Apollo podvod

Co nám přináší EU; politika USA a dalších zemí

Moderátor: Moderátoři Pauza.cz

Odeslat příspěvekod trodas 27. 7. 2009 22:52

AliGiro - to uz bylo 1000x vysvetleno, kdo nechce cist, nenajde si to jak u me na foru, tak treba tady: http://trodas.wz.cz/apollo/ tomu je zbytecny neco psat - ten bude psat stale zmatiny o "fantazirovani" ... Neresim.


Stoura 1 - "Fotky do konce léta dodělám. Jak jsem už psal, chce to čas na přípravu. Ale dva kameny, které vrhnou sluneční stín směrem k sobě, vyfotím do týdne." - tak hlavne aby byly s tim TVYM stinem mezi nimi a presne tak v perspektive, jak je to na te NASA fotce :) Uz se tesim!

Co se LLRV tyce, tak asi zas neumis cist, vid. Jasne tam pisu datum a jak vidis, je tam pad v roce 1971 kdy uz vse melo byt ok :)
Grafitace je tvuj pritel, ne naopak. "Lehky" mudul se spis "rozkolisa" nez tezky, navic vzduch pomaha svym odporem.
A Armstrong je vyfocen u trenazeru i pote, co se vratil z "Mesice". Asi tam fakt chteli letet, snaha byla, ale... neslo to.

Janak u tebe zase zmatek, jako obvykle :) Hmotnosti jsou na Wiki udane a kazdy si je muze zkontrolovat - nemuzu za to, ze je neumite ani opsat a tvrdosijne trvate na tom, abych to opsal ja :) Tak na to kaslu. Tvrzeni o tom, ze palivo dela polovinu hmotnosti je proste usmevne od nekoho, kdo neumi opsat ani hmotnost modulu.

Pokud se nekde nejdrive chodi a PAK tam prijede Rover, tak je absence jeho stop prinejmensim zvlastni - ale to je jen takova bleska vzhledem k na usmati proti vaznym nemoznostem v Apollo misich :)

Co se prachu tyce, opet vedle jak ta jedle. Turbulence nevznika jen pusobenim plynu obecne - ne jen vzduchu. Za plyn je treba povazovat i plynny vytrysk z trysky motoru :)
Tedy zde jste si nabehnul poprve.
Zadruhe, interakce (viry) v proudu prachu jsou zpusobeny i narazy teles prach tvoricich o sebe.
Zatreti, turbulence nevznika "za miskami" ale kdyztak tak na jejich hranach (cize z 50% pred miskou - ale to je jako se bavit s analfabetem tady...) a hlavni dil turbulence vznika odrazy plynu od povrchu, zpet do spodku modulu a znova dolu.... (doporucuji studium Harrieru v akci pri vzletu z nezpevnene plochy jako vhodny priklad problemu s tim spojenych a to dochazi k relativne minimalnimu presunu podkladove horniny...)
Zactvrte, ty misky nedrzi na svych mistech samy, drzi je tam nohy LEMu, vyrazne zesilene izolaci. Tyto nohy musí při písečné bouři jaká je na videu nutně srazit pěknou dávku plachu do "talířů" pod nimi a to vám jaksiz uniklo :)
Zapate - videl jste ty fotky nohou Surveyora? Je na nich prach, at maji rovny vrsek... :D Chyba? Zamer? Whistleblowing?

Cize jak mam verit, ze ten LEM opravdu někdy někde přistál ? Vezmeme-li v úvahu, ze v testovaci verzi s proudovym motorem se Armstrong malem zabil: http://youtube.com/watch?v=6Qhcs6qiHLI
It is dangerous to be right in matters on which the established authorities are wrong. -Voltaire
I believe that all the people who stand to profit by a war and who help provoke it should be shot on the first day it starts... -Hemingway
trodas
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod AliGiro 27. 7. 2009 23:01

k tomu sovětskému tutlání, kde bereš tu jistotu, že amíci a sověti spolu úzce spolupracovali?Žádné zdroje tam nevidím(pročetl jsem si to jen zběěžné)
I do not know with what weapons World War III will be fought, but World War IV will be fought with sticks and stones. - Albert Einstein

Life´s a piece of *****
when you look at it
AliGiro
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 27. 7. 2009 23:23

Ad hmotnost modulu:

Podle Wiki i několika knih, které jsem prošel, jsou hmotnosti tyto:
Sestupová část přistávacího modulu: 10,149 kg, z toho 8,165 kg palivo.
Návratová část 4,547 kg, z toho 2,358 kg palivo.

Tedy suchá hmotnost celého modulu (sestupová+návratová část) před začátkem přistávání 10149+4547-8165-2358=4173 kg, celková i s palivem 14696kg (s astronauty cca 15 tun)

Paliva na přistání je cca 8 tun, neboli něco přes polovinu celkové hmotnosti. Při přistání ale zůstává malá rezerva. Nad povrchem má tedy modul hmotnost něco mezi 7-8 tun i s palivem na návrat. Tah motoru, potřebný k visení nad povrchem Měsíce je tedy přibližně 1,2 tuny.

Pro kontrolu: The on-orbit dry mass of the LM was 4240 kilograms (http://www.lpi.usra.edu/lunar/missions/ ... /overview/) - tedy údaje o modul jiné výpravy s daty souhlasí s rozdílem 50 kg.
Naposledy upravil Stoura 1 dne 28. 7. 2009 08:40, celkově upraveno 1
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 27. 7. 2009 23:50

Ad lehký modul se rozkolísá: Ten modul má hmotnost stejnou, jako na Zemi. Tedy klade i stejný odpor dynamickým silám (má stejný moment setrvačnosti i moment hybnosti při dané rychlosti). Působí však na něj menší vnější síly (menší gravitace, i menší tah motoru na její překonání). Celkově tedy bude reagovat pomaleji a pomaleji se bude i rozkolísávat. Je třeba dost striktně rozlišovat mezi tíhou a hmotností.
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 28. 7. 2009 09:16

Ad turbulence v prachu: Tohle Vám asi nevysvětlím jednoduše. Prach i plyn se prostě ve vakuu chovají jinak, než je zkušenost z prostředí s atmosférickým tlakem.

Ad Surveyor: můžete prosím dát odkaz na konkrítní fotku s prachem? Podle těch, které jsem našel, ta sonda přistála trochu šikmo, poskočila a prach nabrala tím, že se zabořila. Navíc svými nástroji ryla do terénu a prach zvedala čistě mechanicky.
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 28. 7. 2009 10:31

Ad fotky s mým stínem: ty neudělám tak rychle. Bude tam jen stín foťáku (možná přidám nějakého plyšáka jako model postavy). Pro správný efekt je potřeba upravit prostor široký asi jako 5-násobek šířky stínu. a je rozdíl připravit prostor 70x70 cm a nebo 4x4 metry. A teď jče navíc pod mrakem.
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 28. 7. 2009 19:26

trodas píše:Ty zlute sipky mas uplne vsechny vrchni spatne. Nevim jestli to vis, ale smer stinu se bere od nasviceneho cela objektu centrem stinu... Tve jsou uplne mimo.


Tak jsem se pokusil podle Trodasova pravidla upravit svou modelovou fotku. To znamená vést šipku od nasvíceného objektu středem stínu. Vyšly mi ty směry také hezky bláznivě. Dlouhá šipka vede od nasvíceného mne (rukou s foťákem) středem stínu foťáku. :-D
Přílohy
model stinu2.jpg
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod trodas 29. 7. 2009 00:25

Uz se zlepsujes s opisovanim cisel, to je super.

Tve problemy s stiny jsou ale stale jako jabka a hrusky. Stiny na tve fotce jsou v pohode a jdou vsechny strejnym smerem. Slunce je nad hlavou atd.
Problem, ktery se zda ze nechces slyset, pochopit a ignorujes ho je, ze nejdrive na te fotce musis mit ten SVUJ stin, urcujici smer hlavniho svetla a PAK k nemu musis pridat ty krizici-se stiny. Abys dokazal, ze to jde. Tato fotka je zcela nesrovnatelna z tou, kterou resime. A to je tato:
Obrázek

Uz...?



Vlajka na Měsíci ... rozhodně "nevlaje" ;)

Obrázek


Radiace.
Van Allenovy pásy jsou dva - spodní začíná (mimo anomálie nad jižní Amerikou/Atlantikem (SAA) jenž klesá na cirka 500km nad povrchem a není tak moc radioaktivní) 1 000 km nad Zamí a končí 7 000 km nad Zemí. Druhý začíná na 13 000 km nad Zemí a končí 25 000 km vysoko.
Maximální intenzita v spodním pásu je cirka 3 200 km nad Zemí, v druhém v 16 000 km od Země.
Satelity létají pod, mezi nebo nad Van Allenovými radiačními pásy.
Hubble kolem 590km vysoko se cirka každý 7 oběh (je to otázka jak je let směrován!) dostává do jižní atlantické anomálie SAA a je třeba kvůli tomu vypnout mnoho z elektroniky na palubě, protože jednak nefunguje a jednak je riziko jejího poškození. Jediná fotka Hubblu udělaná s ZAVŘENOU záklopkou (čiže by měla být jen černá) z průchodu SAA anomálií je vidět zde: http://youtube.com/watch?v=976WArQQHlU (a pohled to není pěkný)

Explorer 1 v 1958 měl na palubě geigerův snímač radioaktivity. Explorer byl naveden na hyper-eliptickou dráhu s minimem 358 km maximem 2 550 km od Země. ( http://en.wikipedia.org/wiki/Explorer_1 ) Při vzdalování-se od Země postupně vzrůstalo množství záření, které začalo posléze růst rapidně až - spadlo ve výšce 965 km vždy na nulu. Při dalším oběhu se situace opakovala... Dlouho trvalo, než přišli na to, že Geigerův snímač byl ve výšce přetížen - šel za svůj rozsah a proto hlásil nulu. Očividně přiblížení-se k spodní hranici Van Allenových pásů způsobí že ručička jde za roh - nemluvě o tom, že překročila dávno červenou čárku...

V Exploreru 3 geigeru "nadstavili" rozsah olovenym stinenim a vydrzel do zacatku druheho, intenzivanejsiho, pasu...

Fotografování ve vesmíru není jen tak - máte na to dvě minuty, než vám radioaktivita zničí film!
http://youtube.com/watch?v=yydZ8FyTqC0
http://www.telegraph.co.uk/culture/film/35...dded-movie.html
Because of limitations on the amount of film - each pound in weight costs millions of dollars to blast into space - the astronauts were limited to shooting less than two minutes of film at a time.
The astronauts also had to race to shoot the film before it was fogged by the high levels of radiation in space. "We had to get the film up to the station, throw it across from the shuttle, shoot it, throw it back to the shuttle, and take it back, all on the same flight to the space station, or it would have been ruined," said Myers.

Kvůli omezenému množství filmu - každá libra vynesená do vesmíru stojí milióny dolarů - astronauté museli omezit fotografování na méně než dvě minuty pro jednotlivý film.
Astronauté také museli závodit s časem a nafotit film, než byl poškozen/zamlžen díky vysoké úrovni radiace ve vesmíru. "Museli jsme dostat film nahoru do ISS, přinést si ho z raketoplánu, nafotit ho a hodit ho zpět do raketoplánu a odvézt ho na Zem a to vše při jedné misi k ISS, jinak byl film poškozen/zamlžen," ríká Myersová.

Zajímavé je, že na oběžné dráze (chráněni magnetosférou a Van Allenovými pásy) máte 2 minuty na nafocení ISS na stejný film jaký používali na "Měsíci" astroNOTi aniž by s ním měli jakékoliv problémy. Často dokonce měnili filmy mimo modul přímo na povrchu "Měsíce"... Zázrak? Nebo studio?


Nejstrašnější ovšem je, co z toho plyne. A sice že NASA nezačala filmování svých misi s Apollem... a ani toho po Apollech nenechala.

Pokud by nekdo mel zajem o detailni problem s radioaktivitou, tak vrele doporucuji 23 dilny (!) YewTube filmik od WhiteJarrahaha. Jen anglicky a je to docela sila, takze pozor... mohlo by se vam z toho, jak moc se lze, udelat spatne:
http://youtube.com/watch?v=9xlKooAbKpM
It is dangerous to be right in matters on which the established authorities are wrong. -Voltaire
I believe that all the people who stand to profit by a war and who help provoke it should be shot on the first day it starts... -Hemingway
trodas
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 29. 7. 2009 07:50

Ad hmotnost: shodneme se tedy na tom, že modul má těsně před dosednutím hmotnost cca 7,5 tuny (+-půl tuny) a k jeho visení v měsíční gravitaci stačí tah kolem 12000 Newtonů? A že je to zhruba polovina jeho hmotnosti před zahájením sestupu (přibližně 15 tun)? Pokud jsou ta čísla podle Vás jiná, uveďte jaká.
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 29. 7. 2009 08:32

Ad filmy: Pro 3D Imax se používý trochu jiný film, než pro fotografování. Pokud si prohlížíte statickou fotku, občasný záblesk nevadí (a na fotkách z Apolla je bodových záblesků vidět celkem dost), zatímco u 3D filmu by to působilo rušivě. navíc" jakou ochranu navíc poskytuje podle Vás raketoplán či ISS, v nichž ty filmy musejí být po celou dobu letu letu (cca týden)? Můřete vyjít se známých polotlouštěk materiálů.

Miliony dolarů za libru je kec, který znevěrohodňuje tvrzení v článku. Běžná cena vynesení na nízkou oběžnou dráhu je kolem 5000 dolarů za libru. Dražší raketoplán má nosnost asi 25 tun (+-5 tun, nechce se mi to hledat), jeho start stojí dnes kolem půl miliardy, to je ale pořád jen 10 000 dolarů za libru. Prostě je ten článek někde mimo realitu.
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 29. 7. 2009 09:10

trodas píše:Směr ze kterého světlo jde (a o to nám přeci jde) se promítá na rovinu,


Pokud tuto Trodasovu větu vztáhnu na svůj snimek, pak zjevně světla musela jít z několika směrů. Protože průmět na rovinu jsem ve druhé variantě použil pro malování šipek

trodas píše:Tve problemy s stiny jsou ale stale jako jabka a hrusky.

Ano, přesně tak jsem to myslel. Stejně jako jsou jablka a hrušky velice podobné druhy ovoce s mnoha velmi podobnými vlastnostmi, tak i ty stíny jsou velmi podobné :-))
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 30. 7. 2009 09:29

trodas píše:V Exploreru 3 geigeru "nadstavili" rozsah olovenym stinenim a vydrzel do zacatku druheho, intenzivanejsiho, pasu...


Co je tohle za pitomost? Druhý vnější pás má přece intenzitu výrazně nižší než vnitřní. Hezky je to nakresleno třeba zde:http://www.mondlandung.pcdl.de/strahlenbelastung/vanallen.htm.

Připomínám, že celou oblast obou pásů proletěla mise Apollo za méně než hodinu, oblasti s nejintenzivnější radiací prolétávala minuty. Ozáření průletem pásů leze tady odhadnout na málo milisievertů (desetin remu)
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod trodas 31. 7. 2009 19:22

AS16-117-18841
Charles Duke z posádky Apolla 16 zanechal na Měsíci foto své rodiny v plastovém obalu. Malý problém - legrační fakta o Měsíci:
Průměrná teplota na povrchu ve dne 107°C, v noci -153°C. Maximální teplota 123°C, minimální 233°C.
Je zajímavé, že maximum je jen 123°C :) Střední je 107°C, ale i tak je to docela dost na celuloidový film. zdroj - NASA

Nepsala teď NASA náhodou, že filmy z Apollo misí uschovává k kontejnerech při -18°C či co, aby se uchovaly? :)
Divné, když na Měsíci zvládal -150°C (ale možná i -200°C) a + 100 (ale možná i +120°C...) v pohodě. Ne? :)
http://osel.cz/index.php?clanek=2811

Má fotka se v troubě při 100°C zničila ihned. Vaše...? :)

Obrázek
( http://www.hq.nasa.gov/alsj/a16/AS16-117-18841HR.jpg )

Na tento (a mnohé další) problémy NASA upozornila velmi tvrdým způsobem i skupina Rammstein ve svém videoklipu "Amerika".
http://www.youtube.com/watch?v=4w9EksAo5hY (použijte Tor abyste obešli židáckou cenzuru)
Nebo si celé video stáhněte zde:
http://rapidshare.com/files/262189945/R ... merika.avi

Nebudete litovat. Ještě zajímavější jsou vyjádření autorů co tím vlastně chtěli říci (jo, je to to, čeho se obáváte) a záběry z natáčení zde: http://www.livevideo.com/video/BleakMon ... mmste.aspx

"We are not a band with a real message... but in this case we had to make an excection..."
"The video is based on the theory that the Americans were never really on the moon - they they just faked it!"
"We see America as more of a pretend-world, or film-world, where things which don't exist can often seem real."

"Nejsme kapela co předává nějaké skutečné poselství... ale v tomto případě jsme museli udělat vyjímku..."
"To video je založeno na teorii, že Američané nikdy nebyli na Měsíci - jen to zfalšovali!"
"Vidíme Ameriku nějak jako předstíraný svět, nebo filmový svět, kde věci jenž neexistují se často zdají reálné."

Zakončení videa je stylové a mnohé vypovídající:
"Hej, Hustone, máme tu problém!" ;)
It is dangerous to be right in matters on which the established authorities are wrong. -Voltaire
I believe that all the people who stand to profit by a war and who help provoke it should be shot on the first day it starts... -Hemingway
trodas
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 31. 7. 2009 21:21

trodas píše:AS16-117-18841
Je zajímavé, že maximum je jen 123°C :) Střední je 107°C, ale i tak je to docela dost na celuloidový film. zdroj - NASA

Nepsala teď NASA náhodou, že filmy z Apollo misí uschovává k kontejnerech při -18°C či co, aby se uchovaly? :)
Divné, když na Měsíci zvládal -150°C (ale možná i -200°C) a + 100 (ale možná i +120°C...) v pohodě. Ne? :)
http://osel.cz/index.php?clanek=2811



Kolik by to maximum podle Vás mělo být? Je to skoro přesně teplota podle Stefan-Boltzmannova zákona.

Ad foto rodiny: Nechat ho tam mohl. V jakém je dneska stavu je jiná věc. Když odlétali, teplota ani zdaleka nedosáhla vrcholu - byli tam v měsíční ráno.

Film má jiné parametry pro použití a jiné pro uchování. Dlouhým skladováním za nevhodných podmínek může dojít k degradaci. Polyesterový film by těch 100°C krátkodobě vydržet mohl. Zkusil jsem to - přelití vřící vodou film vydržel.
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Marty89 1. 8. 2009 07:25

trodas: Pročs nám rovnou tu fotku připravovanou na 100° neukázal?
Legen - wait for it... dary
Cerveza o muerte
Marty89
Vicedatel roku 2009
Uživatelský avatar

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků