Je pro vás přátelství víc než láska??

[MgX]

I přátelé se vypaří, stejně jako se láska může vypařit.

Nevypaří se skutečná láska a skutečný přítel ... a to ani v ,,dešti a nepohodě". V dobách krize je dobré pozorovat lásku a své přátele. Bývá to sice brutální, ale totálně pravdivý ,,filtr".
Zbudou jen Ti nejlepší-nejvěrnější.

Nežijme v omylu, nenalhávejme si, že přátelé nás neopustí, kdežto láska ano. On je totiž trochu rozdíl v tom, že zatímco (skutečnou momentální) lásku máme (většinou) jen jednu, tak přátel máme daleko víc. A tak když se vytratí ta jedna, je to poznat mnohem víc, než když z deseti přátel odejdou tři. Pořád něco zbývá.
V tom je ta zvláštnost vztahu, v tom je ta magičnost lásky - máme o ní větší strach. Když skončí víc to bolí ... protože se toho bojíme a tak někdy do vztahu nejdeme ,,naplno". Máme strach ... co kdyby...

Kdo chce zažít adrenalin z ,,horské dráhy" musí na ni jít - jinak o tom bude vždycky slyšet jen z vyprávění druhých

[Jack111]

Dokáži se ovládat. Nemám potřebu se vázat na jednu osobu.
Víc je pro přátelství, přátelé si mohu vybrat. A přestože svoje příbuzenstvo mám rád, právě důvod že mi bylo přiděleno, jeho váhu trochu sráží...

[S-Tony]

Přátelství je někdy víc než láska. Text písně.

[snowboarder]

je to jenom klišé...

[kwak]

to zaleži na uhlu pohledu! Ja bych nebyl bez kamaradu nic... furt je *****, mam si skym pokecat, mam se kym ozrat atak... Kdys sem štastnej že mam dobry pratele tak ani necejtim potřebu mit nejakou babu kterou bych miloval

[jezek]

I přátelé se vypaří, stejně jako se láska může vypařit.

Nevypaří se skutečná láska a skutečný přítel ... a to ani v ,,dešti a nepohodě". V dobách krize je dobré pozorovat lásku a své přátele. Bývá to sice brutální, ale totálně pravdivý ,,filtr".
Zbudou jen Ti nejlepší-nejvěrnější.

Bohužel i velice dobré přátele může trochu zničit vzdálenost

[aquarkko]

jo, s tím mám zkušenosti

[MgX]

Bohužel i velice dobré přátele může trochu zničit vzdálenost

Je to takový zvláštní a celkem nepochopitelný ,,syndrom odloučení" - čas zde hraje roli (někdy nový přátelé toho mého přítele/kamarádky), je to něco na způsob ,,sejde z očí - sejde z mysli".
Jak je možné, že to funguje i u přátelství? Asi to bude tím, že i přátelství je forma vztahu/citu. Její pevnost a neohrozitelnost záleží na mnoha okolnostech.

Ještě zajímavější je ,,syndrom pomoci" - někomu výrazně pomůžete a on se s vámi přestane bavit, stýkat se apod. Nevím čím to je, ale znám to (jak jsem zjistil) nejen já. Dříve jsem se tím hodně trápil, přemýšlel nad tím. Nevím čím to je, ale ... vysvětluji si to tak, že onen člověk se cítí moc zavázán (v některých případech se stydí, za to co se mu stalo, co vám musel povykládat, abyste byli schopni mu pomoci) a tak se snaží z onoho přátelství, alespoň na čas ,,vycouvat. Ten čas je tak dlouhý, jak on dlouho myslí, že vy myslíte na to, v čem jste mu pomohli.

Možná už ,,kecám" nesmysli, tak se omlouvám

[aquarkko]

jo, přesně, je to tím, že se cítí až přes moc zavázanej...můj názor

[jezek]

2MgX:Ta vzdálenost se projevila jenom u jednoho člověka a právě mě to přivedlo na myšlenku,že z jeho strany to nebylo asi tak "pevné".

[MgX]

jezek jasně, člověka, když nad tím pak ,,dumá" - napadne, že si asi na skutečné přátelství ona osoba jen hrála. Mrzí to, někdy se dá říct, že to až ,,bolí", ale z druhé strany ,,odpadl" někdo, jenž za to zřejmě nestál.

Je to již poměrně dávno, a ne vždy to dodržím, ale snažím se lidi kolem sebe nazývat spíše známými než kamarády, nebo přáteli. Člověk někde je, mluví se, povídá a říká ... jo, tam byl kámoš, jo přátelé si to také vyzkoušeli... a přitom to vlastně kamarádi ani přátelé nejsou. A tak tu skutečnost, významovou skutečnost slov ,,kamarád", ,,přítel" atp. znehodnocujeme. Nazýváme tak kdekoho, jehož známe. Vím - mnozí řeknou, vždyť je to jedno ... ano je to jedno, ale přece ....
Tudíž, jen když opravdu mluvím o nějakém člověku kterého beru jako skutečného přítele, kamaráda, tak o něm také tak mluvím.
Někteří lidé z mého okolí si toho všimli, všimli si toho i Ti, které nazývám přáteli/kamarády a někdy mám pocit, že si toho víc váží. Když je to naopak a oni mě tak někde nazvou - jsem také jaksi víc spokojen - vážím si toho.

[jezek]

On je paradox v tom,že když se vidíme,je to všechno při starém.On je prostě jenom líný a nedochází mu spousta věcí.Když jsme se vídali prakticky denně,tak to bylo jetě "o něčem",ale teď...Rozhodně ho ale kvli tomu nezavrhnu,zatím

[aquarkko]

MgX: no já rozlišuju mezi "kamoš" a "kamarád"

[xxar3s]

neni

[KOSŤA KOSTIČ]

Jsem-li něčím přítelem, pak se jako přítel chovám. Je-li mezi námi láska, pak se chovám podle toho. Dá se říct, že sex je takovým předělem. Sexem obvykle končí přátelství a začíná vztah. Proto je rozdíl mezi přátelstvím a láskou. Přátelé se umí bavit o sexu, ale neprovozují ho společně. Já se také jenom přátelím s těmi, se kterými odmítám sex.