Paradoxy vesmíru - vážně, nevážně.

Diskuze o vesmíru, nových vědeckých objevech i technice v běžném životě

Moderátor: Moderátoři Pauza.cz

Odeslat příspěvekod nazdar (novy) 29. 6. 2007 22:42

:lol: Pro "fyzikář"

zajímavá teorie,ale trochu kulhá a zdá se mi,že na obě nohy.Pokud rozdělím světelný paprsek třeba zrcadlem na dva různé směry,oba obrazy budou mít stejnou hodnotu.Těžko lze věřit tomu,že třeba známá Rembrandtova Noční hlídka bude v jednom odrazu "noční" a v druhém odrazu "Polední".Oba obrazy budou identické,není síla,která by dokázala obraz "přeobrazit",protože obraz je pasívní otisk originálu.Jedině dodatečnou manipulací lze dosáhnout úpravy,ale pak se nejedná o původní obraz,ale o jeho deformaci.
po trávě se nechodí,tráva se hulí
nazdar (novy)
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 29. 6. 2007 23:50

Obrázek


Vážený pane kolego. Musím Vás zklamat. Zdá se, že jste plně nepochopil teorii ERP Paradoxu. Nejedná se o žádné obrazy, promítání promítačkou či laternu magiku. Je to záležitost kolabování vlnové funkce (fotonů) v celém vesmíru. Tato teorie nekulhá ani na jednu,druhou či třetí nohu. Nemá proč, jelikož to plně funguje. Sám se v této oblasti trochu angažuji, takže mohu potvrdit. Zkuste si přečíst ještě jednou můj předchozí příspěvek(vím, je to nezáživné), ale myslím si, že to určitě lépe vstřebáte než třeba číst tohle - http://www.lqo.tu-darmstadt.de/projects/eprmain.html , http://cplear.web.cern.ch/cplear/cplear/newtransparencies/cplear_53.html. Je to zajímavé, viďte! (Samozřejmě, pokud vás zajímá kvantová mechanika...)

:D :D :D
Naposledy upravil Fyzikář dne 30. 6. 2007 00:39, celkově upraveno 2
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod ES0 30. 6. 2007 00:09

laisha, sorry blbe jsem si precetl na co se ptas, ja tam videl slova "ehm paradox" a prislo mi to sice divne se ptat az ted co to vlastne je "slovo" paradox, ale co uz :D
Nachystejte uzenáče, na snídani jsem zpátky!
RED DWARF RULEZZZZ!!!
ES0
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod laysha 30. 6. 2007 01:36

xxx
Naposledy upravil laysha dne 19. 11. 2007 12:42, celkově upraveno 1
laysha
Čtenář
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod crashpc 30. 6. 2007 08:25

podle mě je tunelování normální věc která neporušuje žádné "zákony". už jsem se bavil s hodně lidma a i po přečtení mraky věcí prostě nechápu proč nejde překročit rychlost světla.
A proč to dělá? ; Přežírám se do bezvědomí ; To se budeš dvit i vočima!
crashpc
Nadšenec

Odeslat příspěvekod Mikina 1. 7. 2007 11:12

Zajimave a hlavne srozumitelne, diky Fyzikari. Mohl bys princip tuneloveho mikroskopu popsat trosku blize? Jak se tohoto jevu vyuziva?
Jednou sme o epr paradoxu diskutovali s kamosem, kdyz sme byly pod vlivem jistych bylinek :wink: a svete div se vymysleli sme ne teda komunikaci, ale teleport :).
EDIT: tak sem ten tunelovej mikroskop nasel sam :) http://pascal.fjfi.cvut.cz/~drska/edu/w ... ode80.html
žít a nechat žít
Mikina
Návštěvník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 1. 7. 2007 20:33

crashpc napsal
podle mě je tunelování normální věc která neporušuje žádné "zákony".

Fyzikář
Gratuluji pane kolego. Také si myslím, že neporušuje žádné zákony v oblasti kvantové fyziky, zvláště pokud si uvědomíme, že částice se může chovat i jako vlna (dualismus), a nemalý vliv má i čas - půjčování si energie z budoucnosti, a nadsvětelná rychlost průniku bariérou.(viz předchozí příspěvky).V klasické fyzice nejen že není tento jev přípustný, ale ani nejde objasnit. Tunelování částic představuje hned několik paradoxů. Radioaktivní rozpad prvků je doprovázen zářením alfa, což je známé, ale právě záření alfa proniklo tunelováním. Vazební síly v atomech jsou nesmírně velké, a přesto dojde k transportu částice za tuto "nepřekonatelnou" energetickou bariéru. V tunelové diodě za pár korun probíhá tentýž jev, který je pro jednoduchost definován jako "průrazné napětí", a málokterý elektrotechnik si uvědomí, že drží v ruce součástku, která reprezentuje několik, málo objasněných věcí - paradoxů. (Zajímavé je, že součástky pracující na principu tunelování byly sestrojeny již dříve, a jejich funkce vysvětlována tehdejším chápáním. Teprve později byla "objasněna" pravá podstata funkčnosti.)


Mikina napsal
Mohl bys princip tuneloveho mikroskopu popsat trosku blize? Jak se tohoto jevu vyuziva?
EDIT: tak sem ten tunelovej mikroskop nasel sam

Fyzikář
Pokud Vás to bude zajímat, tak názornější ukázka je na http://www.aldebaran.cz/bulletin/2004_27_pic.html
Naposledy upravil Fyzikář dne 1. 7. 2007 20:50, celkově upraveno 1
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod crashpc 1. 7. 2007 20:39

Fyzikář:

ano, jsem elektronik a zrovna o tomhle dobře vím, a tak mi vůbec nepřídou divné takové věci. zvlášť když člověk vymyslí tu největší hovadinu - zákon... z čeho to ti borci usuzují? z pravděpodobnosti nerealizovatelných dějů? že si takto dovolují uzákoňovat různé věci. To jsou vážně střelci.... Nevím jestli sem hoden "kolegy" ale fyzika, elektro, technika a všeobecně technická věda mě moc zajímají...
snad se někdy doberu hlubší pravdy než jen čtení nějakých usmolených zákonu podpořených pár vzorečky....
A proč to dělá? ; Přežírám se do bezvědomí ; To se budeš dvit i vočima!
crashpc
Nadšenec

Odeslat příspěvekod Fyzikář 1. 7. 2007 21:04

Velmi dobře. Nejdříve se nějaký jev pozoruje, analyzuje, a pak se k němu vymyslí pravidlo. Toto pravidlo - poučka, vzoreček, se aplikuje do ostatních odvětví (někdy nešťastně), ve snaze z obecnit podobnou záležitost. Tomu se asi opravdu nevyhneme, ale můžeme o tom diskutovat. Pokud mě dáte chvíli času, pokusím se Vám ještě objasnit (pouze v základní představě) rychlost světla, na kterou jste se ptal předtím.
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 2. 7. 2007 03:18

crashpc napsal
". už jsem se bavil s hodně lidma a i po přečtení mraky věcí prostě nechápu proč nejde překročit rychlost světla.

Fyzikář

Vykašleme se na vzorečky (stejně jejich aplikace je velice specifická a navíc mezi speciální teorií relativity a kvantovou mechanikou existuje zřejmý rozpor).
Pokusme se na to podívat od začátku. Rychlost světla ve vakuu známe, Nepatrně se liší prostředím.
Zpomalování času při relativistických rychlostech je také dokázán.Náš prostor je (zatím) třírozměrný plus čas - neboli časoprostor. (Správně by se mělo říkat prostoročas, ale to první je hezčí). Zmíněná rychlost právě souvisí s časem.

Foton má nulovou klidovou hmotnost a nenulovou energii. To znamená, že foton "žije", pouze pokud se pohybuje. Čím se jeho rychlost blíží c, tím je jeho životnost delší.(Vynecháme hybnost,atd.). Můžeme si to představit tak, že při rychlosti světla foton přestává "stárnout" - zastaví se jeho "čas" a může putovat vesmírem neomezeně dlouhou dobu bez přísunu energie. Důkazem toho je to, že můžeme sledovat fotony z galaxie vzdálené několik milionů světelných let!

V praxi by to bylo asi takhle. Necháme se vystřelit v raketě na druhý konec naší Galaxie rychlostí blízkou rychlostí světla.
Náš čas v raketě se velmi zpomalí, (jako u fotonu). My samzřejmě nic nezpozorujeme, protože se zpomalí i naše tělesné funkce včetně palubních hodin atd. Než se ale stačíme rukou poškrábat za uchem, prosvištíme za pár vteřin jako ve StarTreku na druhý konec naší Galaxie, který je vzdálen asi 80 000 světelných let od Země - a z našeho pohledu rychlostí, která je však několikrát větší než rychlost světla! To všechno nastalo díky dilataci času. Všiměte si - raketa letěla "pouze" rychlostí o něco menší než rychlost světla, ale my jsme zevnitř rakety pozorovali, že letíme nadsvětelnou rychlostí. V krátkém čase (v našem palubním čase) jsme překonali vzdálenost 80 000 světelných let za pár vteřin, a právě pouze o tuto hodnotu jsme zestárli. Z našeho subjektivního pohledu astronautů v raketě, jsme cestovali větší rychlostí než světlo, i když jsme ji vlastně ve skutečnosti nepřekročili. Příroda nám to umožnila díky zpomalení našeho času. Takhle můžeme "nadsvětelně" cestovat mezi galaxiemi během několika minut (palubního času) bez nutnosti nějakým způsobem překračovat absolutní rychlost.

I ve vesmíru platí něco za něco. Pozorovatelé na Zemi budou nějakým speciálním dalekohledem monitorovat náš let. Zjistí, že čas astronautů se zpomaluje. Vysledují to podle velmi pomalých pohybů, např. podle té ruky astronauta, co se chtěl poškrábat za uchem. Každých sto let se ruka pohne o pár milimetrů (v pozemském čase), a až za 80 000 roků se pohyb dokoná. Tohle však zpozorují naši prapra...vnuci.

Zřejmě vesmír je zařízen tak, že pro přenos informace platí max. rychlost - absolutni rychlost (c), nadsvětelná rychlost je pouze vnímána zevnitř letícího subjektu za přispění dilatace času. Proč by tedy měl vesmír umožňovat navíc nadsvětelnou rychlost pro hmotný objekt, když už jedna pro ten samý objekt vyplývá z té absolutní. Pokud pomineme tvrzení, že na urychlení hmotného tělesa na rychlost c bychom spotřebovali nekonečné množství energie, mohla by být limitující rychlost (300000km*s-1) dána vlastností časoprostoru, kde ze vzrůstající energii vloženou do urychlení objektu, se tato energie projeví ve formě dilatace času. Je to jakási pojistka, aby se z urychlované hmoty nestala energie v podobě gravitačních vln, která by již nenesla původní informaci, a dle entropie by se nezmateriazovala v originál ale vznikla by další jiná energie degradovaná o jiný potenciál prostředí.

Nebo urychlená hmota by mohla "skočit" do jiného časoprostoru - budoucnosti , ale to je věc částic, a zabývá se tím kvantová mechanika. Nadsvětelná rychlost samozřejmě existuje in nature. Ale bohužel nemůže nést informaci, hmotu. Vidíte, i zde platí něco za něco. V předchozím odstavci - hmota nemůže dosahnout rychlosti c, a částice s klidovou hmotností 0 ji přesahují několikrát. Viz tunelový efekt, EPR Paradox . . . V kvantové mechanice je to zcela normální, ale opakuji, nelze nadsvětelně přenést informaci.
Jako příklad by mohl posloužit laser, kterým budete svítit na Měsíc. Na severním pólu Měsíce zvolíme bod A, na jižním bod B. Budete-li svítit na bod A, a plynule přejdete na bod B a zpět a stále dokola, takovému utíkajícímu "prasátku" naměříme rychlost větší než c, ale astronauti v bodě A nemohou přes takové prasátko poslat informaci-zprávu do bodu B svým kamarádům.
Další příklad - v hledišti fotbalového stadionu si lidé krátí čas "vlnami". Vstane a posadí se skupina lidí. Vedlejší skupina uvidí, že sousedé již stojí a vstanou taky. První skupina již sedí. Tento příklad demonstruje přenos informace. Skupina lidí totiž kopíruje předchozí stav jiné skupiny, a další jiná skupina převezme tuto informaci, a vzniká z toho nádherná vlna, která se line několikrát kolem stadionu. Tato vlna nese informaci a nikdy nepřesáhne rychlost světla, i když si odmyslíme setrvačnost v pohybu některých jedinců, - omezujícím limitem je právě ta informace. Jiná situace ale nastane, pokud si zvolíme nějakého organizátora, a umístíme jej do středu hřiště s velkými digitálními hodinami. Tento organizátor přidělí časové úseky skupinkám, např. skupina A vstane v 1.sekundě, skupina B v 1.2 sekundě atd. Organizátor vše odstartuje. Lidé budou hledět na display a vstávat či sedat dle přidělených časových úseků. Vznikne vlna, která bude velice přesná, dokonce přesáhne i rychlost světla, ale neponese informaci. Totiž jednotliví lidé či skupinky nebudou vědět o svých sousedech - jestli stojí či sedí (nevidí informaci), nebudou vědět kterým směrem jde vlna - doprava či doleva. Prostě k cíli dorazí nadsvětelná vlna bez informace, protože poslední skupinka nejednala v závislosti na té předchozí.
Poslední příklad může být pokus s dvěma vysílačkami. Jste elektrotechnik, takže pro Vás žádný problém. Mějme naladěné dvě vysílačky na harmonický kmitočet. Interferencí vln vznikne takzvaná "obálka", která po jemném doladění vysílačů může cestovat nadsvětelnou rychlostí mezi vysílačkami.
Opět platí - nadsvětelná rychlost ano, ale bez informace.

Na závěr bych uvedl asi toto. Pokud se vrátíme na začátek mého příspěvku, určitě jste si všiml, že při myšlenkovém pokusu s raketou jsem uváděl termín "rychlostí blízkou rychlostí světla" či "rychlostí o něco menší než rychlost světla". - To bylo řečeno záměrně. Nevíme totiž, co by absolutní rychlost udělala s hmotou. Buď by se přeměnila v energii - viz výše, ale asi ne, protože hypotetické tachyony se stále nepodařilo "odchytit", nebo by vznikla miniaturní černá díra, která by explodovala - což je pravděpodobnější, nebo by dilatace času byla také absolutní, a tím pádem by naši astronauti "zamrzli" v čase a propadli by se v okamžiku do vzdálené budoucnosti na samotný konec vesmíru a skončili by v tvořící se singularitě. A to všechno jenom proto, protože díky časové dilataci by neměli čas zapnout brzdicí motory. Ze sci-fi by to mohl být mimoprostor, neboli hyperprostor, což zní lákavě, ale nevíme, jestli je v něm místo pro hmotu. Autoři sci-fi to moc dobře vědí, jsou to také nejlepší studenti a proto své lodě obalují nějakými hyperbublinami, aby předešli časové dilataci,kauzálním jevům a aby mohli své lodě ovládat v reálném čase.

"Rychlostní" bariéra je možná ten faktor, kterému vděčíme za stabilní hmotu v celém vesmíru. Ušetřme se dalších paradoxů, plynoucích z nadsvětelných rychlostí hmotných těles.
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod laysha 2. 7. 2007 07:17

xxx
Naposledy upravil laysha dne 19. 11. 2007 12:43, celkově upraveno 1
laysha
Čtenář
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod crashpc 2. 7. 2007 08:16

Taky jsem to zhltnul ale.....
takže od začátku vyšeho textu:
1)
"Foton má nulovou klidovou hmotnost a nenulovou energii. To znamená, že foton "žije", pouze pokud se pohybuje"

jak tedy rozpoznali mrtvý nehýbající se foton? jeho nulovou hmotnost? vždyť tam ani nemusí být, ale kam se tedy ztratí?
2)je jasné že rychlost světla je pro nás dosti omezující, a naše technologie, mozky a vůbec všechno pracuje též s rychlostí menší než c. Takže ty "pojistky" jsou vážně účinné, a chápu že "normálně" cestovat rychlostí světla je z jakéhokoli důvodu pěkná hovadina.

3)přenos informace:
na tunelovou diodu připojíme přesný měřák, a následně vhodné napětí pro její funkčnost. Měřák naměří (člověkem nezpozorovatelně) procházející napětí ještě dříve než bylo připojeno. Hezká zábava a je vidět jak je náš svět stavěn jen na podsvětelné rychlosti. ale o tom jsem nechtěl bavit. řikal jste že se nadsvětelně nedá přenášet informace, ale není snad napětí na této diodě dost dobrá "informace" ? a pokud víme, pomocí napětí můžem přes diodu odebírat proud, což v reálu opravdu můžem. Proud je náboj za čas, a náboj je tvořen elektrony. Takže pokud nejsem uplný hlupák, tak se nám po průchodu "tunelu" na druhém konci diody tvoří celé elektrony! a to je sakra dobrý přenos hmoty :-)
Na jednom konci diody dodáme elektrony, na druhém konci odeberem elektrony, a mezi - uvnitř diody, proběhne nadsvětelná rychlost přenosu. podlě mě není dál třeba komentovat. jen kdyby borci udělali diodu 10km dlouhou....
A proč to dělá? ; Přežírám se do bezvědomí ; To se budeš dvit i vočima!
crashpc
Nadšenec

Odeslat příspěvekod Fyzikář 2. 7. 2007 13:39

crashpc napsal

jak tedy rozpoznali mrtvý nehýbající se foton? jeho nulovou hmotnost? vždyť tam ani nemusí být, ale kam se tedy ztratí?


Fyzikář

Velmi dobrá otázka do diskuze. To byste ani nevěřil, jak na to došli. Normálním světelným mlýnkem. Na pavučinu pověsili malé lesklé lopatky a to celé umístili do vakua. (Pokud jste si všiml, v mém předchozím dost obsáhlém příspěvku jsem v úvodu do závorek vložil ... Vynecháme hybnost atd....). Světlo dopadá na lopatku, a tu roztočí. Foton totiž předal svou hybnost lopatce, která je rovna jeho energii.Jednoduchou rovnicí nám vyjde hmotnost při rychlosti c. Pokud však foton zastavíme například dlaní - snížíme jeho rychlost na 0, foton přestává existovat - nulová hmotnost, a energii ucítíme ve formě tepla.


crashpc napsal

Takže pokud nejsem uplný hlupák, tak se nám po průchodu "tunelu" na druhém konci diody tvoří celé elektrony! a to je sakra dobrý přenos hmoty


Fyzikář
Normální dioda PN má přechodovou oblast, kterou "prorazíme" (správně - uvedeme do propustné polarizace) zvýšením napětí, a tím k oslabení potenciálové bariéry. Valenční elektrony, díry se postarají o zbytek . . .

Naproti tomu u tunelové diody, která využívá notoricky známého kvantového jevu, je potenciálová bariéra stále stejná. Po dosažení velmi malého napětí se "se protunelují" takzvané minoritní nosiče, které nenesou téměř žádnou informaci o velikosti napětí, či proudu. Se zvyšujícím se napětím bariéra "opticky slábne" a lavinovitě roste tunelování nosičů, takzvaných majoritních, které jsou schopny přenést až několik desítek ampér. Rychlost majoritních nosičů (jak jste správně podotknul), je těsně podsvětelná, takže informaci - velikost proudu a napětí "přenese". Pokud však napětí přeroste přes "pracovní" mez, tunelový přenosový efekt vymizí a z tunelové diody se stane obyčejná dioda v propustném směru. Zajímavé jsou ovšem rychlosti - elektrony ve vodičích se pohybují rychlostí asi 106 000 Km/s, V polovodičích asi 100 000 Km/s, V tunelové diodě je to těsně pod rychlost světla - asi 289 000 Km/s. (Rychlost světla je asi 299 000 Km /s). Tunelové diody jsou díky svým obrovských přenosových rychlostech velmi rychlé - řádově několik desítek GHz. Opět můžeme konstatovat, že právě informace zapříčinila zpomalení tunelového efektu velmi těsně pod rychlost c. :D
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod crashpc 2. 7. 2007 14:28

mozna... hjeh kazdopadne je to poradne zajimave, a prenos elektronu takovouhle rychlosti je veliky "pokrok". az se naucej protunelovavat cely lidi..... :-] mm uz jsem v praci nemuzu si dovolit moc tu vykecavat....
A proč to dělá? ; Přežírám se do bezvědomí ; To se budeš dvit i vočima!
crashpc
Nadšenec

Odeslat příspěvekod laysha 2. 7. 2007 22:42

xxx
Naposledy upravil laysha dne 19. 11. 2007 12:43, celkově upraveno 1
laysha
Čtenář
Uživatelský avatar

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků