Paradoxy vesmíru - vážně, nevážně.

od **Fyzikář** 4. 12. 2007 10:08

De facto, na gama neexistuje optika, ani refrakční či reflexní (soustředění na základě lomu atd.) Jedině kolimátor (tenoučké štěrbiny), a detekcí pomocí scintilační kamery. Rozlišení je velmi hrubé - 10 mm !

od **Mikina** 8. 12. 2007 10:41

Ve svete se pouzivaji ruzne jednotkove soustavy, pro mereni vzdalenosti napr. metry vs. stopy, hmotnosti kg vs. libry ...
Existuje i nejaka alternativa pro hodiny, sekundy apod? Je cas tak univerzalni velicina ze se vsude meri stejne? Co v historii?
diky

od **Mathey** 8. 12. 2007 11:25

jednotka času, která je furt stejná je SG... přesípací hodiny

od **Fyzikář** 10. 12. 2007 00:11

Čas vnímáme jako interval mezi událostmi a je neprostorově linární. Nevratné děje jsou definovány směrem, nebo-li takzvanou šipkou času. Čas, rozsekaný na velmi malé úseky (menší než Planckův čas) by měl být povahy kvantové. (V delším intervalu se kvantovost ztrácí a je vnímán jako spojitý.) Kvanta času by mohla býti tou "jednotkou", ale to také není možné. Stacionární "obrazy" - kvanta - (políčka filmu bez pohybu) nemají návaznost na minulý děj. Když se to vezme kolem a kolem, jak psali někteří pánové dříve, čas neexistuje. Je to pouze náš dojem (psychologická šipka času). Měření času, nebo samotný čas je v každé vztažné soustavě stejný, pouze následným porovnáním hodin z těchto soustav zjistíme časové dilatace.

od **sportman** 10. 12. 2007 22:10

Takze casoprostor je vlastne jen prostor zavisli na case?a jak to teda je kdyz cas je jen psychologickeho razu? Celkem to ted zamavalo mou hlavou

Nevim jak bych si casoprostor mel predstavit....

Jinak chtel jsem se zeptat na gravitony, cetl jsem ze jsou to pouze hypoteticke castice ktera nema hmotnost, nema naboj a pohybuje se rychlosti svetla..nikdy nepochopim co pak takove castici muze davat silu letet tak rychle? A hlavne - jakym zpusobem muze zprostredkovavat gravitaci ? odkud se ta sila cerpa...

od **arwinexwixton** 10. 12. 2007 23:21

gravitony jako částice -s nulovou klidovou hmotností apod.- si představíš nejlíp asi jako fotony... je to tak trochu něco podobné...
já osobně si nejsnáz(a snad i dobře) představuji gravitaci, jakoby zakřivení prostoru....
dejme tomu, že máš tenkou gumovou rovnou blánu... dáš li na ní jablko, udělá kolem sebe prohlubeň, do které ostatní předměty(třešeň) mohou zklouznout... s gravitací si to představuji tak nějak podobně...

od **Fyzikář** 11. 12. 2007 08:20

to sportman
Omezená rychlost informace v prostoru vytváří kauzalitu (příčinná souvislost), a to, co je mezi příčinou a jejím následkem je časový interval. Omezená rychlost a z toho vyplývající čas je pojistka
toho, že bude zachována informace (nebude porušena kauzalita). Čas však můžeme "deformovat" zrychlením nebo gravitací (ekvivalence), avšak i tam se zachovává příčinnost. Mohou nastat případy, kdy kauzalita může být porušena, ale pouze v rámci lokálního systému. V těchto systémech čas nehraje roli, ale naoplátku, informace přestává být informací.

od **Fyzikář** 13. 12. 2007 10:13

co pak takove castici muze davat silu letet tak rychle? A hlavne - jakym zpusobem muze zprostredkovavat gravitaci ? odkud se ta sila cerpa...

Graviton je zajímavý tím, že neinteraguje s ničím. Pro něj je vše dokonale "průhledné", a tudíž proniká vším možným. Na Zemi neexistuje materiál, který by jej zachytil nebo zpomalil.(Zatím se jedná o hypotetickou částici. Uvidíme, jak to dopadne v Cernu.) Naproti tomu foton interaguje se vším, co se mu postaví do cesty (vliv náboje). Permitivita prostředí způsobuje zpomalení fotonu (polarizace hmoty a generování vlastního pole). To, co je pro foton náboj, je pro graviton hmota. Leticí graviton hmotu nepatrně a nejspíš neměřitelně deformuje. Detektory gravitonů (hliníkové válce se snímači vibrací) nezaznamenaly žádný uspokojívý výsledek. Graviton "pouze" zprostředkovává gravitaci a "stará" se o to, aby hmotné objekty o sobě navzájem "věděly", čehož důsledkem je vzájemné gravitační ovlivňování. Zdroj gravitonů je pohybující se hmota. Prakticky, kdybychom mírně roztočili Měsíc (ne moc, aby odstředivá síla nebyla větší než gravitační), měla by gravitace a hmotnost Měsíce stoupnout.

od **sportman** 13. 12. 2007 11:12

to Fyzikar: diky moc

Takze kdyby byl cely vesmir uplne zastaveny, tak neexistujou zadne gravitony?
Cili Pohyb generuje gravitony, tak nejak ?

A co by se teoreticky stalo kdybychom ten mesic roztocili hodne rychle? treba milionkrat rychleji, jak moc by stoupla jeho hmotnost?jen tak teoreticky...

Jinak ale nechapu co to je za castici ten graviton ze projde uplne vsim...je to vubec jeste castice?nebo bych si to mel predstavit nejak jinak...

od **Fyzikář** 13. 12. 2007 11:24

Pokud by se neroztrhl odstředivou silou, pak by se proměnil v černou díru - gravitační kolaps.

Jestli by ustal pohyb hmoty (včetně atomárního, atd.), neměly by existovat ani gravitony.

Graviton by měl být částicí, (něco jak foton), ale bez elektrického náboje a hmotnosti (viz arwinexwixton)

od **arwinexwixton** 18. 12. 2007 18:40

co vy na toto?

http://aktualne.centrum.cz/video/?id=117896

od **Fyzikář** 19. 12. 2007 06:22

Nebude to sice ten případ, ale v okolí černých děr se tvoří takzv. akreční disky z plynů (z plazmy). (Materiál z prostoru.) Tento plyn má velkou rotační rychlost a po spirále padá do černé díry. (Plyn je
ionisovaný a má i magnetické pole.) Jestli že je disk dostatečně hmotný, uvolňuje se velká energie ve formě záření, a to vždy kolmo ke akrečnímu disku. Tyto (dva) výtrysky byly pozorovány u velmi hmotných těles. Že by to ale mělo takové destruktivní účinky, nevím.
Obrázek

od **Fyzikář** 23. 12. 2007 02:47

Něco jsem dohledal na http://www.space.com . "Výtrysk - jet nebo paprsek smrti" z černé díry
opravdu může poškodit nejen vlastní galaxii, ale i cizí, a to do vzdálenosti větší, než 20000 sv.let. Z galaxie 3C321, respektive z její centrální černé díry vystřelil paprsek k menší galaxii, vzdálené od ní asi 20 tis. světelných let, a vychýlil ji. Pokud v malé galaxii existoval život, tak už není. Jety však mohou i vytvářet hvězdné systémy svým přísunem energie do mlhovin apod.
Obrázek

Rentgenová data z Chandry (fialová), optická data z Hubbla (oranžová), ultrafialová (UV) data z Hubbla (červená) a radiová data z radioteleskopů VLA a MERLIN (modrá).
Obrázek

Hubble UV Image of 3C321
This ultraviolet image from Hubble shows large quantities of warm and hot gas in the vicinity of the galaxies in 3C321, indicating that the supermassive black holes in both galaxies have had a violent past.

Grafické znázornění (předchozích obrázků) výtrysku z černé díry v galaxii 3C321 a zásah menší galaxie
Obrázek

Tento objev se bude publikovat v aktuálním vydání Astrophysical Journal.

od **J1RK4** 25. 12. 2007 20:21

Zdravím všechny

Tak mě napadlo, že když vznikl vesmír Velkým třeskem a stále se rozpíná, pak by tedy mělo ve vesmíru existovat místo odkud se rozpíná. Tedy na jednom místě se rozpíná vlevo a hned metr vedle vpravo. Je to tak?

Hodně zjednodušeně samozřejmě (i když odbornou odpovědí rozhodně nepohrdnu)

od **Fyzikář** 25. 12. 2007 20:49

Takové místo nikdy nenajdete. Je to něco, jako když si na nafukovací balónek namalujete body, a začnete jej nafukovat. Všechny body se začnou vzdalovat od sebe od kteréhokoliv místa jeho povrchu. (Třírozměrný prostor je nahrazen dvourozměrným povrchem balónku pro lepší představu.)

Paradoxy vesmíru - vážně, nevážně.

Kdo je online