Další dost zásadní otázkou je již jednou dotazovaná o možnosti překročit rychlost světla. Kdo a proč tvrdí, že by nešla překročit?
Jako argument nepovažuji rovnici, podle níž se hmotnost objektu letícího rychlostí blízkou rychlosti světla blíží nekonečnu (to je jen hra s čísly; matematika je sama o sobě nepřesnou vědou a fyzici a matematici jsou ještě nepřesnější). Myslím nějaké opravdu logické odůvodnění. Jako protiargument této rovnici stavím tvrzení, že chvíli po velkém třesku dosahovala rychlost rozpínání vesmíru rychlosti větší, než je rychlost světla. Že by měl v tu chvíli vesmír nekonečnou energii? To asi těžko. Navíc: fotony se pohybují rychlostí světla a jejich povaha je jak částicová, tak vlnová. Tak jako tak ale musejí ze svě částicové "subpodstaty" nějakou hmotu, tedy i
nějakou hmotnost. Pak by ale ani světlo nemohlo dosáhnout rychlosti světla. To je skutečně pitomost.
Na to vyvstává další nejasnost týkající se též "překračování hranic", a to otázka týkající se absolutní nuly. Pokud má těleso teplotu o hodnotě absolutní nuly, jeho atomy nemají energii pro pohyb a prostě "stojí". Ale nikdo nevzal energii "zpod slupky". Co když odebereme energii i elektronům, aby přestaly obíhat jádro, a co když bude odebrána energie i jádru? Co se stane s atomy a interatomárními vazbami?
A navíc: podle čeho se soudí, že ve kvantové fyzice neplatí determinismus (přesněji řečeno kauzalita).
PS: Ještě se omlouvám, že píši do dalšího příspěvku, nějak se mi nezobrazilo tlačítko "upravit"
Pod záštitou svobodné vůle jsme přestali přemýšlet o důvodech našich rozhodnutí. Nelze se pak divit, že nejsme schopni pochopit jeden druhého.