povrchu nevymrštila do prostoru, ale naopak by je gravitace, vzniklá zrychlením rotace, pěkně přitáhla k povrchu. Samozřejmě, existuje jistá mez, kdy nesmí být odstředivá síla větší než gravitační. U Země je to to samé. Pokud opomineme fakt, že na pólech jsme těžší než na rovníku, pak při zpomalování rotace naměříme úbytek gravitace, neboli - Země bude lehčí. Gravitace závisí na hmotnosti, hmotnost závisí na zrychlení. Proto o gravitaci mluvíme jako o gravitačním zrychlení. Žhavé železo je také těžší, jelikož jsme dodali energii jednotlivým atomům ve formě tepla, které tímto kmitají větší rychlostí. Gravitace a zrychlení je jedno a to samé. V normálním světě v normálních rychlostech je tento hmotnostní přírustek zanedbatelný. Pokud budete utíkat před zlým psem, Váše hmotnost se zvětší o zlomek procenta. U rychlosti 260 000 Km/s je to dvojnásobek stávající hmotnosti, a těsně pod hranicí světla je to několik tisíckrát. Představte si, že z jednokilogramové sondy se stane tunový satelit, který však potřebuje stále více energie na své urychlení ke kýžené rychlosti světla. Nejsme skrblíci a energii dodáme. Již tak hmotné těleso je nesnadné znova a znova urychlovat. Velmi tesně před absolutní rychlostí, bude náš nesmírně hmotný satelit o váze dvou Sluncí požadovat stále více energie, kterou mu však opět dodáme tím, že proměníme všechny planety naší Sluneční soustavy v energii.(E=m*c2). Náš satelit konečně naokamžik dosáhl rychlosti světla a v zápětí se vlivem vlastní gravitace smrskl v miniaturní černou díru (zánik v singularitě) o hmotnosti dvou Sluncí, který v podobě malé černé kuličky letí podsvětelně prostorem, a nedej bůh, do něčeho narazit. Pokud by náš satelit neukončil svůj život v singularitě, tak na jeho další zrychlení bychom museli teoreticky dodat nekonečné množství energie, protože jeho hmotnost by nekonečně narostla. Toto ale nehrozí, jelikož každé hmotné těleso by skončilo v singularitě ještě před dosažením absolutní rychlosti. Zní to dost fantasticky, ale v Cernu se staví obrovský urychlovač částic, který by měl být napájen také vyvíjeným vylepšeným tokamakem za účelem levného zdroje energie, nebo několika klasickými atomovými elektrárnami. Už teď věhlasní fyzici varují před urychlováním částic na hranici rychlosti světla. Ono totiž vznikne několik miničerných děr v malém prostoru, které se mohou spojit ve větší. Taková miničerná díra o velikosti bakterie začne do sebe strhávat okolní hmotu, a vůbec nemáme představu, kolik si jí vezme, o kolik se zvětší. Jestli zanikne uvolněním velkého množství energie, nebo jestli do sebe vcucne celý výzkumný komplex,nebo planetu, pokud selže magnetická past. Miniaturní černá díra je velice nestabilní, a pokud se ji podaří udržet v mikroskopických rozměrech, měla by se "vypařit" a uvolnit energii do ni vloženou. Mám z toho obavy, ale zvědavost je větší.
Crashpc
alespoň teoreticky dosáhout světelné rychlosti hmotného bodu o hmotnosti řádu kilogramů a tun, nebude větší problém dosáhnout rychlosti nadsvětelné, nebo násobně světelné, a tam už není možnost, jaktřeba kosmickou loď uřídit.
Fyzikář
Vůči Zemi poletíte těsně podsvětelnou, ale na palubě Vaší lodi bude z Vašeho pohledu nadsvětelná, dokonce několikrát, a řídit půjde normálně, protože zpomalení Vašeho času nezpozorujete. Pokud se Vám ale podaří vůči Zemi letět nadsvětelně, nebude již co řídit. O dilataci času a o relativní nadsvětelné rychlosti jsem psal již dříve. Relativní nadsvětelná rychlost je uskutečnitelná díky dilataci času na palubě, ale ne jako absolutní rychlost vůči Zemi. Ze subjektivního pohledu astronauta lze reálně cestovat několikrát nadsvětelně, a to pravda.
Crashpc
dosažení světelné rychlosti bude při bezpečném zrychlování trvat neadekvátní dobu, to samé brždění.... jediná možnost je, zrychlit nebo zastavit v nulovém čase, nebo spolu měnit adekvátně i časoprostor, což vidím jako stejně zákeřný problém otázky rychlosti světla.
Fyzikář
Zcela tak. Příjemné by bylo zrychlování 1*a, což odpovídá gravitačnímu zrychlení 1g. Při brzdění to samé. Pociťovali bychom tu samou přitažlivost, jako na Zemi. Setrvačnost hmoty je další problém, zvláště u té živé. Ale nezoufejme. Zjistilo se totiž to, že velice silné elektromagnetické pole dokáže anulovat setrvačný pohyb v uzavřeném prostoru. Vím o pokusu se žábou v elektromagnetické cívce, kde se vznášela vlivem velmi silného elm.pole působící na všechny atomy v těle současně. Tato síla hravě překonala gravitaci a navíc tlumila setrvačné účinky. Je to takový první pokus k sestrojení funkčního "inerciálního tlumiče". Pokusná žába po několika hodinách pošla. Zakřivení časoprostoru bude možná jednodušší už z toho důvodu, že bychom nepracovali s neexistujícími nadsvětelnými rychlostmi hmotných objektů.
- Fyzikář
- Nadšenec
-
od kosch 22. 7. 2007 20:27
[quote="Fyzikář"t... Pokusná žába po několika hodinách pošla... a/quote]
fakt? o tomhle pokusu vím, ale že chudák dopadla takhle jsem netušil
otázka je jestli umřela následkem působení toho mag. pole nebo prostě na stres způsobený tím pokusem..
fakt? o tomhle pokusu vím, ale že chudák dopadla takhle jsem netušil
otázka je jestli umřela následkem působení toho mag. pole nebo prostě na stres způsobený tím pokusem..
The universe never did make sense; I suspect it was built on government contract.
Robert A. Heinlein
Robert A. Heinlein
- kosch
- Nadšenec
-
od crashpc 22. 7. 2007 21:34
no, budu to chvilku študovat, ale zrovna vzoreček E=m*c nadruhou mi příde dosti "paušální" a nevím jestli si můžem dovolit jentak přehazovat veličiny z jedné strany nadruhou - interpretaci vzorečku jsem nepochopil (nikoli však vzoreček samotný) a zdá se mi poněkud nedomyšlenou - zvýšením rychlosti c přece hýbem pouze s E, nikoli s hmotností m. to by sme pak přidali rychlost, energii, a stoupla by i hmotnost, ale to je rovnice, kde všechny tři atributy najednou není třeba zvyšovat. přidáním energie přidáme pouze rychlost, hmotnost by měla zlstat stejná - respektive podle toho stupidního vzorečku by mělo jít, přidávat podle energie každý atribut (hmotnost a rychlost) izolovaně, a ne současně.
věřím že reálně by hmotnost stoupala, ale ten vzoreček je na to absolutně krátký a nedostačující k popisu děje. Zbytek jsem pochopil.
Inerciální tlumič - vlastně jakékoli inerciální zařízení v použitelné podobě by byla hodně slušná vymoženost, které bych se chtěl dožít. Ano, i to je možnost brždění a startů, ale pokud začnem přemýšlet o plnohodnotném kosmickém putování, čeká nás jeden průšvih zadruhým, ještě dvakrát takovým, a tak bych to radši předem vzdal.
Se ani nedivim že ta žába chcípla
věřím že reálně by hmotnost stoupala, ale ten vzoreček je na to absolutně krátký a nedostačující k popisu děje. Zbytek jsem pochopil.
Inerciální tlumič - vlastně jakékoli inerciální zařízení v použitelné podobě by byla hodně slušná vymoženost, které bych se chtěl dožít. Ano, i to je možnost brždění a startů, ale pokud začnem přemýšlet o plnohodnotném kosmickém putování, čeká nás jeden průšvih zadruhým, ještě dvakrát takovým, a tak bych to radši předem vzdal.
Se ani nedivim že ta žába chcípla
A proč to dělá? ; Přežírám se do bezvědomí ; To se budeš dvit i vočima!
- crashpc
- Nadšenec
od Pade 22. 7. 2007 21:44
[quote="Fyzikář"t Vím o pokusu se žábou v elektromagnetické cívce, kde se vznášela vlivem velmi silného elm.pole působící na všechny atomy v těle současně. Tato síla hravě překonala gravitaci a navíc tlumila setrvačné účinky. Je to takový první pokus k sestrojení funkčního "inerciálního tlumiče". Pokusná žába po několika hodinách pošla. Zakřivení časoprostoru bude možná jednodušší už z toho důvodu, že bychom nepracovali s neexistujícími nadsvětelnými rychlostmi hmotných objektů.
- Pade
- Přeborník
od Fyzikář 22. 7. 2007 22:20
TO crashpc
Vzoreček není paušální. Přišel na to dávno nějaký pan Maxwell, a spousta jiných. Einstein, jako hlavní propagátor vědy jej pouze oprášil a zpopularizoval. Sám bádal nad fotoelektrickým jevem, za což dostal cenu, a teorií relativity se věnoval okrajově. Tato rovnice prošla obrovskou kritikou a různými revizemi. Vzoreček byl několikrát přepsán, vrátily se na světlo i staré dobré Maxwellovy rovnice, avšak vždy to mělo stejný tvar. Nakonec se to chytilo v podobě, ve které ho známe dodnes. Pokud by jste bádal v tomto oboru, na takový vzorec by jste hravě přišel sám. Ale někdo byl první a na správném místě a s notnou dávkou štěstí. V jednoduchosti totiž tkví síla. Vidím ale, že jste vztahu neporozuměl. Rychlost světla je totiž absolutní a c je konstanta, takže s touto "proměnnou" se nehýbe. Pouze dosazujeme m nebo E. (Pod těmito oběma veličinami je samozřejmě ukryto daleko více vztahů, které jsem nechtěl zbytečně rozebírat). Pokud bych chtěl rozepsat závislot hmotnosti na energii, bylo by to podstatně složitější, ale výše uvedený vztah plně vystihuje základní myšlenku. Je to velice jednoduché vysvětlení, ale jste inteligentní a pochopíte to. Takových lidí už bylo tisíce, co chtěli potvrdit neplatnost vztahu, ale dennodenně se přesvědčujeme o jeho platnosti.
Mimochodem, Einstein ani nevynalezl atomovku, ale pouze poukázal na množství uvolněné energie z atomu, právě na tom "paušálním vzorci". Energie byla samozřejmě o něco nižší, jelikož při výbuchu se uvolnila energie pouze asi z 10. procent použitého uranu, a ostatní bylo bez "užitku" rozprášeno do okolí. Jinak s Vámi souhlasím, ohledně cestováni vesmírem, kde cesta nebude nijak lehká. Nejspíš se přijde na snadné cestování náhodou s kusem pořádného štěstí. Ale co, žab máme stále ještě dost.
Vzoreček není paušální. Přišel na to dávno nějaký pan Maxwell, a spousta jiných. Einstein, jako hlavní propagátor vědy jej pouze oprášil a zpopularizoval. Sám bádal nad fotoelektrickým jevem, za což dostal cenu, a teorií relativity se věnoval okrajově. Tato rovnice prošla obrovskou kritikou a různými revizemi. Vzoreček byl několikrát přepsán, vrátily se na světlo i staré dobré Maxwellovy rovnice, avšak vždy to mělo stejný tvar. Nakonec se to chytilo v podobě, ve které ho známe dodnes. Pokud by jste bádal v tomto oboru, na takový vzorec by jste hravě přišel sám. Ale někdo byl první a na správném místě a s notnou dávkou štěstí. V jednoduchosti totiž tkví síla. Vidím ale, že jste vztahu neporozuměl. Rychlost světla je totiž absolutní a c je konstanta, takže s touto "proměnnou" se nehýbe. Pouze dosazujeme m nebo E. (Pod těmito oběma veličinami je samozřejmě ukryto daleko více vztahů, které jsem nechtěl zbytečně rozebírat). Pokud bych chtěl rozepsat závislot hmotnosti na energii, bylo by to podstatně složitější, ale výše uvedený vztah plně vystihuje základní myšlenku. Je to velice jednoduché vysvětlení, ale jste inteligentní a pochopíte to. Takových lidí už bylo tisíce, co chtěli potvrdit neplatnost vztahu, ale dennodenně se přesvědčujeme o jeho platnosti.
Mimochodem, Einstein ani nevynalezl atomovku, ale pouze poukázal na množství uvolněné energie z atomu, právě na tom "paušálním vzorci". Energie byla samozřejmě o něco nižší, jelikož při výbuchu se uvolnila energie pouze asi z 10. procent použitého uranu, a ostatní bylo bez "užitku" rozprášeno do okolí. Jinak s Vámi souhlasím, ohledně cestováni vesmírem, kde cesta nebude nijak lehká. Nejspíš se přijde na snadné cestování náhodou s kusem pořádného štěstí. Ale co, žab máme stále ještě dost.
- Fyzikář
- Nadšenec
-
od Fyzikář 23. 7. 2007 02:21
Philadelphský experiment
Díky Pade za námět. Einstein opravdu koncem dvacátých let pracoval na unitární teorii pole. Z nepochopitelných důvodů ji však nedokončil. Jestli se něčeho lekl, nevím. Ale ve 43 roce pracoval jako vojenský poradce amerického válečného loďstva, kde mě to u takového pacifisty dost nesedí. Později to obhajoval slovy, že své know-how dal k dispozici záměrně za účelem porážky fašismu. Zároveň byl jakýsi moralista, který nedoporučoval svržení atomové bomby, a na výzkumu se nepodílel. V červenci 43. roku se však s ostatními věhlasnými vědci jako např. von Neumanem a Teslou, jali provádět úpravy na válečné lodi DE173, vyřazené ze stavu za účelem experimentu nesoucí název Philadelphia, který byl pokračováním jiného, velmi pochybného experimentu Phoenix. Byl jim přidělen nesnadný úkol. Pro radary a oči zneviditelnit válečnou loď, za využití Einsteinovy "nedokončené" teorie pole. Tesla instaloval generátory a experiment mohl začít.
Abychom zneviditelněli takové monstrum jako je válečná loď, museli bychom ji urychlit na větší rychlost, než je rychlost světla. Ale i tenkrát věděli, že je to nemožné. Každé hmotné těleso by totiž bylo zničeno dříve, než by dané rychlosti dosáhlo. (viz předchozí příspěvky). Tak co to neudělat obráceně. Tesla nechal rotovat kolem lodi em pole, kde nejdelší rádius paprsku dosahoval nadsvětelné rychlosti. Co se dělo uvnitř, to nikdo neví. Svědkové byli vázáni mlčenlivostí pod pohrůžkou trestu smrti a výsledky byly pečlivě uschovány v trezoru. Tolik oficiální stanovisko.
Dále se jen můžeme domýšlet. Snad to mělo průběh jako v tom filmu, kde loď zmizela, a na vodní hladině vznikla prohlubeň kopírující trup lodi. Loď se později objevila o několik kilometrů dále, posádka zešílela, někteří chyběli, ostatní zraněni. To jsou jen spekulace, ale jakkoliv jsem skeptický o dúvěryhodnosti této neoficiální části, jedno vím jistě. Rotační em pole je opravdu zvláštní fenomén. Žádný fyzik vám neřekne, co se uvnitř takového pole děje. Je to jakési tabu, odsunuté do kategorie zesměšňované free energy a s důrazným doporučením, nestavět takové stroje, prý - pokud nechceme být terčem posměchu odborné veřejnosti. Patentové úřady dokonce mají zákaz přihlašovat taková zařízení. A to už Vám začíná vrtat hlavou, proč?
Proč tolik humbuku kolem údajně nefunkčního šrotu. Nevíme, co se dělo na lodi, ale možná to vědí mocní této planety. Možná to otevřelo jinou dimenzi. Možná z toho jde čerpat energie. Možná to umožnuje cestovat paralelními světy. Možná tím jde cestovat i v čase. Těch možná by bylo několik. Představte si, že energie by byla pro každého zadarmo a cestování kamkoliv v rámci naší dimenze by nebyl problém. To by muselo pěkně zamávat se stávající infrastrukturou. Několika vyvoleným a nejmocnějším tohoto světa by se určitě nelíbilo, kdyby ztratili páky na ovládání novodobých otroků právě prostřednictvím energie, které je stále větší nedostatek a je vytvořen uměle,(drahé technologie pro její výrobu, naše závislot na odběrech drahé energie z rozvodných sítí, atd.).
Stejně mám silné podezření, že je na světě pár šikovných chlapíků kutilů, co mají ve sklepě svého domku zbalastěný funkční MEG z vyřazených cívek, transformátorů a silných magnetů, který dokáže čerpat energii z nulového bodu a napájí tím zadarmo svá obydlí. Tato komunita lidí jistě své know-how publikovat nebude, jelikož by byli nemilosrdně zlikvidováni. Hádejte, kým....
ps. Pro Crashpc a ostatní co mají zájem, zatím nefunkční experiment. http://www.volny.cz/jmars/meg/
Díky Pade za námět. Einstein opravdu koncem dvacátých let pracoval na unitární teorii pole. Z nepochopitelných důvodů ji však nedokončil. Jestli se něčeho lekl, nevím. Ale ve 43 roce pracoval jako vojenský poradce amerického válečného loďstva, kde mě to u takového pacifisty dost nesedí. Později to obhajoval slovy, že své know-how dal k dispozici záměrně za účelem porážky fašismu. Zároveň byl jakýsi moralista, který nedoporučoval svržení atomové bomby, a na výzkumu se nepodílel. V červenci 43. roku se však s ostatními věhlasnými vědci jako např. von Neumanem a Teslou, jali provádět úpravy na válečné lodi DE173, vyřazené ze stavu za účelem experimentu nesoucí název Philadelphia, který byl pokračováním jiného, velmi pochybného experimentu Phoenix. Byl jim přidělen nesnadný úkol. Pro radary a oči zneviditelnit válečnou loď, za využití Einsteinovy "nedokončené" teorie pole. Tesla instaloval generátory a experiment mohl začít.
Abychom zneviditelněli takové monstrum jako je válečná loď, museli bychom ji urychlit na větší rychlost, než je rychlost světla. Ale i tenkrát věděli, že je to nemožné. Každé hmotné těleso by totiž bylo zničeno dříve, než by dané rychlosti dosáhlo. (viz předchozí příspěvky). Tak co to neudělat obráceně. Tesla nechal rotovat kolem lodi em pole, kde nejdelší rádius paprsku dosahoval nadsvětelné rychlosti. Co se dělo uvnitř, to nikdo neví. Svědkové byli vázáni mlčenlivostí pod pohrůžkou trestu smrti a výsledky byly pečlivě uschovány v trezoru. Tolik oficiální stanovisko.
Dále se jen můžeme domýšlet. Snad to mělo průběh jako v tom filmu, kde loď zmizela, a na vodní hladině vznikla prohlubeň kopírující trup lodi. Loď se později objevila o několik kilometrů dále, posádka zešílela, někteří chyběli, ostatní zraněni. To jsou jen spekulace, ale jakkoliv jsem skeptický o dúvěryhodnosti této neoficiální části, jedno vím jistě. Rotační em pole je opravdu zvláštní fenomén. Žádný fyzik vám neřekne, co se uvnitř takového pole děje. Je to jakési tabu, odsunuté do kategorie zesměšňované free energy a s důrazným doporučením, nestavět takové stroje, prý - pokud nechceme být terčem posměchu odborné veřejnosti. Patentové úřady dokonce mají zákaz přihlašovat taková zařízení. A to už Vám začíná vrtat hlavou, proč?
Proč tolik humbuku kolem údajně nefunkčního šrotu. Nevíme, co se dělo na lodi, ale možná to vědí mocní této planety. Možná to otevřelo jinou dimenzi. Možná z toho jde čerpat energie. Možná to umožnuje cestovat paralelními světy. Možná tím jde cestovat i v čase. Těch možná by bylo několik. Představte si, že energie by byla pro každého zadarmo a cestování kamkoliv v rámci naší dimenze by nebyl problém. To by muselo pěkně zamávat se stávající infrastrukturou. Několika vyvoleným a nejmocnějším tohoto světa by se určitě nelíbilo, kdyby ztratili páky na ovládání novodobých otroků právě prostřednictvím energie, které je stále větší nedostatek a je vytvořen uměle,(drahé technologie pro její výrobu, naše závislot na odběrech drahé energie z rozvodných sítí, atd.).
Stejně mám silné podezření, že je na světě pár šikovných chlapíků kutilů, co mají ve sklepě svého domku zbalastěný funkční MEG z vyřazených cívek, transformátorů a silných magnetů, který dokáže čerpat energii z nulového bodu a napájí tím zadarmo svá obydlí. Tato komunita lidí jistě své know-how publikovat nebude, jelikož by byli nemilosrdně zlikvidováni. Hádejte, kým....
ps. Pro Crashpc a ostatní co mají zájem, zatím nefunkční experiment. http://www.volny.cz/jmars/meg/
- Fyzikář
- Nadšenec
-
od kosch 23. 7. 2007 07:32
Fyz.
no mám pocit, že Einstein se nedobral k výsledku proto že šel asi špatným směrem a taky proto, že mu chyběla potřebná matematika, konečně ani dneska nemáme úplně dobře použitelnou matematiku pro superstruny...
jinak ohledně těch možná jsi oponěl to nejpravděpodobnější - nestalo se nic a byla to pěkná blamáž... nevím osobně na tyhle spiknutí, tajné supertechnologie technologie někde v trezoru prostě neveřím... z několika příčin, především všechno časem prosákne, možná by se ta technologie nelíbila jedné části průmyslu, ale jiná by ji zas vítala, vojáci by se ji snažili využít pro sebe, což by zase v té době neuniklo SSSR, který by ji chtěl taky získat atd. atd., no prostě ve výsledku už bych spíš věřil tomu, že Elvis pořád ještě žije
no mám pocit, že Einstein se nedobral k výsledku proto že šel asi špatným směrem a taky proto, že mu chyběla potřebná matematika, konečně ani dneska nemáme úplně dobře použitelnou matematiku pro superstruny...
jinak ohledně těch možná jsi oponěl to nejpravděpodobnější - nestalo se nic a byla to pěkná blamáž... nevím osobně na tyhle spiknutí, tajné supertechnologie technologie někde v trezoru prostě neveřím... z několika příčin, především všechno časem prosákne, možná by se ta technologie nelíbila jedné části průmyslu, ale jiná by ji zas vítala, vojáci by se ji snažili využít pro sebe, což by zase v té době neuniklo SSSR, který by ji chtěl taky získat atd. atd., no prostě ve výsledku už bych spíš věřil tomu, že Elvis pořád ještě žije
The universe never did make sense; I suspect it was built on government contract.
Robert A. Heinlein
Robert A. Heinlein
- kosch
- Nadšenec
-
od Ares952 23. 7. 2007 14:42
kdyz uz jste se takhle rozpovidali, tak mam dotaz, co je to vlastne souradny system. Kdyz se pohybuju nejakou rychlosti v vuci cloveku C, ktery stoji na zemi, potom kdo se pohybuje? On nebo ja? Nemuze to byt tak, ze se pohybuje clovek C a ja stojim? Jak vhodne zvolit souradny system, abych mohl urcit, komu plyne cas pomaleji a komu rychleji?
Naděje je motorem duše
- Ares952
- Návštěvník
-
od Fyzikář 24. 7. 2007 00:16
To crashpc
Crashpc
zvýšením rychlosti c přece hýbem pouze s E, nikoli s hmotností m. to by sme pak přidali rychlost, energii, a stoupla by i hmotnost, ale to je rovnice, kde všechny tři atributy najednou není třeba zvyšovat.a/quote]Fyzikář
- Fyzikář
- Nadšenec