Paradoxy vesmíru - vážně, nevážně.

[Fyzikář]

crashpc napsal

na tunelovou diodu připojíme přesný měřák, a následně vhodné napětí pro její funkčnost. Měřák naměří (člověkem nezpozorovatelně) procházející napětí ještě dříve než bylo připojeno. Hezká zábava

Fyzikář

To ano, ale pane kolego, musíme tento "časový paradox" chápat v souvislosti s absolutní rychlostí. (Dioda zrovna není ten pravý příklad k objasnění, jelikož přenos elektronu se provádí těsně podsvětelně. S Vašim dovolením, budu používat foton ).
Fotony (mikrovlny), které "protunelovaly" bariérou, opravdu rychlostí větší, než je světlo, tak z hlediska absolutní rychlosti je následek dříve, než příčina. (Porušení kauzality). Pokud bychom změřili dráhu normálního fotonu,(velmi obecně), vyšlo by nám, že za jednu sekundu urazil vzdálenost 300 000 km. U tunelujícího fotonu bychom naměřili za 1s. vzdálenost 600 000 km. Rychlost světla je asi 300 000 km/s. Logicky z toho vyplývá, že pokud by tunelující foton urazil vzdálenost 600 000 km za 1s, což odpovídá délce dráhy absolvované normálním fotonem za 2 s., pak se nabízí takové vysvětlení, že foton byl vypuštěn o 1s dříve, než začal pokus. (Aby se nám rovnala pravá a levá strana rovnice ). Jelikož rychlost světla je absolutní rychlost (pro nesenou informaci) v každé inerciální soustavě, a má známou hodnotu, pak tvrdíme, že si tunelující foton odskočil do minulosti. Podle některých je to porušení kauzality, ale v kvantové mechanice se nejedná o nic výjímečného. V teorii relativity je to však nepřípustné, ale pokud by absolutní rychlost nebyla 300 tis. ale 600 tis. km/s, pak by bylo vše v pořádku.



to crashpc

Snad ještě malou poznámku k tunelovým diodám. Mám zato, že tyto součástky se už snad ani nevyrábějí. Pokud ano, tak se omlouvám. Lepší je asi použít PNP tranzistor, který sice nepracuje s žádnými paradoxy, je relativně pomalý, ale může spínat či zesilovat napětí nebo proud v libovolném množství, které pohodlně ovládám napětím na bázi.

S nástupem kvantových počítačů se ale určitě tunelové diody a podobné prvky pracující na stejném principu, vrátí. Budou mít jiné názvy, ale v principu budou stejné. Rychlost elektronů v klasických polovodičích je ani ne poloviční rychlosti světla, což je dost pomalé. Předpokládám širší využití relativistických rychlostí při tunelových efektech, EPR paradoxů a bůh ví kterých dalších, v kvantových počítačích. K tomu navíc laserová holografická pamět ve formě krystalů. S takovou strojovnou bychom buď pár mýtů ubrali, nebo naopak pár paradoxů přidali.

[Fyzikář]

laysha napsala

cao fyzikari.Studovala sem skladani rychlosti,a nejsem ztoho moudra.Vsechno vychazi nejak divne...

Fyzikář

Dobrý den. Myslíte tohle?

[laysha]

TO JE PRESNE ONO pls . . .

//iwigirl: koukám, že se nám tu začínají rozrůstat otázky&odpovědi ze stejné IP

[laysha]

to ja, podnikovy pocitac sorry

[Fyzikář]

Také mám dojem, že mě někdo pochlebuje z našeho ústavu, přibližně ve stejnou dobu.
PC totiž doma nemám, a na serveru se střídá hodně lidí. Pokud ale vypadáš tak dobře, jak na té
fotce, zlobit se nebudu.(Viď iaysho!).
Dokonce mám i podezření, že se bavím se starými známými schováni za jiným nickem.
Ale to také není na závadu.

[laysha]

xxx

[Fyzikář]

Mám sice notifikaci na mobil, a reagovat na Tvůj dotaz bych mohl okamžitě, ale vzhledem k tomu, že jsme nejspíš kolegové, posílám Ti do Tvé soukromé složky moje tel. číslo. Pokud přijmeš pozvání na večeři, tak Ti to vysvětlím. Takhle bych se upsal k smrti.

[crashpc]

ty diody se ještě dají sehnat ale masivní výroba asi neprobíhá.
Naměření výsledku dřív než bylo napětí připojeno je také možné proto že měřáky veškerého druhu pracují na elektrické bázi (elektrony ve vodiči) a tak je jasné že než se elektron dostane na "jeden měřící bod" na druhém už je. jestli rozumíte. jako když jedou dvě auta a jedno z nich je prostě rychlejší...
Já jsem názoru že světelnou rychlost lze určitě překonat, pouze k tomu nejsou žádné mechanické dostupné prostředky.

obrázek 1 - auto. to je jako zvuk - ať pojede auto seberychleji a bude troubit, tak se zvuk nedostane vpřed větší rychlostí než 334? m/s akorát se zmnění díky doplerova jevu jeho frekvence. se světlem to vidím stejně. je nějak omezeno - svým prostředím.

obrázek2: pokud by existovala nějaká síla a možnost vyvolat takové rychlosti (pohon by musel sršet z lodi rychleji než světlo ) tak by střela teoreticky mohla mít c + x...

[laysha]

xxx

[Fyzikář]

crashpc napsal

Naměření výsledku dřív než bylo napětí připojeno je také možné proto že měřáky veškerého druhu pracují na elektrické bázi (elektrony ve vodiči) a tak je jasné že než se elektron dostane na "jeden měřící bod" na druhém už je. jestli rozumíte. jako když jedou dvě auta a jedno z nich je prostě rychlejší...

Fyzikář

Tak tohle by mě zajímalo. Můžete to trochu více rozvinout? Z Vaší praxe? Mám za to, že elektrony putují chaoticky, a že některé jsou opravdu rychlejší než ty ostatní. Ale stále je to podsvětelná rychlost, takže časové paradoxy nenastávají. Nemáte na mysli posun elektronu - kdy se vlastně energie přenáší pomocí valenčních elektronů?

crashpc napsal
Já jsem názoru že světelnou rychlost lze určitě překonat, pouze k tomu nejsou žádné mechanické dostupné prostředky.

Fyzikář
Snad ano, ale zatím nic tomu nenasvědčuje (limit,hmota,informace). U částic ano - viz předchozí . . .

[crashpc]

no je to jednoduche. elektrony se ve vodici pohybuji jistou rychlosti, ktera je relativne mala. na zmereni urcite elektricke jednotky vetsinou potrebujem dva merici body - zrovna myslim na napeti... aby sme dokazali zjistit rozdil potencialu. pokud ale merime tunelovou diodu, tak na "druhou elektrodu" z tech merenych dojde "napeti" driv, nez do toho meraku, protoze dochazi k tomu tunelovani, zatimco merak musi pockat nez se elektrony dostrkaj na spravny misto. reknu to zjednodusene - jako kdyby ten merak mel nejake merici jehly na dratech, tak nez se obevi potencial na konci te jehly - u mericiho pristroje, tak na druhem konci te diody uz davno je protoze se elektrony protunelovaly vetsi rychlosti oproti klasickemu metalickemu vedeni....
nevim jak jinak to rict oborne :-]

[Fyzikář]

Došlo mě to pane kolego. Využívá to rozdílného potenciálu. Po dosažení úrovně se měří.
Tunelováním se zrychlí tok elektronů, respektive majoritní nosiči pomohou přenést elektrony téměř světelnou rychlostí. Což jsem již vlastně naznačil dříve. 10Km dioda by nám asi nepomohla. Chtělo by to provést pokus s mikrovlnami, ale ty zase nenesou informaci. V urychlovači částic taky nic nedosáhneme - obrovská spotřeba energie při podsvětelných rychlostech, ale aleaspoň něco - částice "žijí déle". EPR paradox je sice dokázaný, ale nadsvětelně informaci také nepřenese.

S raketou na obrázku je to to samé. Raketa letí podsvětelnou rychlostí, protože nemůže letět rychlostí c, jelikož je hmotná a nese informaci. Vystřelený projektil z hlediska pozorovatele ze Země, se velmi pomalu vzdaluje od děla. Nedochází zde ke sčítání rychlostí, pouze projektil letí o setinu blíže k rychlosti světla, ale samozřejmě ji nikdy nedosáhne, stejně tak jako raketa, která je hmotnější, proto to má k dosažení těsnější podsvětelné rychlosti horší podmínky. Méně hmotné těleso snáž se přiblíží k okraji c, než hmotnější. Zapoměl jste ale na jednu maličkost. Příroda nedosažitelnost rychlosti c kompenzuje časem. My pozorovatelé ze Země vidíme, jak projektil nepatrně předstihuje raketu, zatímco uvniř rakety, díky dilataci času astronauti pozorují, že oni sami letí nadsvětelnou rychlostí - mají zpomalené palubní hodiny atd., a projektil opouští hlaveň v jeho normální rychlosti. Něco podobného jsem naznačoval dříve v nějakém příkladu. Opět něco za něco.
Totiž dvě tělesa v jedné inerciální soustavě nemohou i v závislosti na sobě přesáhnout rychlost světla. Něco jiného je, když se od sebe vzdalují hvězdy, každá rychlostí 200 000 Km*s-1. Výsledná rychlost je 400 000 Km*s-1, což je jasně nadsvětelná, ale každá hvězda je ve své vlastní inerciální soustavě! (neinerciální - jako by ve svém časoprostoru, bez možnosti ovlivnit druhou). Vidíte, jak vesmír se "bojí" nasvětelných rychlostí, prostě tělesům ubere informaci. Rychlost světla je v každé soustavě stejná. Může být vyšší či nižší, ale vždy to našidí časem, aby subjekt nic nepoznal.

Stejné je tomu i s autem, které jede rychlostí 100 Km*h-1. a před sebe si svítí. Pokusy (ne výpočty), bylo dokázáno, že rychlost světla je stále stejná ve všech souřadných soustavách, a máme tady další paradox. Pozorovatelé vně auta naměří světlu rychlost c=1, a spolucestující v autě naměří rovněž světlu rychlost c=1. Jak to? Kam se poděl ten rozdíl? Částečně jste si odpověděl sám, je to právě ten Doplerův efekt. Nastává rudý nebo modrý posuv. Zde se uplatňuje vlnový charakter fotonu. Foton-jako vlna nemůže letět rychleji než c, ale může se stlačit (zkrátit vlnění), až na takovou mez, že pokud by auto jelo rychlostí těsně pod c, ze Země bychom pozorovali, že si svítí rengenovým zářením. Pasažéři v autě by si samozřejmě mysleli, že svítí normálním světlem, protože jejich čas je delší a vnímají navenek krátké vlny jako normální dlouhé vlny. Takže opět nás vesmír "dostal" tím, že si "zdeformuje" nějakou svou dimenzi nebo změní charakter částice, jen proto, aby zamezil informaci nadsvětelné rychlosti. - viz předchozí přísp. . .

[laysha]

xxx

[Fyzikář]

laysho, já Vás vidím ,kdo Vás za to platí ?

[crashpc]

tomu samozřejmě rozumím a nebráním se... jsem ale nenechavej a tak to řešim.... Myslíte si tedy, že jediná šance "překročení" světelné rychlosti tkví v úpravě času nebo prostoru?