Johnnycz píše:Otázka: Jsme ve Vesmíru sami?
a) Odpověď: ANO.
(no tak to je hustý!)b) Odpověď: NE.
(no tak to je taky hustý!)

Kupříkladu, jednoduchý virus. Podle jedněch - není to život - neprobíhá látková výměna. Podle
jiných - dokáží se reprodukovat, i ty nejjednodušší dokáží replikovat vlastní DNA... Funkční
virus můžeme v laboratoři namíchat z chemikálií jeho skladby, tudíž z prvků, které najdeme po
výbuchu kterékoliv supernovy. Jestli tento namíchaný "samovolný život" je životem, není ani
tak důležité. Jde o to, že i bez božího zásahu vzniká něco ("namíchá se"), co ve své
nejprimitivnější formě připomína život. Jestli je ve vesmíru život - každopádně ano. Jestli je
na jisté inteligenční úrovni, je to možné. Záleží na tom, jestli by měl tento "život" důvod ke
spojování se ve větší celky či potřebu vědomí a myšlení v souvislosti se svým prostředím.
Případný inteligentní život ve vesmíru se předpokládá. Nebude v takové míře jak ze sci-fi
(nebudou na každé druhé planetě, nebudou komunikovat v angličtině, nebudou podobni
lidem...). Mimozemského života bychom se měli spíše obávat, a to v jeho jakékoliv formě -
vědomého včetně, protože jestli je vědomí nástrojem přežití, budou i tyto formy bojovat se
svým prostředím a přizpůsobovat si jej, budou agresivní a budou mezi sebou soupeřit (jaká
to shoda s člověkem...). Vlastní zájmy budou prosazovat kdekoliv a bylo by naivní se domnívat, že případné setkání by nám přineslo něco pozitivního (snad jen odpověd na otázku
inteligentního života mimo Zemi), protože z pohledu mimozemšťana - investovat do
mezihvězdných letů jen proto, aby nám řekli "ahoj" a zadarmo se podělili s technologiemi či
vozili nás po hvězdách, je absurdní. Když už výprava, tak válečná, kde je jakási naděje
zůročit investované (kde je technologie, je i ekonomika a je lhostejné, jestli se platí
papírkama či škeblemi - záleží, čeho jsou ekvivalentem). Teorie, že by se u nás ukázali
mírumilovní marťani jen proto, že jejich slunce hodně pálí, je málo pravděpodobná,
protože je opět lepší a jistější kolonizovat nejbližší planetu a přizpůsobit ji k přežití, než se
kotrcat přes půl galaxie. Je to stejná analogie se Zemí. Lepší kolonizovat Mars než let naslepo
k Proxima Cenatauri a když už letět tak daleko (byl by nutný nějaký pŕedvoj) , pak z ní udělat
druhou zemi a drancovat nerostné bohatství. Z místních inteligentních bytostí udělat otroky
nebo je umístit do rezervací... Naštěstí jsou mezihvězdné vzdálenosti tak obrovské, že
nehorozí taková to "nákaza" ať z jedné či druhé strany a pokud by k blízkému setkání přeci jen
došlo, v nejlepším případě skončíme v rezervaci.
p.s. Jsem optimista a věřím, že se možná setkáme s výzkumníky z jiné planety a nebude to předvoj jak v případě Kryštofa Kolumba a následných "kolonizátorů".

Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING