Vyzivovaci povinnost

[Gho$t]

Ahoj

Chtel bych se zeptat, jestli se da nejak vzdat teto povinnosti, neboji zrusit, kdyz mi bylo 18 let a studuji? Ve skole mi bylo receno, ze omluvenky musi psat rodice i kdyz mi bylo osmnact let prave kvuli teto jejich povinnosti. Jak se na to diva zakon?

Diky

[Bungo]

Omluvenky - můžeš si je psát sám, po dosažení 18. let si dospělý a žádného zákonného zástupce nemáš. Vyživovací povinnost je úplně jiný institut, který s tím právně nesouvisí. Ne tak morálně. Pokud bydlíš u rodičů a oni tě fakticky živí, měl by ses podle toho chovat podle určitých standardů - pomáhat v domácnosti (zákonná povinnost) a třeba si i nechat psát omluvenky (morální povinnost).

Vyživovací povinnost trvá do té doby, dokud se nazaopatřené dítě připravuje na budoucí povolání na SŠ, VŠ maximálně do 26 let. Samozřemě, pokud se osamostatníš, pracuješ, tak vyživovací povinnost zaniká.

Můj názor je takový, že si sice můžeš psát omluvenky sám, ale DURAZNĚ to nedoporučuji. Pokud pracuješ tak taky potřebuješ potvrzení od lékaře a nespraví to vlastnoručně podepsaný papír "rodinné důvody"...

[Gho$t]

Dekuhi za odpoved.
Ovsem v nasem skolnim radu je napsano zhruba to, ze ten kdo ma vyzivovaci povinnost, tak ten je opravnen vyrizovat omluvne listy.
Jak je to mozne? Opravdu me toto tema zajima. Gho$t

[Bungo]

Jednoduché. Ředitel(ka) nechtěl, by se žáci vymlouvali na to že už mají 18 a nosili si omluvenky sami. Tak to obešel tím, že tam dal ustanovení o vyživovací povinnosti. Pokud bydlí dospělý žák sám a přispívá si sám na úhradu svých potřeb, nechť si píše omluvenky sám. Pokud bydlí u někoho kdo ho živí, nechť mu píše omluvenky tento člověk.

Je to na jednu stranu logické, chápu to, ale není to v souladu s právem.

Institut vyživovací povinnosti a zastoupení nelze dávat takto dohromady. Je to jak míchat jabka a hrušky.

S odstupem času ale vím, že bych do konfrontace se školou určitě nešel. Nestojí to za to. Pokud má žák starší 18 let odůvodněnou absenci, nemá zpravidla problém ji doložit. Pokud chodí za školu, tak to má udělat tak, aby se na to nepřišlo...

Chodit za školu (tj. chovat se protiprávně) a pak argumentovat právem je cesta do pekel, která se nevyplácí...

[Gho$t]

Osobne problem s omluvenkami nemam, ale chci znat princip, podle ktereho se mam chovat. Tedy, v tomto pripade, kdybych donesl do skoly papir, kde bude napsano, ze rodice souhlasi s tim, abych si mohl psat omluvenky, musi skola vyhovet? Nebo teda jinak, co je v pripade techto "predpisu" potreba legalne dolozit, aby byl muj podpis na omluvence byl bran v zretel?

[Slonik]

No jak naznačoval Bungo. Asi bys eventuelní přetahovanou vyhrál, ale škola by ti to pak mohla pěkně "osladit" jinde. K drobné "šikaně" má 1000 a jednu příležitost

[Bungo]

Slonik: Tak tak

Ghost: Ano, po dosazeni 18 let si omluvenky muzes psat sam a skolni rad ti to nema co zakazovat.

Nejlepsi reseni je se domluvit s ucitelem. Pokud to neprojde, muze se rodic domluvit s ucitelem. Pokud ani to neprojde tak muzes trvat na svem a s nejvetsi pravdepodobnosti uspejes. Ale za jakou cenu? To si musi kazdy zodpovedet sam...

[Maty.Lara]

Rekla bych, ze dneska takoveto ustanoveni uz nema moc velky vyznam. Vetsina deti si podepisuje omluvne listy samy. Vetsina rodicu o tom vi a neresi to. Prakticky ucitel nema ani moznost videt rodicuv podpis, kdyz si dite podepisuje omluvenky uz od prvaku.

[Gho$t]

z vlastnich zkusenosti muzu rict ze to co povida Maty.Lara je pravda. I nasi to neresi, reknu ze sem si ji napsal kuli tomu a tomu a hotovo. Ovsem to uz odbocuji.

Diky Bungovi a vsem ostatnim.

[Slonik]

Ony už nejsou třídní schůzky? Pokud vím, tak tam rodiče pokaždé něco podepisovali. Ale je to už dávno ... .

Já bych to opravdu nelámal přes koleno. Vždy se dá na lecčems dohodnout. Když si to tak vezmu, tak pokud jsem za socíku potřeboval týden volna (kvůli zimnímu táboru, který se nekryl s prázdninami školy kam jsem chodil), tak jsem si to dohodnul s třídní a bylo to v klidu (včetně půl týdne hájení po návratu). Zase jsem nezdrhal před nepříjemnými písemkami k doktorovi a nenechával se před zkoušením hospitalizovat na psychiatrii (jako jeden spolužák, který je mimochodem nyní šéfredaktorem prestižního velmi čteného týdeníku).