Nové věci nejdříve nosím na veřejnosti.
Pak se opotřebují, vyblednou, natrhnou a nosím je podoma.
Trička asi tak po 7 letech končí jako prachovky a utěrky na špínu a jako hardy do garáže.
Kalhoty končí po 4 letech jako monterky a kraťasy na domácí nošení.
Z ryflí taky šíjem tašky a baťůžky
Staré budny nosí můj taťka.
Část mého šatníku ze střední skončila jako náplň boxovacího pytle!
Pamatuji si, že jsem jendou nestihl své věci nošením zničit, když jsem v sedmé třídě na základce vyrostl o 20 centimetrů.
Mnou vynošené věci jsou prakticky na další nošení nepoužitelné.
Když se smíříte s tím, že život už nic nového nepřinese, tak teprve to je ten okamžik, kdy všechno důležité teprve začíná...