Paradoxy vesmíru - vážně, nevážně.

[Aim_]

Mozek podle mě fakt není dobrý příklad na hologram. I kdyby tak teoreticky fungoval, praxe je jiná. Co třeba Wavelety? I když to taky nebude správný příklad, protože málokdo ví, co to je a navíc tam malá část celku obsahuje sice informace o celku, ale vždy jen nepřesně (viz komprese Jpeg2000).

Rád bych se vrátil k superstrunám... V tom dokumentu říkali, že superstruna může být "dlouhá" jako celý vesmír a taky "krátká" jako nejmenší prvek. Nepochopil jsem z toho, jestli jedna superstruna kmitá pouze v jedné částici, kde je smotaná (řekněme protonu) nebo může "propojovat" více částic? Pak by zřejmě byly v oněch částicích dostupné "stejné" informace z té superstruny - nebo se pletu?

[Fyzikář]

K příkladu s mozkem jsem byl nepřímo "dotlačen", ale taky by to šlo. Pouze by se slušelo dodat toto. Zlomek sice obsahuje celek, ale více zlomků nám zesiluje vjem. Například tužková baterie 1,5V a monočlánek 1,5V sice dávají stejné napětí, ale monočlánek větší proud (obrazně). Totéž platí i v hologramech. Pokud hologram rozstřihnu na dvě poloviny, tak jednu půlku můžu klidně darovat kamarádovi, protože na té mé bude opět celek. Na jeho samozřejmě taky. Malý rozdíl tu však bude. Projektovaný obraz bude o něco horší, vzhledem k rozměru útržku.

Struny chápejme jako jemnou mřížku, kterou je vyplněn vesmír. Taky obrazně. Částici reprezentuje jedna či více strun propletených vzájemně.(Smyčky). Brány přeskočíme, protože volné konce struny musí jimi procházet, a zbytečně bychom to zkomplikovali. Pokud jedna struna (smyčka) nebo více propletených kmitá určitou frekvencí, jedná se o konkrétní částici. Zpětně, částici reprezentuje struna, nebo více propletených strun. Pokud letí elektron, tak jako částice neletí, to vnímáme pouze my, jako vnější pozorovatelé. Rozkmitaná struna předá energii kmitání další struně + náboj např. ze stočené dimenze, atd. Předaná frekvence je vlastně rezonance (se stejnou frekvencí), protože po pár milimetrech bychom dostali díky odlišné frekvenci úplně jinou částici. (Směr, rychlost atd. jsou také obsaženy ve vlastnostech kmitání, např energie částice je reprezentována vetší či menší amplitudou). Struna je vlákno energie, a obří struna je velké vlákno, které nejspíš vzniklo při velkém třesku. Toto masivní vlákno (shluk) energie je stočené do sebe (smyčka) a projevuje se gravitačními vlnami, které však postupem času slábnou a mizí. Pokud foton prolétá tímto shlukem, (foton je reprezentován také strunou, ale nepoměrně menší), bude odchýlen ze své dráhy. Dodatek. Jelikož struny tvoří jakousi kmitající mřížku, může informace každé z nich být obsažena všude. Avšak jednotlivé struny "vystřelují" do prostoru svá kmitající ramena (pohyb částice), a vzájemná "informovanost" je buď dána stejnou energetickou podstatou strun, nebo pravděpodobněji nějakým základním referenčním kmitáním všech strun, (holografie), a částice jsou logicky interference (vlastní kmitání a referenční - funkce). Mnoho ještě není objasněno a výklady se liší. Velké sjednocení, jedna energie, to je jediné, co víme asi všichni.

PS. Wavelety nejsou špatný příklad, i když k reálu se pouze přiblížíme. (Iterační metoda a počet koeficientů).

[Noclaf]

Na nejakem videu jsem videl ukazky holografickeho promitace. Nebo neco takovyho to melo byt.

Rad bych, abyste jste se vyjadril k tem mym "otazkam". Jinak, nez odpovidanim otazkou.

[crashpc]

holografická teorie se mi zdá poměrně reálná, ale na plné pochopení ještě nemám (nemyslím Fyzikářův výklad)
v Guinessově knize rekordů je zapsanej kluk kterýmu ustřelili půlku hlavy. docela záhadně "se uzdravil" a překonal to. po nějaké době zas chodil konal... prostě samostatnej člověk... nakonec udělal i nějakou prestižní vejšku. paměť mu zůstala celá - vzpomíná na všechno, i na ten onen incident...

[Fyzikář]

to Noclaf
Vïm, odpovídat otázkou je neslušné, proto na příkladu s monočlánkem jsem začal slovy: " Pouze by se slušelo dodat ..."
Ale teď vím, proč jste reagoval slovy:"...podle fyzikálních pravidel neplatný", nebo, "Je nesmysl predpokladat, ze existuje jakekoliv (vcetne holografickeho) medium, ktere by dokazalo rekonstruovat..." a pod.
Jelikož o hologramech jsem již psal dříve, slibuji, že se k nim vrátím a situaci objasním. Zkusím dohledat nějaký rozumný obrazový materiál.

[Noclaf]

Ano, kdyz to rozstrihnou, tak muzou mit oba degradovanou cast puvodni informace na polovicnim mediu. Jenze to neni nic noveho. Temer kazdy z nas to pouziva - pokud mame napr obrazky z digitalniho fotaku a potrebujeme je zmensit, snizime barevnou hloubku nebo rozliseni. Dostaneme puvodni informaci degradovanou, ale mensi.

Zatim mi ten popis holografickeho media neprijde nejak prevratny.

crashpc : Jiste, vyjimky z pravidel se najdou. Je spousta lidi, co prezila zasah bleskem. Presto jich jeste vice zasah bleskem neprezilo a nikdo nenabada k tomu, aby se lide nechali zasahnout pri nejake bource - "Vzdyt to Franta z Horni Dolni bez problemu prezil"...

[Fyzikář]

Noclaf
Ano, kdyz to rozstrihnou, tak muzou mit oba degradovanou cast puvodni informace na polovicnim mediu. Jenze to neni nic noveho. Temer kazdy z nas to pouziva - pokud mame napr obrazky z digitalniho fotaku a potrebujeme je zmensit, snizime barevnou hloubku nebo rozliseni. Dostaneme puvodni informaci degradovanou, ale mensi. Zatim mi ten popis holografickeho media neprijde nejak prevratny.

Fyzikář
To jste se mohl zeptat hned, co je to hologram. Není to žádná ostuda. Tak tedy...

HOLOGRAM
Hologram je záznam třírozměrného objektu na dvourozměrné médium (fotografická deska). Takto pořízená "fotografie" nemá nic společného s klasickou fotografií, natož z digitální fotografií. Na vzniklé "fotce" nebude žádný obraz objektu. Najdeme na něm pouze malé body a proužky, které jsou bílé, nebo černé, podle toho, jestli jsme použili negativ nebo pozitiv (v případě inverzního filmu). V holografii je jedno, jestli je "fotka" negativní nebo pozitivní. K jeho výrobě je třeba laseru, jelikož ten je schopen dodávat monochromatické a koherentní světlo, které je důležite k tvorbě hologramů (důležité pro vznik interferencí). Při svých dávných pokusech jsem neměl dostatečně výkonný laser, tak jsem to "šidil" výbojkou, barevnými filtry(1ks) a polarizačnímy skly(2ks). Kromě výbojky, lze všechno koupit v prodejně pro fotoaparáty. Místo filmu je dobré použít fotografickou skleněnou desku. Vývojku a ustalovač pořídíte tamtéž.



Monochromatický a koherentní svazek světla zamíříme na snímaný objekt. Před objektem je však nutné oddělit část světelného svazku a nechat jej dopadat na fotografickou desku dle obrázku. Já jsem neměl k dispozici polopropustné zrcadlo, tak jsem to vyřešil částečným zakrytím hlavního svazku normálním zrcadlem. Fotograficku desku je třeba umístit šikovně tak, aby zároveň zachycovala odražené světlo od objektu a hlavní světlo (referenční) od soustavy zrcadel. Samozřejmě, zkoušíme bez fotografické desky. Před deskou nesmí být žádná optika, nesmí se místo desky použít fotoaparát. Pokud to máme nachystáno, je třeba zcela zatemnit místnost, umístit desku do předem určené pozice a jediným zábleskem výbojky pořídíme hologram. Dál už to každý zná. Do vývojky, ustálit ustalovačem, propláchnutí. Na vyvolané desce neuvidíme žádný obraz "snímaného" objektu. Uvidíme interferenční vzorec, jelikož světlo má povahu jak částicovou, tak i vlnovou. Interferencí koherentního a monochromatického záření vzniknou interferenční minima a maxima. Tyto vlnové minima a maxima lze dvourozměrně zaznamenat na fotografický materiál. Jak vypadá deska po vyvolání znázorňuje tento snímek.



Na desku můžeme zaznamenat více "obrazů". Stačí měnit úhel dopadu referenčního svazku. Jak tedy zviditelnit hologram? Stačí desku osvítit tím samým svazkem paprsků, kterým byl objekt "snímán", a uvidíme jako v okně, celý objekt zobrazen prostorově. Pokud pohneme hlavou, vidíme i kousek za objekt. Výroba barevných hologramů je náročná, jelikož potřebujeme 3 lasery, a jejich projekce obyčejným světlem vyžaduje speciální technologii. Většina hologramů na výrobcích nejsou skutečnými hologramy, ale jsou to jakési rastrové obrázky na podobném principu, kde musíte dodržovat určitý úhel pozorování atd., což v případě skutečného hologramu nemusíte. Tak tedy, pokud osvítíte desku stejným zdrojem, nebo rubínovým laserem, uvidíte v desce (jako v okně) asi toto.



Šachy jsou červené, jelikož byl použit při snímání a projekci rubínový laser (koherentní a monochromatické červené světlo). Při pohledu z odlišného úhlu, vidíte kousek i za šachy. Je to obraz reálného 3D objektu. Pokud hologram roztrhneme nebo v případě skleněné desky rozbijeme na kousky, díky interferenčnímu záznamu, který je obsažen všude, získáme plnohodnotný obraz celku. Tím že je menší, nebute tak jasný, ale žádná informace z celku nebude stracena. Toto demonstruje další obrázek. Na obrázku je sice zobrazena hvězda jako obyčejná fotografie, ale to jenom pro představivost. Hvězda jde vidět až po osvětlení laserem.



Další schéma ukazuje, proč vlastně existuje holografická představa vesmíru. I ta nejmenší částice obsahuje celek:
[(DNA)=(Brain)=(Universal)] = Superhologram




ps. Výroba pravých domácích hologramů vyžaduje kromě náležitých zařízení hlavně hodně trpělivosti.

[Noclaf]

Hezky popis.

Ja nerikal, ze digitalni fotografie je totez jako hologram. Jen jsem rekl, ze princip zmenseni velikosti informace za cenu degradace jejiho "rozliseni" uz zname.

[Fyzikář]

Fyzikář
V tom případě jsem rád že si rozumíme


Váš původní dotaz
...napriklad ve svete pocitacu by to znamenalo, ze by slo zkomprimovat veskery obsah internetu na jednu disketu.

Fyzikář
Spíše než na disketu, tak na nějaký krystal s pomalými fotony - viz dřívější příspěvek. Informační kapacita je stále stejná i u nejmenšího "celku". Avšak jak jsem vysvětloval na případě 1,5V monočlánku, je větší médium "jasnější", lépe čitelnější. V případě fotografické desky je překážka dělení na ještě menší "celky" - její "hrubozrnost". V případě "krystalu" bude jeho velikost volena vzhledem k materiálu vlastního krystalu. Teoreticky je informace zachována až po velikost částice, a podle jiných teorií, i superstrun.

[Fyzikář]

Teslův nulový čas - další stroječek

Tesla experimentoval s energií, to sice není novinka, ale jeho filosofie byla taková, že pokud může čerpat energii z cívek a rotujících magnetů, proč by ji nemohl čerpat z pole země, nebo prostoru - nulového bodu.(Generator zero point). Jeho mecenáš Westinghouse o tom věděl a z obav před vynálezem, který by mohl jeho společnost zničit (Rozvodné energetické sítě...), Teslu propustil. 1931 Tesla provedl test s luxusním autem (Pierce Arrow) poháněného speciálním měničem energie. Auto dosahovalo rychlosti 130Km*h-1. Otázka zdroje je stále předmětem diskuzí, ale existuje nezkonfiskované schéma něčeho, co bylo popsáno jako ganerátor nulového času, či generátor pole a buhví co ještě. Někde dokonce i jako generátor tachyonů. Tesla nijak přesně nepojmenovával své neuznané vynálezy. Schéma je zde.



Přístroj se skládá ze 4 diferenciálů 1:1 , z dvou motorů , ze 4 excentrů . Bod X je střed hmotnosti(?) Systém musí být celistvý, to znamená, musí být osově spojen přes diferenciály. Nemůže být se samostatnými motory a podobně. Každá dráha excentru má dosah naprosto stejný a neprotínají se.



Existuje však nějaký hlavní bod, jako střed hmotnosti (těžiště?).
Rotace je "plynulá" pouze při vysokých otáčkách. Udajně toto zařízení figurovalo při Philadelphském experimentu, kde mělo za úkol cosi synchonizovat. Prý 30. Hz vlny pro čas Zero.



Pokud stroj spustíme, začne se otáčet proti směru hodinových učiček. Při velmi vysokých otáčkách v jeho středě má vzniknout
nebezpečný potenciál, asi gravitační.






Strojek se opravdu točí tak jak má a prý jde slyšet zvláštní klapnutí, které podle autorů je právě "zapadnutí"
do času Země, (asi synchronizace?). V centru zařízení zatím zvláštní úkazy nepozorujeme, což je prý dáno malou rotací excentrů. Vzhledem k tomu, že přístroj jako celek rotuje, a jakýkoliv pokus ho ručně víc roztočit či zpomalit, klade značný odpor, domnívám se, že se nejedná o generátor, ale regulátor. Jelikož Tesla laboroval s bezlopatkovými parními turbínami, napadá mě, jestli tento přístroj nebyl regulátor otáček. Celá základna by byla přišroubována na konec osy hřídele, a elektricky bychom ovládali otáčky této hřídele. Oproti Wattově regulátoru je menší a lehčí( Wattův regulátor má dvě ocelová závaží), snese vysoké otáčky např. turbíny, a dokáže je regulovat(brzdit) poměrně velkou silou. Zařízení je zajímavé a i když to nebude regulátor, možná v robusnější konstrukci nám ukáže "pravou" funkci.

[Noclaf]

[quote="Fyzikář"tSpíše než na disketu, tak na nějaký krystal s pomalými fotony - viz dřívější příspěvek. Informační kapacita je stále stejná i u nejmenšího "celku". Avšak jak jsem vysvětloval na případě 1,5V monočlánku, je větší médium "jasnější", lépe čitelnější. V případě fotografické desky je překážka dělení na ještě menší "celky" - její "hrubozrnost"...

[Fyzikář]

Šetřete výrazy jako "nesmysl" apod. Pozorně si to přečtěte znova. Nikde není zmínka o zhrubozrňování dat.

[Noclaf]

Jenze holograficky obraz jsou data - stejne jako obraz, program, film, hudba... Vsechno kolem nas jsou ve sve podstate data.

[Fyzikář]

Teď nevím, co jste tím chtěl říct. Vaše otázka nebo spíše konstatování je irelevantní a nekoreluje dokonce ani s Vašimi dřívějšími připomínkami. Pokud Vás toto téma opravdu zajíma, museli bychom jít k základům, které postrádáte. O hologramu jste neměl před pár hodinami ani potuchu, a teď se snažíte o nesrozumitelnou aplikaci na příkladu klasických datových nosičů atd. Nechto to chvíli spočnout, něco si o tom najděte na internetu, nebo zkuste celou věc pojmout s citem a fantazií.
Určitě se Vám to podaří.

[Noclaf]

Nejde o datove nosice ale o jejich obsah. Jen uvadim, ze na (pocitacova) data lze prevest vse kolem nas. Je jedno jestli je ulozime na CD, DVD, disketu, HDD nebo hologram (koneckoncu holograficke disky pro pocitace uz byly vyrobeny, jen nejsou rozsireny).

Chtel jsem tim rict, ze pokud mame nejaky hologram, obsahujici nejakou sumu informaci (dat), tak pak jeho rozdelenim a tim padem i "zhrubnutim" obsazenych informaci ztracime cast te informace (dat) v hologramu obsazene.

A tim vyvracim vasi tezi, ze i minimalni kousek puvodniho hologramu obsahuje data celeho hologramu. Neobsahuje a to je bohuzel pro mnoho aplikaci (napr tech pocitacovych) dost spatne.

A nevim, proc si myslite, ze jsem nevedel co je hologram. Prave diky tomu, ze principy jejich tvorby uz se pouzily i v risi PC, nejaky ten clanek o holografickem zaznamu mam za sebou.