Re: Bůh = Ježíš Kristus
Napsal: 4. 6. 2008 20:48
Odpověď Mareq0vi
Ohledně začátku. Ateisté mají mnoho teorií. Velký třesk je momentálně v módě. Četl jsem, že UK astronom Martin Rees navrhuje pravděpodobnost mnohonásobných - nekonečných paralelních realit existujících v kolosální super-realitě, ve které je náš vesmír jako komár na zadku slona. Všechny ateistické teorie udávají jako příčinu existence mrtvou hmotu/energii a čirou náhodu
Bůh v bibli říká, že vždycky existoval, že nemá začátek. To mi uspokojivě vysvětluje příčinu veškeré existence.
Píšeš: "Ostatní body lze uspokojivě vysvětlit díky vědeckým poznatkům. Existuje i mnoho hmotných důkazů z nejrůznějších oborů o pravdivosti vědeckých hypotéz."
To je moc všeobecné a tak mou odezvu rozdělím.
1) Stáří země
To je otázka víry. Dejme tomu že ty a já bychom byli časem přeneseni zpátky do sedmého dne Stvoření. Já bych ti řekl: "Adam je jen den starý, protože Bůh v bibli říká, že ho stvořil jen včera". Ty bys mi zase řekl: "Podle všech přírodních zákonů, Adam musí být zhruba dvacet let starý". A měl bys pravdu. Proto se nedivím geologům a astronomům, že vyšli s těmi tisícimiliony let. Příjmutí mladého věku země si vyžaduje víru v biblický zápis.
Neřekl bych, že Bůh něco "narafičil". Když stvořil Adama a Evu už dospělé, bylo to asi lepší než se se piplat s dvěma miminkama ve světě, ve kterém nejsou žádní jiní lidé. Zrovna tak měl Bůh dobrý důvod ke stvoření "dospělého" vesmíru. Nějaký jiný stupeň by možná nebyl tak vhodný pro život. Věřím, že pravý Bůh bible vždy koná jen co je nejlepší pro celé jeho stvoření. Je dokonale dobrý a nezkazitelný. Nic na tom co Bůh bible koná se nedá zlepšit.
2) Druhou skupinou je Evoluční teorie.
To je úplně něco jiného. Jak jsem napsal v bodě 5) mého posledního příspěvku, nikdy nebylo zpozorováno, že přírodní výběr by způsobil přeměnu jedenoho druhu zvířat na druhý. Z milionů fosilií vykopaných od doby Darwina, ani jedna není definitivně přechodným stupněm mezi dvěma druhy zvířat. Tento FAKT dokazuje bibli, protože ona říká, že Bůh stvořil všechny druhy rostlin a zvířat už hotové. ("Druh" v bibli může znamenat také náš "rod", nebo "čeleď", nebo "řád", nevím)
Neexistuje žádný důkaz o evoluci. Naopak, ta teorie se příčí druhému zákonu termodynamiky. Kdokoliv si zvolí evoluci, činí tak na základě víry a ne FAKTŮ. Většinou ale nejde o volbu. Od malička, ve škole a všemi veřejnými sdělovacími prostředky, do nás bylo pumpováno, že evoluce je vědecky dokázaný fakt. Neměli jsme na výběr. Kulty se snaží zabránit svým členům v tom, aby brali v úvahu alternativní pojmy. Je škoda, že někteří lidé ve vědeckých kruzích se dnes snaží zakázat vyučování Stvoření ve školách jako alternativní teorii počátků.
3) Geologie
Geologové až do 19. století považovali sedimentární vrstvy země za výsledek globální Potopy. K tomu závěru vede zdravý selský rozum. Podle mého názoru radiometrické datování pozdější geology zavádí. Znovu podotýkám, že žádný člověk NEVÍ, jaké byly poměry mezi radioaktivními prvky a jejich izotopy, když byly horniny vytořeny. Radioaktivní datování je tudíž čistě SPEKULACE a tudíž nemůže dokazovat věky hornin.
3) Baldachýn
To je vědecká teorie. Ta teorie pokud vím nejlépe vysvětluje výskyt fosilií subtropických rostlin po celé zeměkouli a větší exempláře mnoha živočichů a rostlin ve zkamělinách než jsou jejich dnešní potomci. To, že polovina dnešních oceánů by mohla existovat jako přehřátá vodní pára v ionosféře, je z vědeckého hlediska možné.
Nyní k Bibli
A) Podotýkáš: "Utnapišti/Noe, tyto texty jsou mnohem starší než Bible, tudíž se soudí, že ji bibličtí autoři převzali."
Četl jsem části z epické báseně o Gilgamešovi, která se zmiňuje o Utnapištimu (Noemovi). Obsahuje množství zřejmě nereálné fantazie. Po celém světě existuje na 600 různých legend, ústních a zapsaných, které mluví o Velké Potopě a několika lidech, kteří ji přežili. Hodně se jedna od druhé liší. Naznačuje to ale, že Potopa vskutku byla.
Na rozdíl od Gilgameše a všech ostatních legend, Genesis je stručný zápis "k věci", bez jakýchkoliv okras. V Genesis se vyskytuje jen málo detailů z Gilgameše. Podle mne je vysoce nepravděpodobné, aby Mojžíš okopíroval Gilgameše, nebo jakoukoliv jinou legendu. Genesis zápis o Potopě pokládám za přesný záznam skutečnosti. Ať už ten záznam Mojžíšovi předal potomek Noeho, nebo mu jej zjevil Bůh.
Nesrovnalosti v bibli. Letmo jsem se podíval na Web který udáváš, (budu jej označovat W). Neviděl jsem všechno. Co jsem zatím četl se mi jeví často přehnané nebo bezvýznamné nebo nesouhlasím s jejich výkladem textu. Vyjádřím se jen k několika případům.
1) Příklady technických nesrovnalostí:
Sk 9:7 říká, že Pavlovi společníci slyšeli hlas a Sk 22:9 říká, že neslyšeli. To je asi věcí překladu. Řecké "slyšet" znamená také rozumět. Pavel v 22:9 pravděpodobně míní, že jeho splečníci hlasu nerozuměli.
Bůh stvořil muže i ženu současně podle Gen 1:27-28, avšak v Gen 2:7- čteme, že Bůh nejprve stvořil muže a teprve později ženu.
To je otázka výkladu. Já se na to dívám takto: první kapitola je celkový nástin pojednávající o sledu událostí. Druhá kapitola se soustřeďuje na člověka. Uvádí víc podrobností s ním spojených a nedbá na sled událostí. Je ještě jeden výklad. V DNA Adama byla naprogramovná také Eva a vlastně celé lidstvo. Gen 1:27-28 by se možná dalo vyložit "Bůh stvořil lidstvo, aby bylo jeho obrazem". Hebrejské slovo "Adam", kromě jména prvního člověka, znamená také "lidstvo".
2) Historické nesrovnalosti
Fakt je, že výklad historie se může do velké míry různit podle toho které prameny si člověk vybere. Je řada knih na podporu historické věrohodnosti bible a řada knih proti. Já jsem si zvolil věřit té první skupině autorů.
3) Nesrovnalosti v proroctví
W na příklad říká: "Izajáš ve verších Iza13:1-22 prorokuje zkázu Babylónu nájezdem Médů. Prorok se však zmýlil... nepředpokládal, že Médové budou premoženi Peršany a Babylón nikdy nedobudou."
To si vykládám jinak. Ve verších 13:1-13 Isaiáš mluví o "Dnu Hospodina", to jest o době krátce před návratem Mesiáše. Babylon v prvním verši proto neoznačuje starodávné město na Středním východě, ale je symbolické označení nějakého systému na konci tohoto věku. Věřím, že také verše 17-22 se vztahují na konec tohoto věku. Srovnej to s "Babylonem" v knize Zjevení. "Médové" by mohli představovat lid, který nyní bydlí na bývalém území Médů. Nebo představují dnešní lid, který má podobné charakteristiky, t.j. "neváží si stříbra, nemají zálibu v zlatě a jsou nelítostní, vraždí i děti i ženy (verše 17,18).
Proč by zákoníci po dobytí Babylonu Peršany tu pasáž Izaiáše nadále opisovali, kdyby si mysleli, že je to omyl?
W dále poukazuje na Ezekiela 26:3-5, 14 "Proto praví Panovník Hospodin toto: Jsem proti tobě, Týre, přivedu na tebe mnohé pronárody, jako když moře přivádí svá vlnobití. Zničí hradby Týru, zboří jeho veže; i prach z něho smetu, učiním jej holou skálou. Staneš se místem v moři, kde se suší sítě. Učiním tě holou skálou, budeš místem, kde se suší sítě, nikdy už nebudeš vystavěn"
Pak W poznamenává: "Vojsko Nebúkadnesara obléhalo Týr v letech 585 až 573 př.n.l. Kniha Ezekielova mohla být sepsána asi v létech 593 až 560 př.n.l Prorok tedy mohl psát své proroctví v době, kdy již probíhal pokus o dobytí Týru. Ve výsledku bojů se však proroctví zmýlilo. Město na břehu Středozemního moře se babylonskému králi ovládnout a zničit nepodařilo. Týr si podrobil až Alexandr, částečně je pobořil ale nezničil. Město bylo rychle znovu obnoveno. Přístavní město mělo zaniknout navěky (Eze26:14, 21; 27:36; 28:36). Jiholibanonský Týr však není zničen ani přikryt obrovským vodstvem, stojí do dnešních dnů. Část města je zařazena mezi chráněné památky UNESCO. V roce 1998 zde žilo 18 tisíc obyvatel."
Já mám o něco jinou představu: V době Nebúkadnesara, Týr měl dvě části. Jedna na pobřeží a druhá na ostrově necelý kilometr od pobřeží. Po obléhání Týru Nebúkadnesarem se většina obyvatel z pobřežního Týru odstěhovala do ostrovního města a silně je opevnili. V 332 př.n.l., Alexandr na dobytí ostrovního Týru postavil od pobřeží hráz. Jeho vojáci k tomu použili všechny kameny z trosek pobřežního Týru, včetně základů a štěrku. A tak celé pobřežní město se stalo hrází v moři, na které rybáři sušili sítě až do nedávné doby. Jak říká Ez 27:36, už nikdy víc nebylo. V tom slova smyslu se Ezekielovo proroctví vyplnilo. To mi stačí abych uznal, že Ezekiel byl Bohem inspirován, i kdyby prorok tu poslední část inspirace o vystavění popletl. On ji ale podle mého názoru nepopletl. Proč by tam ta slova židé nechali, kdyby to považovali za omyl?
Hebrejské slovo pro "vystavěn" je banah a může mít obrazný význam. Na příklad v Žalmu 89:3 je řečeno: "Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno (banah) navěky". Ezekiel pravděpodobně mínil, že Týr nikdy nezbuduje svou bývalou slávu. Historie to potvrzuje. Kvůli velkým ztrátám, které Alexandr utrpěl, popravil 2000 obyvatel Týru a 20000 jich prodal do otroctví. Navíc, znovu-otevření průplavu spojujícího Rudé moře s egyptským přístavem Alexandrií o nějakou dobu později, odebralo od Týru hodně obchodu. Týr byl konečně zničen Křižáky v 1291. Nikdy nezbudoval svou bývalou slávu.
Na hrázi, kterou se stal pobřežní Týr, jsou dnes postaveny domy. Proroctví ale neříká, že Týr měl zůstat holou skálou navždy.
O knize Daniela W píše: Kapitoly 7 až 12 jsou datovány ještě přesněji - do roku 164pr.n.l. Verše kapitoly 11 se za proroctví pouze vydávají. Jejich autor "předpověděl" historické události až poté, kdy k nim došlo.
To je názor jednoho tábra X. Druhý tábor Y má stejně schopné odborníky, kteří s tím nesouhlasí a tvrdí, že Danielovo proroctví je věrohodné. Ani jeden ani druhý tábor nemůže dokázat své tvrzení.
Já věřím táboru Y ze dvou důvodů:
(i) Čtvrtá šelma v Dan 7 pozoruhodně vystihuje Římskou říši. To proroctví se vyplnilo po tom, co bylo napsáno. Nepochybně Bohem inspirované proroctví. Když je ta vidina čtvrté šelmy inspirovaná, je pravděpodobnější, že i ty první tři byly Bohem inspirovaná proroctví.
(ii) V 9. kapitole Daniel prorokuje dobu narození Krista. To proroctví se přesně vyplnilo v Ježíši a tudíž židé, kteří nechtějí uznat Ježíše za Mesiáše, přemístili knihu Daniela z kategorie proroků do kategorie spisů a snaží se to proroctví ututlat.
Když už jsme u proroctví, ještě jednu věc Mareq0. Všimni si 2Petrův 3:3-4 "Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření. Těm, kdo toto tvrdí, zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem Božím z vody a před vodou chráněny. Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul."
Přesně to se dnes děje ve velkém měřítku.
4) Nesrovnalosti pojmů
Ty jsou výsledkem nesprávného výkladu. Hodně věcí se dá v bibli vyložit víc než jedním způsobem a proto je tolik křesťanských denominací. Věřím ale, že všechny pojmy, které bible skutečně učí, jsou v souladu.
Ohledně začátku. Ateisté mají mnoho teorií. Velký třesk je momentálně v módě. Četl jsem, že UK astronom Martin Rees navrhuje pravděpodobnost mnohonásobných - nekonečných paralelních realit existujících v kolosální super-realitě, ve které je náš vesmír jako komár na zadku slona. Všechny ateistické teorie udávají jako příčinu existence mrtvou hmotu/energii a čirou náhodu
Bůh v bibli říká, že vždycky existoval, že nemá začátek. To mi uspokojivě vysvětluje příčinu veškeré existence.
Píšeš: "Ostatní body lze uspokojivě vysvětlit díky vědeckým poznatkům. Existuje i mnoho hmotných důkazů z nejrůznějších oborů o pravdivosti vědeckých hypotéz."
To je moc všeobecné a tak mou odezvu rozdělím.
1) Stáří země
To je otázka víry. Dejme tomu že ty a já bychom byli časem přeneseni zpátky do sedmého dne Stvoření. Já bych ti řekl: "Adam je jen den starý, protože Bůh v bibli říká, že ho stvořil jen včera". Ty bys mi zase řekl: "Podle všech přírodních zákonů, Adam musí být zhruba dvacet let starý". A měl bys pravdu. Proto se nedivím geologům a astronomům, že vyšli s těmi tisícimiliony let. Příjmutí mladého věku země si vyžaduje víru v biblický zápis.
Neřekl bych, že Bůh něco "narafičil". Když stvořil Adama a Evu už dospělé, bylo to asi lepší než se se piplat s dvěma miminkama ve světě, ve kterém nejsou žádní jiní lidé. Zrovna tak měl Bůh dobrý důvod ke stvoření "dospělého" vesmíru. Nějaký jiný stupeň by možná nebyl tak vhodný pro život. Věřím, že pravý Bůh bible vždy koná jen co je nejlepší pro celé jeho stvoření. Je dokonale dobrý a nezkazitelný. Nic na tom co Bůh bible koná se nedá zlepšit.
2) Druhou skupinou je Evoluční teorie.
To je úplně něco jiného. Jak jsem napsal v bodě 5) mého posledního příspěvku, nikdy nebylo zpozorováno, že přírodní výběr by způsobil přeměnu jedenoho druhu zvířat na druhý. Z milionů fosilií vykopaných od doby Darwina, ani jedna není definitivně přechodným stupněm mezi dvěma druhy zvířat. Tento FAKT dokazuje bibli, protože ona říká, že Bůh stvořil všechny druhy rostlin a zvířat už hotové. ("Druh" v bibli může znamenat také náš "rod", nebo "čeleď", nebo "řád", nevím)
Neexistuje žádný důkaz o evoluci. Naopak, ta teorie se příčí druhému zákonu termodynamiky. Kdokoliv si zvolí evoluci, činí tak na základě víry a ne FAKTŮ. Většinou ale nejde o volbu. Od malička, ve škole a všemi veřejnými sdělovacími prostředky, do nás bylo pumpováno, že evoluce je vědecky dokázaný fakt. Neměli jsme na výběr. Kulty se snaží zabránit svým členům v tom, aby brali v úvahu alternativní pojmy. Je škoda, že někteří lidé ve vědeckých kruzích se dnes snaží zakázat vyučování Stvoření ve školách jako alternativní teorii počátků.
3) Geologie
Geologové až do 19. století považovali sedimentární vrstvy země za výsledek globální Potopy. K tomu závěru vede zdravý selský rozum. Podle mého názoru radiometrické datování pozdější geology zavádí. Znovu podotýkám, že žádný člověk NEVÍ, jaké byly poměry mezi radioaktivními prvky a jejich izotopy, když byly horniny vytořeny. Radioaktivní datování je tudíž čistě SPEKULACE a tudíž nemůže dokazovat věky hornin.
3) Baldachýn
To je vědecká teorie. Ta teorie pokud vím nejlépe vysvětluje výskyt fosilií subtropických rostlin po celé zeměkouli a větší exempláře mnoha živočichů a rostlin ve zkamělinách než jsou jejich dnešní potomci. To, že polovina dnešních oceánů by mohla existovat jako přehřátá vodní pára v ionosféře, je z vědeckého hlediska možné.
Nyní k Bibli
A) Podotýkáš: "Utnapišti/Noe, tyto texty jsou mnohem starší než Bible, tudíž se soudí, že ji bibličtí autoři převzali."
Četl jsem části z epické báseně o Gilgamešovi, která se zmiňuje o Utnapištimu (Noemovi). Obsahuje množství zřejmě nereálné fantazie. Po celém světě existuje na 600 různých legend, ústních a zapsaných, které mluví o Velké Potopě a několika lidech, kteří ji přežili. Hodně se jedna od druhé liší. Naznačuje to ale, že Potopa vskutku byla.
Na rozdíl od Gilgameše a všech ostatních legend, Genesis je stručný zápis "k věci", bez jakýchkoliv okras. V Genesis se vyskytuje jen málo detailů z Gilgameše. Podle mne je vysoce nepravděpodobné, aby Mojžíš okopíroval Gilgameše, nebo jakoukoliv jinou legendu. Genesis zápis o Potopě pokládám za přesný záznam skutečnosti. Ať už ten záznam Mojžíšovi předal potomek Noeho, nebo mu jej zjevil Bůh.
Nesrovnalosti v bibli. Letmo jsem se podíval na Web který udáváš, (budu jej označovat W). Neviděl jsem všechno. Co jsem zatím četl se mi jeví často přehnané nebo bezvýznamné nebo nesouhlasím s jejich výkladem textu. Vyjádřím se jen k několika případům.
1) Příklady technických nesrovnalostí:
Sk 9:7 říká, že Pavlovi společníci slyšeli hlas a Sk 22:9 říká, že neslyšeli. To je asi věcí překladu. Řecké "slyšet" znamená také rozumět. Pavel v 22:9 pravděpodobně míní, že jeho splečníci hlasu nerozuměli.
Bůh stvořil muže i ženu současně podle Gen 1:27-28, avšak v Gen 2:7- čteme, že Bůh nejprve stvořil muže a teprve později ženu.
To je otázka výkladu. Já se na to dívám takto: první kapitola je celkový nástin pojednávající o sledu událostí. Druhá kapitola se soustřeďuje na člověka. Uvádí víc podrobností s ním spojených a nedbá na sled událostí. Je ještě jeden výklad. V DNA Adama byla naprogramovná také Eva a vlastně celé lidstvo. Gen 1:27-28 by se možná dalo vyložit "Bůh stvořil lidstvo, aby bylo jeho obrazem". Hebrejské slovo "Adam", kromě jména prvního člověka, znamená také "lidstvo".
2) Historické nesrovnalosti
Fakt je, že výklad historie se může do velké míry různit podle toho které prameny si člověk vybere. Je řada knih na podporu historické věrohodnosti bible a řada knih proti. Já jsem si zvolil věřit té první skupině autorů.
3) Nesrovnalosti v proroctví
W na příklad říká: "Izajáš ve verších Iza13:1-22 prorokuje zkázu Babylónu nájezdem Médů. Prorok se však zmýlil... nepředpokládal, že Médové budou premoženi Peršany a Babylón nikdy nedobudou."
To si vykládám jinak. Ve verších 13:1-13 Isaiáš mluví o "Dnu Hospodina", to jest o době krátce před návratem Mesiáše. Babylon v prvním verši proto neoznačuje starodávné město na Středním východě, ale je symbolické označení nějakého systému na konci tohoto věku. Věřím, že také verše 17-22 se vztahují na konec tohoto věku. Srovnej to s "Babylonem" v knize Zjevení. "Médové" by mohli představovat lid, který nyní bydlí na bývalém území Médů. Nebo představují dnešní lid, který má podobné charakteristiky, t.j. "neváží si stříbra, nemají zálibu v zlatě a jsou nelítostní, vraždí i děti i ženy (verše 17,18).
Proč by zákoníci po dobytí Babylonu Peršany tu pasáž Izaiáše nadále opisovali, kdyby si mysleli, že je to omyl?
W dále poukazuje na Ezekiela 26:3-5, 14 "Proto praví Panovník Hospodin toto: Jsem proti tobě, Týre, přivedu na tebe mnohé pronárody, jako když moře přivádí svá vlnobití. Zničí hradby Týru, zboří jeho veže; i prach z něho smetu, učiním jej holou skálou. Staneš se místem v moři, kde se suší sítě. Učiním tě holou skálou, budeš místem, kde se suší sítě, nikdy už nebudeš vystavěn"
Pak W poznamenává: "Vojsko Nebúkadnesara obléhalo Týr v letech 585 až 573 př.n.l. Kniha Ezekielova mohla být sepsána asi v létech 593 až 560 př.n.l Prorok tedy mohl psát své proroctví v době, kdy již probíhal pokus o dobytí Týru. Ve výsledku bojů se však proroctví zmýlilo. Město na břehu Středozemního moře se babylonskému králi ovládnout a zničit nepodařilo. Týr si podrobil až Alexandr, částečně je pobořil ale nezničil. Město bylo rychle znovu obnoveno. Přístavní město mělo zaniknout navěky (Eze26:14, 21; 27:36; 28:36). Jiholibanonský Týr však není zničen ani přikryt obrovským vodstvem, stojí do dnešních dnů. Část města je zařazena mezi chráněné památky UNESCO. V roce 1998 zde žilo 18 tisíc obyvatel."
Já mám o něco jinou představu: V době Nebúkadnesara, Týr měl dvě části. Jedna na pobřeží a druhá na ostrově necelý kilometr od pobřeží. Po obléhání Týru Nebúkadnesarem se většina obyvatel z pobřežního Týru odstěhovala do ostrovního města a silně je opevnili. V 332 př.n.l., Alexandr na dobytí ostrovního Týru postavil od pobřeží hráz. Jeho vojáci k tomu použili všechny kameny z trosek pobřežního Týru, včetně základů a štěrku. A tak celé pobřežní město se stalo hrází v moři, na které rybáři sušili sítě až do nedávné doby. Jak říká Ez 27:36, už nikdy víc nebylo. V tom slova smyslu se Ezekielovo proroctví vyplnilo. To mi stačí abych uznal, že Ezekiel byl Bohem inspirován, i kdyby prorok tu poslední část inspirace o vystavění popletl. On ji ale podle mého názoru nepopletl. Proč by tam ta slova židé nechali, kdyby to považovali za omyl?
Hebrejské slovo pro "vystavěn" je banah a může mít obrazný význam. Na příklad v Žalmu 89:3 je řečeno: "Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno (banah) navěky". Ezekiel pravděpodobně mínil, že Týr nikdy nezbuduje svou bývalou slávu. Historie to potvrzuje. Kvůli velkým ztrátám, které Alexandr utrpěl, popravil 2000 obyvatel Týru a 20000 jich prodal do otroctví. Navíc, znovu-otevření průplavu spojujícího Rudé moře s egyptským přístavem Alexandrií o nějakou dobu později, odebralo od Týru hodně obchodu. Týr byl konečně zničen Křižáky v 1291. Nikdy nezbudoval svou bývalou slávu.
Na hrázi, kterou se stal pobřežní Týr, jsou dnes postaveny domy. Proroctví ale neříká, že Týr měl zůstat holou skálou navždy.
O knize Daniela W píše: Kapitoly 7 až 12 jsou datovány ještě přesněji - do roku 164pr.n.l. Verše kapitoly 11 se za proroctví pouze vydávají. Jejich autor "předpověděl" historické události až poté, kdy k nim došlo.
To je názor jednoho tábra X. Druhý tábor Y má stejně schopné odborníky, kteří s tím nesouhlasí a tvrdí, že Danielovo proroctví je věrohodné. Ani jeden ani druhý tábor nemůže dokázat své tvrzení.
Já věřím táboru Y ze dvou důvodů:
(i) Čtvrtá šelma v Dan 7 pozoruhodně vystihuje Římskou říši. To proroctví se vyplnilo po tom, co bylo napsáno. Nepochybně Bohem inspirované proroctví. Když je ta vidina čtvrté šelmy inspirovaná, je pravděpodobnější, že i ty první tři byly Bohem inspirovaná proroctví.
(ii) V 9. kapitole Daniel prorokuje dobu narození Krista. To proroctví se přesně vyplnilo v Ježíši a tudíž židé, kteří nechtějí uznat Ježíše za Mesiáše, přemístili knihu Daniela z kategorie proroků do kategorie spisů a snaží se to proroctví ututlat.
Když už jsme u proroctví, ještě jednu věc Mareq0. Všimni si 2Petrův 3:3-4 "Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření. Těm, kdo toto tvrdí, zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem Božím z vody a před vodou chráněny. Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul."
Přesně to se dnes děje ve velkém měřítku.
4) Nesrovnalosti pojmů
Ty jsou výsledkem nesprávného výkladu. Hodně věcí se dá v bibli vyložit víc než jedním způsobem a proto je tolik křesťanských denominací. Věřím ale, že všechny pojmy, které bible skutečně učí, jsou v souladu.