Paradoxy vesmíru - vážně, nevážně.

Diskuze o vesmíru, nových vědeckých objevech i technice v běžném životě

Moderátor: Moderátoři Pauza.cz

Odeslat příspěvekod Fyzikář 9. 11. 2009 07:07

Rovněž jsem sklerotik :-)

Grammator píše:teď mě zaujala Inflační fáze velkého třesku, kdy se vesmír rozpínal rychlostí přibližně 4,2*10^37 ly/s, pokud správně počítám, i když takhle rychle se rozpínal jen po 10^-33 s... ale mě to dokonale fascinuje, protože to podporuje některý moje nápady...

Překotné rozpínání nahradilo zpomalování v důsledku přebytku hmoty s jejími gravitačními
účinky a později, až se prostor trochu "zředil", zrychlování nabírá na tempu - vše je v souladu
s pozorováním. Světlo, které je od nás vzdáleno {dále než Hubblova vzdálenost) je rozpínajícím
prostorem unášeno ven a přesto jej můžeme pozorovat. Je to dáno tím, že světelný zdroj
vznikl blíže k nám v době, kdy se rozpínání zpomalovalo. Světlo stačilo dostihnout Zemi díky
této dávné fázi zpomalování rozpínání. Proto můžeme vidět objekty které se od nás vzdalují
nadsvětelnou rychlostí (kvasary i 2c). Ale díky tomuto spatřujeme obrazy velmi dávné minulosti
( lehce řečeno až ze zdánlivého konce vesmíru ) které bychom vlastně spatřit neměli - nejdříve
bylo světlo unášeno od nás, poté k nám po zpomalené expanzi.
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Grammator 9. 11. 2009 09:24

jo, díky za další informace, mě se to jenom hrozně líbí...

ale v podstatě teorie stále platí, nic nemůže putovat rychleji než světlo, světlo totiž tou rychlostí putovalo taky (v tý době byly z částic tak maximálně intermediální bosony a nějaký leptony no a fotony, pokud si to dobře pamatuju)...

mě pořád vrtá hlavou, co by se stalo, kdybych natáhl nekonečně pevnou tyč od slunce k plutu, a na jedný straně do ní "drcnul" za jak dlouho se změna projeví na druhý straně...
Na životě miluju hlavně tu rozmanitost... každý den mě nasere někdo jiný.
a šestého dne bůh řekl: "not enough mana"...
Ptejte se mě na co chcete, já na co chci odpovím...
Jak se vyhnout smrti? Nežít!
Inteligence je omezená, debilita ne...
Grammator
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Marcel Kudlvasr 9. 11. 2009 11:57

Fakticky Grammatore jdi psát to scifi a zbytečně tady ve slušném Topicu nevokrádej Lidi vo čas, Najdi si to, jestli se někdo, kdy s takovouhle Ptákovinou vůbec zabejval Trubko, nebo si jdi zahrát Kulečník a máš po problemu...děkuji. Tulák Marcel od Zvonu.
Marcel Kudlvasr
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 9. 11. 2009 12:02

Grammator píše:ale v podstatě teorie stále platí, nic nemůže putovat rychleji než světlo, světlo totiž tou rychlostí putovalo taky (v tý době byly z částic tak maximálně intermediální bosony a nějaký leptony no a fotony, pokud si to dobře pamatuju)...

mě pořád vrtá hlavou, co by se stalo, kdybych natáhl nekonečně pevnou tyč od slunce k plutu, a na jedný straně do ní "drcnul" za jak dlouho se změna projeví na druhý straně...


Stále platí to, že i když se zdroj světla bude pohybovat o něco menší rychlostí 1c, jeho vlastní
paprsky jej nepředběhnou rychlostí 2c z pohledu vnějšího pozorovatele (vnitřní pozorovatel
bude pozorovat, jak fotony letí normální rychlostí c ve směru letu). Absolutně pevná tyč
přenese informaci rychlostí světla - jakákoliv informace se může šířit maximálně rychlostí c.
"Bezinformační" rychlost může být větší - například pohyb světelného bodu promítnutého na
Měsíc a pod.
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Grammator 9. 11. 2009 14:14

jasně, díky za osvětlenou ;) takže jak bo probíhalo, kdybych tyč na jednom konci o kilometr zatlačil, přechodně by se zkrátila?
Na životě miluju hlavně tu rozmanitost... každý den mě nasere někdo jiný.
a šestého dne bůh řekl: "not enough mana"...
Ptejte se mě na co chcete, já na co chci odpovím...
Jak se vyhnout smrti? Nežít!
Inteligence je omezená, debilita ne...
Grammator
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod zbreiten 9. 11. 2009 15:56

Jen pro doplnění: Často tu čteme o nějaké "bezinformační" rychlosti vyšší než světelné, která ovšem nemůže nést žádnou informaci. Ale troufám si říci, že o žádnou rychlost ve skutečnosti nejde. Je třeba si uvědomit, CO přesně se v tomto případě pohybuje. Ten cílový světelný bod jsou ve skutečnosti jen diskrétní souřadnice dopadu jednotlivých fotonů, které si nanejvýš náš nedokonalý mozek spojí ve spojitou iluzi.
Podobně se může pohybovat stín, "vlna" diváků na stadionu apod., ale vždy jde jen o synchronizované vzájemně nezávislé události na diskrétních souřadnicích.
Samozřejmě (a tím spíše), k žádnému přenosu informací nemůže tímto způsobem dojít.
zbreiten
Čtenář
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod zbreiten 9. 11. 2009 16:00

Bylo tu řečeno, že světetelné rychlosti nelze dosáhnout, jelikož by hmotnost letící částice vzrostla natolik, že by se stala černou dírou (jestli jsem to správně pochopil). Nabízí se otázka - nestalo se to některým částicím (třeba těsně po velkém třesku)? A teď lítají všude kolem v podobě miniaturních černých děr, coby ona temná hmota?
zbreiten
Čtenář
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 10. 11. 2009 07:33

Pro Grammator - jest tak, přechodně by se zkrátila.

Ještě pro doplnění k fázové rychlosti - Pěkný příklad pro vyšší rychlost než je fázová rychlost
světla (pro dané prostředí) je modré světélkování ozařované vody - Čerenkovo záření.

zbreiten píše:Bylo tu řečeno, že světetelné rychlosti nelze dosáhnout, jelikož by hmotnost letící částice vzrostla natolik, že by se stala černou dírou (jestli jsem to správně pochopil). Nabízí se otázka - nestalo se to některým částicím (třeba těsně po velkém třesku)? A teď lítají všude kolem v podobě miniaturních černých děr, coby ona temná hmota?


Teoreticky by se stala, ale taky by při té rychlosti větší c mohla utéci do minulosti - rovněž
teoreticky. Reálné jsou možné miničerné díry z LHC vysokoenergetickými srážkama částic.
Vzniknuvší miničerná díra okamžitě zanikne - záblesk gama (vypaří se - nemá patřičnou
hmotnost). Hmotnost takových miniděr není nebezpečná - jejich gravitace je zanedbatelná a
nepřevyšuje žádnou jinou interakci. Maximálně tato gravitace umožní o pár pikosekund delší
život částice. Stabilní miničerné díry (nezaměňovat s klasickou ČD) a temná hmota je
zajímavá hypotéza. Hawking to zkoušel rovněž, ale - Hawkingovo záření (vypařování děr - čím
menší, tim rychlejší).
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Grammator 10. 11. 2009 08:07

Přesně tak, navíc sem četl, že i kdyby nějakym zázrakem přežila, neměla by šanci cokoli přitáhnout za celej zbytek života země...
Na životě miluju hlavně tu rozmanitost... každý den mě nasere někdo jiný.
a šestého dne bůh řekl: "not enough mana"...
Ptejte se mě na co chcete, já na co chci odpovím...
Jak se vyhnout smrti? Nežít!
Inteligence je omezená, debilita ne...
Grammator
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 16. 11. 2009 09:05

Marcel Kudlvasr píše:Držím palce , aby se vždy našlo dost problema hodné Dišputace i občas k Pábení, jen prosím nové příchozí, aby si těch 79 stran prošlo, aby se zde již neztrácel Čas u témat několikráte provařených, doporučuji to všem, je to velmi poučné a zajímavé čtení, hodno archivace na harddisku a posléze i na CD, no i knížka,,Paradoxy Vesmíru-vážně a nevážně,,by byla bomba, he po příslušné editaci...no asi bychom si ji museli vydat svépomocí, že...děkuji Všem zúčastněným zde v diskusi i pro příští seance. Tulák po Hvězdách, Marcel od Zvonu.

:-) Díky Marceli, ale 79 stran s nějakými vsuvkami nefyzikálního rázu ;-) a bez legendy ke kapitolám, to je dost těžké. :-) Na knížku to asi nebude :-D - muselo by se toho hodně upravit... nic méně, byla snaha nějak v hrubých obrysech zpopularizovat TR,STR a bavit se o šílenostech z toho vyplývajících atd. Všechno jednou končí a proto jsem se rozhodl po 100 000 návštěvníkovi tohoto "mého" vlákna již nepříspívat. o<:)
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Johnnycz 17. 11. 2009 17:09

A Double Slit Quantum Eraser Experiment
(Dvouštěrbinový pokus s "kvantovou gumou")
Zdroj: http://grad.physics.sunysb.edu/~amarch/

Předpoklady:
1) známe klasický dvouštěrbinový pokus... (Double Slit)
2) víme co je provázanost kvantových stavů...(entanglement)

Cíl:
označit foton tak, abychom zjistili, kterou štěrbinou foton prolétl (nejzajímavější je 3. a 4.)

Výchozí konfigurace experimentu:
Obrázek
(paprsek "s" a "p", detektory "Ds", "Dp")

Detekce interference:
Interferenční obrazec je vytvářen paprskem "s" a je detekován (pouze jedním) detektorem "Ds", který je postupně posunován do strany.
Foton je zaznamenán, když je detekován detektorem "Dp" a pak i "Ds" (1,2,3).
Interferenční obrazec vznikne tehdy, když foton "s" prolétne "oběma" štěrbinami současně (když se chová jako vlna)

Postup:
Původní paprsek je rozdělen speciálním krystalem (BBO), na paprsek "s" směrem ke štěrninám, a paprsek "p" přímo k detektoru. Konkrétně krystal (BBO) z fotonů s vlnovou délkou 702.2nm vytváři dva (!) fotony o vlnové délce 351.1nm.
Tyto 2 fotony mají provázané kvantové stavy.

1. Měření
=> interferenční obrazec.
Obrázek

2. Měření
Před každou štěrbinu je umístěna deska, která mění polarizaci fotonu. (každá jinak)
Obrázek
Takto můžeme změřením polarizace fotonu "p" (!) zjistit, kterou štěrbinou prolétl foton "s" (bude mít opačnou polarizaci, kvůli provázanosti obou fotonů)

Poznámka: polarizací fotonu "s" neovlivníme (!) interferenční obrazec, přesto:
=> interferenční obrazec ZMIZÍ (!) (protože již víme kudy prolétl)
Obrázek

3. Měření
Nyní, aniž bychom zasahovali jakkoliv do dráhy paprsku "s", dobrovolně se vzdáme informace o polarizaci fotonu "p" tak, že do jeho dráhy umístíme filtr, který změní polarizaci fotonu na kombinaci obou polarizací - již nemůžeme zjistit, kudy prolétl foton "s".
Obrázek
=> interferenční obrazec se vrátí (!)

Zajímavosti:
Ovlivňujeme vlastně povahu fotonu "s" (vlna/částice) manipulací s dráhou úplně "jiného" fotonu, na úplně jiném místě... :shock: tato změna se projeví okamžitě...

4. Měření
Nyní prodloužíme dráhu fotonu "p" oddálením polarizátoru i detektoru "Dp".
Zaznamenáme tedy detektorem "Ds" foton "s" dříve než "p" doletí k polarizátoru ..
(a dříve než nám polarizátor "vymaže" informaci o polarizaci fotonu "p")
=> interferenční obrazec zde stále je (!)

Zajímavosti:
Foton "p" tedy o polarizátoru "ví" předtím, než jím proletí (!) a "dovolí" fotonu "s" chovat se jako vlna => interferovat, protože nemůžeme nijak zjistit, kterou štěrbinou prolétl...
(Přestože tuto informaci (o polarizaci) ztratíme až potom (!) (až "p" k polarizátoru doletí...) :shock:
Johnnycz
Návštěvník

Odeslat příspěvekod Johnnycz 17. 11. 2009 18:41

Entis píše:.....
Take bych se chtel zeptat: Dualita, vyhrada pouze fotonu? Nebo ma i nektera jina castice tendenci, chovat se jak jako vlna, tak castice?
.....


Fyzikář píše:....
Elektron, pozitron,jaderné záření...
....

Doufám, že vám neuniknul bulletin na Aldebaranu.. Hledáme hranice kvantového světa - 1, 2, 3, 4

Fyzikům z Vídeňské univerzity se podařilo pozorovat interferenci pro veliké množství různých molekul. Šlo například o molekulu fulerenu C70 (obrázek a), biomolekulu TPP (tetrafenylporfyn) C44H30N4, která má tvar placičky (obrázek b) nebo o fluorovaný fuleren C60F48 (obrázek c). TPP je vůbec první biomolekula, u které byla prokázána vlnová povaha. Molekula C60F48 má atomovou hmotnost 1 632 AMU a jde o nejhmotnější a nejsložitější molekulu, u které byla pozorována interference.

:idea:
Johnnycz
Návštěvník

Odeslat příspěvekod Marcel Kudlvasr 17. 11. 2009 22:20

No nic Fyzikáři, ještě mi napiš na SZ a dej Link, díky za Všechno, Marcel od Zvonu.
Marcel Kudlvasr
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fyzikář 18. 11. 2009 06:40

Marcel Kudlvasr píše:No nic Fyzikáři, ještě mi napiš na SZ a dej Link, díky za Všechno, Marcel od Zvonu.

:-) Klid Marceli, ješte je čas...

Johnnycz píše:Doufám, že vám neuniknul bulletin na Aldebaranu..


Snad ne..., v jednoduchosti bylo rovněž vzpomenuto :-) ale molekula s vlnovou povahou je
velice zajímavá. De-facto, my i celý svět jsme jen hologram v čísi projekci...
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku. STEPHEN W. HAWKING
Fyzikář
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod mamlasos 19. 11. 2009 16:51

Johnnycz proto si myslím že náš vesmír je simulovaný. Než se simulační relace veme za platnou provede se presimulace - aby se předešlo kolizím v logice, došlo ka zachování omezení atd.
Ad omezení, pěkné je například omezení rychlosti světla které v našem vesmíru nevyplívá z ničeho, prostě je konstatní. Já si to vysvětluju tak že je dána latencí při zpracování v "obvodech" simulačního "počítače". Kdyby měla být vyšší už by to překročilo jeho parametry což by vedlo k neočekávaným ztrátám částic/fotonů.

PS: Jak to ten vesmír dělá že se mu tak pěkně zachovává energie ve všech interakcích ? Při počítačové simulace je problém se stabilitou - celková energie buď roste, snižuje se nebo osciluje kolem průměru, ale že by byla na mrť přesná to snad ani nejde.
Je těžké být Mamlasos, konkurence je obrovská.
mamlasos
Návštěvník
Uživatelský avatar

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků