Paradoxy vesmíru - vážně, nevážně.

Diskuze o vesmíru, nových vědeckých objevech i technice v běžném životě

Moderátor: Moderátoři Pauza.cz

Odeslat příspěvekod Marcel Kudlvasr 7. 7. 2009 07:35

A puktum, Já Ti musím Fyzikáři opět poděkovat , že si tomu mému ,,Pábení,, dal to akademické fundum, psané pro Blbce Marcela, doufám , že i ostatní to pochopili?!Ano, něco rozebrat ,tak aby se to dalo pak přečíst, a zdokumentovat a znova sestavit(aby pokuď možno na ponku nic nezbylo,he) a poslat TO do Světa, to dá bez vercajku a bez,,kňouf hou,,vskutku fušku, že...Příroda tlačená okolnostmi, to zmákla na Jedničku! Vono se vůbec pod Tlakem a s omezenými prostředky a parametry tvoří daleko lépe než v dobách Hojnosti a Vegetu, ( a taky co se nepovede, tak bleskově odkuká, nemá šanci na,,přežívání a trápení sa,,), že...študáctvo, když,,de vo Život,,jde to jak z ,,praku,,.No i Umělci vědí své, i ten Dalibor...Starec Marcel od Zvonu...sakra Fyzikáři, myslíš , že by nás v TV jako Dvojku alá W+H, vzali?! Vždyť sú tam také samé chujoviny, zase by mohli mít fajne pořad?! Co Ty na to? Pochopitelně Myslíš Ty, já dělám toho Šáša glosátora a pábitele, he. I když asi není Doba na ,,Smysluplné pořady,,?...Šílená to Doba v Česku,hej.
Edit:Hmmm, Fyzikáři a Víš co ještě velmi u Tebe hodnotím, že jsi Orel nejen ve Vzduchu , ale i nad Vědama, já vím Matika, Fýza, Genetika, Biologie, Chímia, i ta Kosmologia je jeden související propletenec, ale stejně tohle rozmotávát umíš fajnově.Špecialista by v tom měl gulášek...já jsem sice taky Univerzál, ale spíš na tu Přirodu a jak ,,Přežít!, ale nejen v ní , ale i ve Společnosti, že,,.Recept je jednoduchý- Spolužití - Spólunaživanie: ,,Žijte, a nechte žít naplno i ostatní, a kdo má Sílu, pomáhejte - ukazujte Cestu k Přežití i ostatním...,,.
Naposledy upravil Marcel Kudlvasr dne 7. 7. 2009 08:31, celkově upraveno 1
Marcel Kudlvasr
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 7. 7. 2009 08:30

Víš Marceli od Zvonu, pitomci jsme všichni, ale určitě nejsme řízeni nějakým největším pitomcem na obláčku s aurou všemocného podnikatele s čím asi.... Kolektivní vědomí - budiž, jsme jedno vědomí sdílející několik těl v času a prostoru, s tím nemám problém a smrt, jakožto začátek nového, s čistým štítem a bez zatěžující memory.... no není to paráda? 8-)

p.s. :-D Do TV asi ne :-D Ono se to jaksi nehodí do krámu těch, kteří "ovládají" a chtějí "ovládat" nepropustností tajemnem (přiznávám, je to lákavé a chytlavé). Věci jsou možná tak jednoduché... ale stádo zmatených je tak lehce ovladatelné ... Vzpomínáte na Slunce v duši - Zákopčaník v počasí na státní TV :mrgreen: Tento člověk si dovolil v zábavném pořadu České televize - Předpověď počasí - tvrdit, že za studenou frontou dochází k vyjasnění (což letci potvrdí, že tomu tak je), ale "špičkám" se nelíbilo, že nějaký moderátor typicky zábavného pořadu shazuje jejich prognózy a dává návody stádu, jak si jednoduše prognózovat... no a dostal padáka. :-D Od té doby ČT zaměstnává tupé rosničky , popřípadě nějakého protekčního (kulečníkového) hráče .....tak asi tak nějak podobně 8-)
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Bobroněnko 7. 7. 2009 12:05

Fyzikáři, díky za inteligentní podněty.
Nemyslím si, že se tady bavíme o dekódování. Co se dekódování týká, o tom už dnes víme prakticky vše, sekvenace genomů různých organismů běží dnes nesmírnou rychlostí. My jsme schopni vzít dlouhou DNA a potom, co ji podrobíme analýze, určit, který úsek kóduje co a k čemu je dobrý. Umíme DNA i ovlivnit. To je to, co já chápu jako "dekódování".
Kdežto kodování, neboli proces vzniku nové dvojmolekuly DNA, je pozoruhodné v tom, že v něm prakticky nedochází ke vzniku nových, originálních struktur (pominu - li bodové mutace /změnu jednoho písmenka v genetickém kódu na, dejme tomu, deset tisíc písmenek/, těm se nevyhne nic). Vznik nové DNA je prakticky řízen DNA starou, v procesu zvaném replikace, kdy se DNA prakticky okopíruje a zdvojí. Nenajdeme nikde proces, při kterém by se "náhodně" syntetizoval nový řetězec. Všechno je v kruhu.
Proto si já myslím, že srovnání s kryptografií zde není úplně na místě. Pochopitelně chápu (alespoň doufám) tvoji myšlenku, že složitější celky vznikají z jednodušších podstatně snáze, než jednodušší ze složitějších, ale podíváme - li se do buňky, najdeme kombinaci obou procesů: například, proces transkripce. Při něm je přepisována DNA informace do RNA, a téměř vždy ona vzniklá RNA prochází úpravami, mimo jiné splicingem - sestříháním na menší úseky, než jaký úsek byl přepsán. Tedy posloupnost nejjednodušší (stavební kameny RNA) -> nejsložitější (RNA transkript) -> jednodušší (sestříhaný RNA transkript).

Pochopitelně, problémem je to, že na začátku mohlo jít všechno pouze směrem jednodušší -> složitější. Netroufám si ale odhadovat, nakolik to byla jednodušší cesta, než si myslíme dnes...
Hell was full...so I came back!
Bobroněnko
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Anonymous 7. 7. 2009 13:06

Tak tohle je alespoň pro mě super diskuze. Jen tak dále, pánové. Rád bych něčím přispěl, ale u mě by to byly jen nepodložené domněnky. :-(
Anonymous

Odeslat příspěvekod 4honza 7. 7. 2009 13:09

Ja proti tomu primeru s kryptografii nic nemam; tady jde o shrnuti jakehosi principu systemu, ze v sobe obsahuje informaci ci usporadani, ktery se navenek primo neprojevuje, presto casovou radou pozorujeme, ze nekam smeruje. Obecne receno, kdyz vznikal nas vesmir, pravdepodobnych scenaru vyvoju nejsou vsechny mozne permutace, ale je "svazan" pravidly, ktere dovoli urcity vyvoj a rozhodne ne vsechny permutace jsou mozne (tedy spise bych mluvil mozna o pravdepodobnosti), nektere jsou pravdepodobne, jine temer nepravdepodobne. Asymetricka sifrovani je zalozeno na tom, ze je znama verejna cast klice (pozorujeme projevy systemu - nas zivot), ale neverejna cast zustava primo skryta, my pozorujeme jeji projevy v case.

Me se zda uvaha, co se stane na Zemi, kdyz zde odstranime veskery zivot, za trochu teoretickou - predstava, ze se znici vsechny stupne a mezistupne zivota je snad realna v takovych casovych usecich, kde nejsme zatim vubec schopni cokoliv predpovidat a na patricne urovni vyvozovat zavery. Predstava, ze by toho byl schopen clovek mi prijde hodne nerealna.

Soucasti vesmirneho chaosu je i smerovani od jednoduchych systemu ke slozitejsim, coz se vsak obecne deje snad v celem vesmiru na lokalnich urovnich - bez tohoto principu by zadny zivot nevznikl a nevznikal. Nevime, kde je tenhle princip zakodovan, presto nekde v systemu je - my popisujeme v jednotlivych oborech jeho projevy, at uz je to bilogie, fyzika nebo chemie. Z tohoto hlediska se jevi vznik formy zivota, tj. sloziteho systemu s projevy a vlastnostmi, ktere v systemu drive "nebyly", jako v case nevyhnutelny vyvoj. Tvrdit, ze musi vzniknout v soucasne forme, bych si samozrejme vubec nedovolil, protoze prave ty skryte parametry nemusi/nejsou nasim smyslum i vnimani pristupne.
4honza
Datel roku 2009
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Bobroněnko 7. 7. 2009 14:56

Zajímavý je také (a tady bych prosil o komentář Fyzikáře, protože přece jen je to spíše obor jeho než můj) rozpor teorie chemické evoluce (= vzniku živého z neživého) s druhou větou termodynamiky, kterou si snad nikdo nedovolí vyvracet...ta, zjednodušeně řečeno, říká, že vesmír, případně každá jeho izolovaná část, spěje k maximální neuspořádanosti, tedy ke vzniku molekul energeticky chudších, než jsou prekurozory. Pokud dle této teorie mají vzniknout struktury složitější a energeticky bohatší než prekurozory, je třeba energii dodat. Evoluční teorie předpokládá děj přesně opačný - svévolnou syntézu složitých molekul z jednoduchých. Je třeba tedy někde najít tu energii, která byla dodána...a tu, pokud je mi známo, ještě nikdo nenašel.

Jako inspiraci (nikoli důkaz!) přidávám větu: "Morowitz odhadl vzrůst chemické vazebné energie, která je potřebná k tvorbě bakterie Escherichia coli z jednoduchých prekurzorů, jako 0,0095 erg, neboli průměrně 0,27 eV/atom pro 2 x 1010 atomů v jedné bakteriální buňce. To by se termodynamicky rovnalo samovolnému ohřátí vody ve vaně na 360°C, což je naštěstí velmi nepravděpodobné. Morowitz dále odhadl pravděpodobnost samovolné tvorby jedné bakteriální buňky v celém vesmíru během pěti miliard let za rovnovážných podmínek na 10 na mínus desátou...

Poprosil bych Fyzikáře, neboť tohle už skutečně není má kompetence :)
Hell was full...so I came back!
Bobroněnko
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 8. 7. 2009 06:11

No, a je to tady. Druhý term. zákon a zázrak života v chaosu... :-D
I bez vnějšího podnětu může dojít k rapidnímu snížení entropie nějakým vnitřním
mechanismem (v rámci uzavřeného systému) vlivem vlastních
rozpadajících se vazeb. Uvolněná energie samozřejmě nesníží
entropii overall , ale dá vznik lokálním systémům s menší entropií způsobem jakési transformace
chaosu (může se jednat o "syntézu", kterou jste zmínil). V novém řádu není původní informace o
nic lépe čitelnější než před touto transformací, ale nyní má zcela jiný význam . Vývojové fáze
Sluneční soustavy - od prachu přes protoplanetarní disk až po uspořádaný stav se jaksi vymyká
představě rostoucího chaosu uzavřené soustavy. (Jsem si vědom impulsu zvenčí v podobě výbuchu
supernovy v blízkosti mračna a pod.). Toto lokální snížení entropie se neřadí mezi
nepravděpodobné, ale pravděpodobné, a vznik organizované hmoty v těchto "oázách" je toho
důsledkem. Její složitá struktura je zárukou toho, že si vlastní entropii drží v přijatelných mezích
a "škodlivému" vlivu okolí podléhá minimálně. I přesto všechno, entropie vesmíru vzrůstá a druhý
term. zákon platí. ;-)
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Bobroněnko 8. 7. 2009 07:49

Jo, sluneční soustava...to mě nenapadlo. existuje i nějaké vysvětlení, proč se tomu tak neděje dál? případě děje - li se, kde?

to 4Honza: no, vznik toho systému je sice omezen jistými pravdily, ale s tím víceméně permutace, které jsem tu naznačil, počítají. Ve vznikajícím polypeptidovém řetězci prakticky neexistují omezení, která by určovala, že nějaká aminokyselina nemůže být zařazena v nějakém případě, ta možnost zařazení konkrétní AK je vždy 1:20. Podobně je to u nukleových kyselin, neexistuje pravidlo, že po určité sekvenci nesmí přijít jiná...když už jsme se dotkli té sluneční soustavy, věřím, že tam něco takového funguje, nicméně v chemické syntéze nikoli...

edit: ještě mě napadlo..všechny podoby teorie chemické evoluce počítají se vznikem aminokyselin...ale v přírodě nikde neexistuje proces, kterým by se dala dostat informace z proteinu do DNA, mj i díky degeneraci genetického kódu (jedna aminokyselina je kódována více možnými seskupeními).
Hell was full...so I came back!
Bobroněnko
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 8. 7. 2009 10:39

S entropií uzavřeného či neuzavřeného systému se to má trochu složitěji. Naše slunce svou jadernou fůzí evidentně zvyšuje entropii systému, ale - tuto energii potřebují živé organismy k snižování vlastní entropie (otevřený nebo uzavřený systém?). Ozařování nějaké chemické substance za účelem vzniku složitější bílkoviny je v pořádku, ale to samé záření ji v zápětí (jako hotovou) ničí. Bránění se vlastní destrukci může býti považováno za náznak projevu jisté organizovanosti hmoty v její neprimitivnější formě, nebo jinak řečeno, odpor hmoty vůči navození termodynamické rovnováhy může být dalším nepoznaným projevem hmoty jako například gravitace. Proč se toto běžně neděje? Záleží na okolním či vlastním prostředí. V "klidných" soustavách vesele narůstá entropie v závislosti na čase a krom chaosu se nebude dít nic.

...ale v přírodě nikde neexistuje proces, kterým by se dala dostat informace z proteinu do DNA, mj i díky degeneraci genetického kódu ...


Samozřejmě, rozumím tomu že život ve zkumavce sám od sebe nevznikne (opominu viry) - teda za jistého předpokladu vznikne pozitivní vazbou pomocí jiného organismu. Normálně by se dalo říci, že vznikl život (na mrtvé hmotě), jen ten katalyzátor nám tento dojem "kazí". Nedávno bylo zjištěno , že i stres je schopen se sám zapsat do tak pevného programu DNA a samozřejmě se i dědit. Nevíte, co je na tom pravdy?
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Marcel Kudlvasr 8. 7. 2009 14:20

Ano Fyzikáři v případě dlouhotrvajícího působení, jakýchkoliv , kladných či záporných podnětů to může i takhle genetiku ovlivnit, teda většinou i ten samotný stresovaný jedinec, to již v genech a v rodinné-rodové anamnéze bezpochybně má, je to pouze dále potencováno. STRES je bohužel jedním z nejsilnějších podnětů...,no náš rod je toho plnej, he...EHM proto si prověřujte u svých budoucích partnerů jejich Genofond a rodové preindispozice i dispozice,( nenápadně, že), když se to náhodou spojí a posílí , pak to může bejt docela bomba, he(ve všech směrech, + či mínus, he). To se týká pochopitelně i čehokoliv jiného, IQ, životní zkušenosti, rodové závislosti, náchylnosti, návyky, hudební sluch , umělecké sklony atd. Vše se víceméně každou generací může vylepšit či zhoršit,,přiměřeně a nepatrně,,rozhodující je ten fundament. Marcel od Zvonu...P.S. Mimochodem je to tady takovej malej fajnovej,,Farenhajt,,...sešla se tady docela ,,obstojná knihovna,,.
Marcel Kudlvasr
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Johnnycz 8. 7. 2009 21:27

Ahoj
Fyzikář píše:...
Nemusí být mechaňáci lepší než živé organismy. Člověk je taky stroj, sice elektrochemické povahy, ale je to stroj. DNA je rovněž programovatelná

Já věřím tomu, že tam bude ještě trochu kvantové mechaniky, že? :idea:
Život, který se sám množí, na jedné planetě,.. to je všechno hezké, ale pro mě je největší záhadou třeba vědomí a ta skutečnost, že si jím můžu být jistý jen já :hm
Byla tu také řeč o přesunu hmoty/lidí na dálku a to, že tím vzniká kopie, a že vědomí takto přeneseno být nemůže(?) Co kdybychom ale přesun uskutečňovali postupně, ne jako celek najednou, ale nahrazovali bychom jednotlivé části (molekuly, atomy,..)?? - hodně teoreticky! ;-]

Marcel Kudlvasr píše:...
pochybovat o Matce Přírodě kdekoliv..., nemá moc ráda, když jí někdo na ten,,kňou hau,,šahá, he...

To je také pravda, .... teoretikové jsou velice šikovní, nenapadlo některého na tu věc jít z druhého konce?? Dnes se snažíme vytvářet teorie, které sedí na námi pozorované jevy, kdybychom se ale pokusili (nemyslím my tady na fóru! :!:) vytvořit (postupně) teoretický model (tzv. na papíře jak se říká), který by měl některé základní vlastnosti, jaké bychom potřebovali, simulace takové záležitosti by mohla být docela zajímavá.. ale chci říct to, že pak bychom se mohli zamyslet "co by tam tak mohlo chybět, aby to umožnovalo XY".. zdá se mi, že fungování Vesmíru je jedna složitá matematika, a kdybychom našli funkční, ale úplně jiný model, mohlo by to být také užitečné..
PS: já se do toho opravdu nechci pouštět, jen jsem chtěl přispět do diskuze :-)
Bobroněnko píše:...
Pravděpodobnost, že struktura jako je ribosom (struktura, která je v buňce zodpovědná za "překlad" DNA do proteinu) vznikne náhodou, je naprosto šílená. (a to se nezmiňuju o tom, že složkou ribosomu je i RNA...) počítej se mnou: známe 20 přirozených aminokyselin. Pro peptid o velikosti 20 aminokyselin (což je tak polovina inzulínu) je pravděpodobnost funkčního uspořádání kolem 20 na dvacátou.

Mě by zajímalo, za jakých podmínek by šlo (v přírodě nebo uměle) takové množství kombinací/uspořádání vyzkoušet? Je jejich tedy celkem 104 857 600 000 000 000 000 000 000...
Chápu, že časově by to možná vycházet nemuselo, ale Vesmír je veliký, a při mnoha paralelních reakcích by to asi možné bylo!? Další věcí, která mně napadá je to, že pokud bychom měli hromadu jednoduchých proteinů, nevím, náhodně uspořádané, tak pravděpodobnost, že některé z nich budou reagovat nějak užitěčně, by mohla být příznivější, a teď tím nemyslím jejich skládání do složitějších..Kam tím mířím,.. stalo se!? :-)
Marcel Kudlvasr píše:...
tak konec srandy, prostě stalo se kamarádi z Neznáma...nějaké statistiky,,na entou?!,, Vám asi přátelé Máti Přírody nepomohou, je to mocná Čarodějka a kam se dnešní,,pokusníci,,hrabou, nemáte totiž....

přesně :-)
Jersey II. píše:Tak tohle je alespoň pro mě super diskuze. Jen tak dále, pánové. Rád bych něčím přispěl, ale u mě by to byly jen nepodložené domněnky. :-(

no já už to přestávám stíhat sledovat (rozuměj chápat ) :-) Také děkuji všem diskutujícím!

Player píše:...
Totiz, vychadzam z toho, ze vek vesmiru je cca 13.7mld rokov. Ak aj v nejakej casti bol inteligentny zivot, tak pravdepodobne by sme sa minuli o niekolko milionov rokov v najlepsom pripade. Zive organizmy nemaju taku trvanlivost a to aj v pripade, ze by istym sposobom dosiahli nesmrtelnost, co by mohol byt prave jeden z krokov k ich vyhynutiu. Zaroven zive organizmy nemaju vypinac, ktory mozte teoreticky o niekolko milionov rokov opat zapnut.
No a preto si myslim, ze ak objavime zivot, bude sa jednat o stroje, programi alebo o iny vytvor vyhynuteho druhu, alebo o velku nahodu.

Já se přikláním k té "velké náhodě", a to ještě pokud nezůstaneme v naší Sl.soustavě, ale že bychom nalezli stroje? Pokud je tím myšlen stroj, který by se aktivoval, pokud by byl objeven nějakým budoucím cestovatelem, nebo komunikující stroje (obyvatele)... nemyslím si, že se tímto směrem vydáme MY, ale kdo ví...
Johnnycz
Návštěvník

Odeslat příspěvekod Marcel Kudlvasr 9. 7. 2009 01:22

No vidíš, Johny, že to rozumným stylem jde...a zase přijď pobejt, na Planetě Zemi, já se tu také občas stavuji, na Cestě po Hvězdách a nekonečnosti Času, když potřebuju si odfrknout a dobít baterky...Ty hodně čteš Scifi, že, ale bohužel,,Všechno je Jinak?!,, jak praví NEFF ve své encyklopedii...na komunikující,,Stroje i obyvatele,,rovnou zapomeň-te...Průkopníci planetárního i hvězdného prostoru budou rádi za jakékoliv památky po jakémkoliv,, životě,, i anorganickém, he např. ten křemík atd....Hmmm kombinace, permutace, preščo bys je mal zkušat, sázej radši do lotýnky...,má cenu se do něčeho pouštět jen při stejných podmínkách...viz,,Kámen Mudrců, Nesmrtelnosti, Mladosti atd.,,a jiné Dryáky,včetně prótoplazmyý...
Na Vesmír potřebuješ aspoň 3-4 ,,papíry,,é diplomy a aj to je někdy málo
, k pochopení, že aspoň trochu.... he. Jeden papír Ti nebude stačit, Matematiku.No vrať se na Matyčku a začni uvažovat o,,Smyslu Života,,a v čem budeš užitečnej Ty?!
Vědomí, no já bych si s ním moc jistej nebyl i ono Ti provede někdy pěkné Brikule i bez přenosu kamkoliv, bohužel , zapomeň Johny na to!, ...rozebrat jde v podstatě všechno, áž do nejmenšího pimprdlíka, ale zpátky všechno při zachování všech funkcích nelze...vyšlo by Ti z toho,,Nevědomo,, é Bezvědomí, hmmm ,totální. Zapomněl si na tu,,energiu a vazby,,které jakmile přerušíš , tak to již nedáš dohromady, pouze ta repasé kopia...jinak bezduchá přežívající mrtvola?!nepotěšil jsem Tě já vím, Marcel a Život je tuná pěkná sviňa. Brou ,bdím nad Tvými sny...Hvězdnej Tulák Marcel od Zvonu...pomalu je to tady na Fóru, zralý na založení,,PARA- a PA-,,Topicu vedle.A o ,,SCI-FI,, chlífku, ani nemluvě, že(podívám se jestli to někde nezavál čas, zkusím krompáček).
Marcel Kudlvasr
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 9. 7. 2009 09:14

Marcel Kudlvasr píše:Ano Fyzikáři v případě dlouhotrvajícího působení, jakýchkoliv , kladných či záporných podnětů to může i takhle genetiku ovlivnit...

Díky, já jen pro jistotu... ;-)

Johnnycz píše:Byla tu také řeč o přesunu hmoty/lidí na dálku a to, že tím vzniká kopie, a že vědomí takto přeneseno být nemůže(?) Co kdybychom ale přesun uskutečňovali postupně, ne jako celek najednou, ale nahrazovali bychom jednotlivé části

Zhruba jak říká Marcel - Najednou nebo postupně - ať tak nebo tak, originál stále žije (pokud není usmrcen při skenování), to znamená, že v něm (v tom originálu) to vědomí stále je a na vzdáleném místě je identický jedinec s novým vědomím a přesně okopírovanou memory. Vědomí je něco, co je odrazem celkové podstaty a pokud budeme přemísťovat po molekulách, ta molekula ztratí náboj celku - něco jako v holografickém principu (každá část si nese zakódovanou informaci (náboje) toho celku, narozdíl - nově replikovaná část - bohužel žádného zmiňovaného celku). Jiná věc by byla - rozebrat člověka, jeho atomy přenést v kýblu na jiné místo a tam jej složit - pak to fungovat bude (lepší než v kýblu by bylo lepší jej přinutit k přesunu na dané místo po vlastních nohou). Jakmile však začneme duplikovat ( skládat ze stejných atomů podle živé předlohy - najednou nebo postupně), budeme mít dva jedince - originál a super přesnou kopii, každá se svým vědomím (ten, co je skládán postupně, se bude postupně probírat z demence nového vědomí). Originál NEBUDE mít pocit že je současně na dvou místech, a jeho kopie taktéž (ledaže by ta přenesená hmota, ta co nese vědomí, byla originální, ne replikovaná).

Johnnycz píše:Dnes se snažíme vytvářet teorie, které sedí na námi pozorované jevy...

Jak kde. Třeba v kvantovce se ověřuje předpoklad, v elektrotechnice se šije na vypozorované ;-)

Johnnycz píše:PS: já se do toho opravdu nechci pouštět, jen jsem chtěl přispět do diskuze

To je škoda, ale cení se i malý příspěvek.

Johnnycz píše:...náhodně uspořádané, tak pravděpodobnost, že některé z nich budou reagovat nějak užitěčně

Užitečně pouze pro sebe. S těmi kombinacemi to nebude tak horké. Mantinely určuje prostředí vzniku, ale to zpětné hledání mantinelů je však velmi těžké - musíme vzít v úvahu všechny kombinace - proto ta velká čísla.
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Hexus 9. 7. 2009 12:37

Páne fyzikáři, vrtá mi hlavou jedná věc. Je mi jasné, že hmota a energie jsou spolu propojeny vztahem E=mc2. Jenže hmota je jen projev částice, stejně tak jako např. elektrický náboj apod. To, co je pro graviton hmota, je pro foton elektrický náboj nebo pro gluon barevný náboj. Něměly by analogicky i platit další vztahy pro jiné interakce např. E=Qc2 apod? Nebo gravitace a hmotnost mají nějaké vyjimečné postavení? Jinými slovy, když se pohybuje nějaká částice, proč se kinetická energie projevuje ve formě relativistické hmotnosti a ne třeba ve formě relativistického náboje?
Hexus
Čtenář

Odeslat příspěvekod Fyzikář 10. 7. 2009 06:45

Možná je to tím, že jisté interakce nezvyšují klidovou hmotonost (jednoduše řečeno). Vztah E=mc2 je především o ekvivalentu energie a hmotnosti - energie je rovna setrvačné hmotonosti tělesa a taky bylo ověřeno na nuceném pohybu částice rychlostí blízkou c pomocí elektrického (statického) pole. Kinetická energie je rovněž ve vztahu s hmotností (éká se rovná jedna polovina emvé na druhou). Není to vyjímečným postavením hmotnosti či gravitace, ale tou výše zmiňovanou věcí odzkoušenou na urychlovači. Teorie sjednoceni všech interakcí je zatím v nedohlednu... á propos, k tomu relativistickému naboji ve vztahu k rychlosti - když to celé obrátím naruby... nemůže to být třeba elektrický proud? ;-)
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků