Ahoj
Fyzikář píše:...
Nemusí být mechaňáci lepší než živé organismy. Člověk je taky stroj, sice elektrochemické povahy, ale je to stroj. DNA je rovněž programovatelná
Já věřím tomu, že tam bude ještě trochu kvantové mechaniky, že?
Život, který se sám množí, na jedné planetě,.. to je všechno hezké, ale pro mě je největší záhadou třeba
vědomí a ta skutečnost, že si jím můžu být jistý jen já
Byla tu také řeč o přesunu hmoty/lidí na dálku a to, že tím vzniká kopie, a že vědomí takto přeneseno být nemůže(?) Co kdybychom ale přesun uskutečňovali postupně, ne jako celek najednou, ale nahrazovali bychom jednotlivé části (molekuly, atomy,..)?? - hodně teoreticky!
Marcel Kudlvasr píše:...
pochybovat o Matce Přírodě kdekoliv..., nemá moc ráda, když jí někdo na ten,,kňou hau,,šahá, he...
To je také pravda, .... teoretikové jsou velice šikovní, nenapadlo některého na tu věc jít z druhého konce?? Dnes se snažíme vytvářet teorie, které sedí na námi pozorované jevy, kdybychom se ale pokusili (nemyslím my tady na fóru!
) vytvořit (postupně) teoretický model (tzv. na papíře jak se říká), který by měl některé základní vlastnosti, jaké bychom potřebovali, simulace takové záležitosti by mohla být docela zajímavá.. ale chci říct to, že pak bychom se mohli zamyslet "co by tam tak mohlo chybět, aby to umožnovalo XY".. zdá se mi, že fungování Vesmíru je jedna složitá matematika, a kdybychom našli funkční, ale úplně jiný model, mohlo by to být také užitečné..
PS: já se do toho opravdu nechci pouštět, jen jsem chtěl přispět do diskuze
Bobroněnko píše:...
Pravděpodobnost, že struktura jako je ribosom (struktura, která je v buňce zodpovědná za "překlad" DNA do proteinu) vznikne náhodou, je naprosto šílená. (a to se nezmiňuju o tom, že složkou ribosomu je i RNA...) počítej se mnou: známe 20 přirozených aminokyselin. Pro peptid o velikosti 20 aminokyselin (což je tak polovina inzulínu) je pravděpodobnost funkčního uspořádání kolem 20 na dvacátou.
Mě by zajímalo, za jakých podmínek by šlo (v přírodě nebo uměle) takové množství kombinací/uspořádání vyzkoušet? Je jejich tedy celkem 104 857 600 000 000 000 000 000 000...
Chápu, že časově by to možná vycházet nemuselo, ale Vesmír je veliký, a při mnoha paralelních reakcích by to asi možné bylo!? Další věcí, která mně napadá je to, že pokud bychom měli hromadu jednoduchých proteinů, nevím, náhodně uspořádané, tak pravděpodobnost, že některé z nich budou reagovat nějak užitěčně, by mohla být příznivější, a teď tím nemyslím jejich skládání do složitějších..Kam tím mířím,.. stalo se!?
Marcel Kudlvasr píše:...
tak konec srandy, prostě stalo se kamarádi z Neznáma...nějaké statistiky,,na entou?!,, Vám asi přátelé Máti Přírody nepomohou, je to mocná Čarodějka a kam se dnešní,,pokusníci,,hrabou, nemáte totiž....
přesně
Jersey II. píše:Tak tohle je alespoň pro mě super diskuze. Jen tak dále, pánové. Rád bych něčím přispěl, ale u mě by to byly jen nepodložené domněnky.
no já už to přestávám stíhat sledovat (rozuměj chápat )
Také děkuji všem diskutujícím!
Player píše:...
Totiz, vychadzam z toho, ze vek vesmiru je cca 13.7mld rokov. Ak aj v nejakej casti bol inteligentny zivot, tak pravdepodobne by sme sa minuli o niekolko milionov rokov v najlepsom pripade. Zive organizmy nemaju taku trvanlivost a to aj v pripade, ze by istym sposobom dosiahli nesmrtelnost, co by mohol byt prave jeden z krokov k ich vyhynutiu. Zaroven zive organizmy nemaju vypinac, ktory mozte teoreticky o niekolko milionov rokov opat zapnut.
No a preto si myslim, ze ak objavime zivot, bude sa jednat o stroje, programi alebo o iny vytvor vyhynuteho druhu, alebo o velku nahodu.
Já se přikláním k té "velké náhodě", a to ještě pokud nezůstaneme v naší Sl.soustavě, ale že bychom nalezli stroje? Pokud je tím myšlen stroj, který by se aktivoval, pokud by byl objeven nějakým budoucím cestovatelem, nebo komunikující stroje (obyvatele)... nemyslím si, že se tímto směrem vydáme MY, ale kdo ví...