Apollo podvod

Co nám přináší EU; politika USA a dalších zemí

Moderátor: Moderátoři Pauza.cz

Odeslat příspěvekod trodas 22. 9. 2014 10:35

Pro totálně nechápavé - je jen 5 fotek Armstronga na Měsíci. Tisíce jiných, ale jen 5 jeho. Tím je ale věc ještě horší... díky za připomenutí :)
It is dangerous to be right in matters on which the established authorities are wrong. -Voltaire
I believe that all the people who stand to profit by a war and who help provoke it should be shot on the first day it starts... -Hemingway
trodas
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 22. 9. 2014 11:54

trodas píše:Pro totálně nechápavé - je jen 5 fotek Armstronga na Měsíci. Tisíce jiných, ale jen 5 jeho. Tím je ale věc ještě horší... díky za připomenut


1. Jaké tisíce jiných? Posádka Apolla 11 nafotila na povrchu mimo kabinu jen 121 fotek. To Vy sám uvádíte.
2. Většinu fotek (77 ze 121) nafotil Armstrong. Je tedy asi přirozené, že on sám bude na menšině z nich. Aldrina jsem na Armstrongových fotkách napočítal 26x. Proč jste neuvedl pro srovnání třeba tohle číslo?
3. Aldrin zjevně fotil spíše technické detaily (ze 44 jefo fotek je například 12x jen zabraná noha od modulu. 5 snímků je dělání slavné "šlápoty"). Připadá mi, že fotit moc neuměl a ani se o to nesnažil. Podle deníku měl během té vycházky foťák v ruce jen 2x, vždy na zhruba 10 minut.
4. Pokud do fotek budete počítat i políčka 16 mm kamery, která vycházku automaticky zabírala z modulu, tak jsou Aldrin i Armstrong na minimálně desítkách (asi spíše stovkách až tisících, ale nechce se mi to počítat) snímků.
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod trodas 22. 9. 2014 12:19

"Tisíce jiných" není to samé "121 z A11 na Měsíci" - bral jsem všechny fotky, pokud má někdo úmyslný problém se čtením, tak mu nejde o debatu ale o mektání o slovíčkách. Toho se účastnit nemusím.

Podstata argumentu je jinde a buď to je jasné, nebo se není možno dále bavit. Pro ale už opravdu naprosto totálně natvrdlé - pokud někde jde na toaletu a pořídí z toho 37 fotek a někdo jde (jako první člověk vůbec!) na Měsíc a máme z toho (jeho na Měsíci) jen 5 fotek, tak je to přinejmenším divné ;)

Kecy o Aldrinovi to nezachráníš - ano, ta očividně fejklá "Posing for portrait" fotka je jeho také:


http://www.youtube.com/watch?v=lMuTiziCszU

Obrázek

...ne Armstronga... :-D :-D :-D

Poslechni si někdy, co Armstrong říkal o "vrstvách obklopujících pravdu" a podobných poměrně zajímavých narážkách na to, co se "na Měsíci" vlastně stalo :-D
It is dangerous to be right in matters on which the established authorities are wrong. -Voltaire
I believe that all the people who stand to profit by a war and who help provoke it should be shot on the first day it starts... -Hemingway
trodas
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Jack111 22. 9. 2014 12:26

Ja tedy nemam ani jednu fotku na zachode...
Jack111
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 22. 9. 2014 12:34

trodas píše:ro ale už opravdu naprosto totálně natvrdlé - pokud někde jde na toaletu a pořídí z toho 37 fotek a někdo jde (jako první člověk vůbec!) na Měsíc a máme z toho (jeho na Měsíci) jen 5 fotek, tak je to přinejmenším divné


- Možná to bude tím, že Armstrong - na rozdíl od té slečny - neměl na Měsíci ten mobil. :-D Haselbladem se selfie pořizuje přece jen obtížněji.

- Já osobně nemám z toalety žádnou svou fotku. Znamená to, že jsem tam nebyl? :-D

- Stále pomíjíte 26 snímků Aldrina

Navíc: pokud si projdu své fotky, tak k jednomu promile fotek se sebou samým bych se asi dostal jen se započtením všech svých stínů (včetně nepovedených), pořízených pro tuto diskusi.
Znamená to, že jsem nebul na místech, jež jsem fotil?

---
Co se týče tzv. "hotspotu": Tam je více příčin:
- Slyšel jste například někdy o vinětaci?
- A co vliv sklonu terénu?
- Vliv odrazu od světlého potahu modulu
- Všiměte si také, že k tomu, aby byl efekt patrný, je třeba velkého zvýšení kontrastu. Je tedy poměrně slabý.
Možná jsem ještě na něco zapomněl ...

- U dalších "hotspotů" (tam, kde pozorovatel sleduje svůj stín) je dobré brát v potaz také různou odrazivost měsíčního (a nejen měsíčního) povrchu v různých směrech. Dobře je to popsané rozdílem astronomického (12%) a průměrného (7-8%) albeda Měsíce.
Pokud je měsíční povrch sledován ze směru osvětlujících paprsků, jeví se světlejší. To je právě světlá kontura kolem vlastních stínů.

Totéž na Zemi:
Obrázek
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod trodas 23. 9. 2014 13:52

Apolla 12 a 14 letěla dle originálních NASA fotek nad "Měsícem" PŘESNĚ po stejné trajektorii :-D


http://www.youtube.com/watch?v=SZ_A4Dmt22M

...kdo tomuhle věří, ten uvěří všemu ;-)
It is dangerous to be right in matters on which the established authorities are wrong. -Voltaire
I believe that all the people who stand to profit by a war and who help provoke it should be shot on the first day it starts... -Hemingway
trodas
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 23. 9. 2014 15:00

trodas píše:Apolla 12 a 14 letěla dle originálních NASA fotek nad "Měsícem" PŘESNĚ po stejné trajektorii :-D


Hmm - a nebude to třeba tím, že místa přistání byla velmi blízko u sebe? ;-)


-------
Podrobněji:

Místo přistání A12: 3.012389°S 23.421569°W
Místo přistání A14: 3.6453° S 17.471361°W

Jeden stupeň rozdílu je na měsíčním rovníku zhruba 30 km. Vzdálenost mezi oběma místy je tedy zhruba 180 km.

Obě místa jsou navíc skoro ve stejné selenopisné šířce (rozdíl jen 15km). Pokud rovina dráhy byla blízká rovníkové dráze, tak by pod oběma sondami musela obíhat jen s malou odchylkou naprosto stejná krajina. Nepodařilo semi dohledat přesné parametry dráhy, proto ten kondicionál. Ale asi lze předpokládat, že pro blízké místo byla použita prakticky stejná osvědčená dráha.

Pokud někdo najdete přesnější údaje, můžeme to upřesnit.
Našel jsem jen sklon dráhy A12: 164.7° - to je 15,3°proti směru rotace Měsíce. Neznám ale místo průniku roviny dráhy s rovinou rovníku ani parametry druhé dráhy.
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 25. 9. 2014 11:10

Jinak: asi by bylo dobré uvést, že podobnost fotografií A12 a A14 drze přiznává na svých stránkách i NASA:

Obrázek

Podle mého odhadu (pokud někdo najdete parametry dráhy, můžeme upřesnit), by měla dráha obou lodí s přesností na několik stupňů vypadat zhruba takhle:

Obrázek

V mapce jsou červeně sondy Luna (jen ty úspěšné), zeleně Apollo, žlutě Surveyor. Zakroužkoval jsem místa přistání A12 a A11. Fotky východu Země by měly být kousek (zhruba 15°) za pravým okrajem té mapky (na odvrácené polokouli).

Nebráním se ale fundovaným námitkám či opravám.

------

Ještě k dalšímu problémku, který Trodas poněkud neústrojně vložil do tématu Rusko v Malé Rusi (Ukrajině)?.

trodas 22. 9. 2014 10:49 píše: To je jako snažit se předkládat důkazy, že chybějící výstupní plyny z motoru Apolla CM "startujícího z Měsíce" slepým: http://youtu.be/MCKN66VUTv0?t=6s :-D


To video si při porovnávání obrázků nevšímá (nechám na posouzení čtenářů, jestli záměrně nebo omylem) několika důležitých parametrů:

1. Nezmiňuje, kdy se jedná o záběry na přímém slunečním světle, a kdy v noci či laboratoři. Za slabého osvětlení či v noci budou samozřejmě vidět i slabě zářící plyny, na slunečním světle neviditelné.

2. Je velký rozdíl při práci motoru ve vzduchu a ve vakuu. Rozdíl má několik důvodů:
a) ve vzduchu mohou plyny z motoru expandovat jen na úroveň tlaku okolního vzduchu. Ve vakuu mohou expandovat až na úroveň, danou poměrem mezi plochou hrdla spalovací komory a plochu ústí trysky. Rozdíl může dělat stovky stupňů (unikající plyny jsou ve vakuu chladnější)
b) Pokud motor pracuje s přebytkem paliva nad okysličovadlem (a to je skoro vždy - směs s přebytkem paliva dává vyšší specifický impuls, je to také ochrana motoru proti korozi), může nadbytečné palivo po opuštění trysky reagovat se vzduchem. Ve vakuu už dále nemá s čím reagovat.
c) Ve vzduchu může kolem plynů, unikajících z trysky nadzvukovou rychlostí, vznikat viditelná rázová vlna. Ve vakuu nemá ta rázová vlna v čem vznikat.

3. Je rozdíl mezi sekundou kolem zážehu a poté stabilní prací motoru. Zpočáku je možné kolem motoru vidět nespálené palivo v kapalné nebo tuhé fázi. Množství se asi může lišit podle konstrukce motoru a nafázování zážehu. Vliv bude asi mít i tlak okolního vzduchu.

4. Pokud má k porovnání sloužit i záběr běžících motorů SRB, tak chybí rozbor vlastností paliva.

Teprve po započtení nebo nějaké kompenzaci všech výše zmíněných parametrů (a to jsem možná ještě na něco zapomnel) je teprve možné rozumně porovnat, jak by měly unikající plyny vypadat za různých situací a jestli je to vpořádku.
Video ale tyhle rozdíly podle mého nebere v potaz. Pokud ano: kde a jak?
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod trodas 27. 9. 2014 13:55

Pro hrozivou rychlost snižování inteligence v tomto threadu musím přizpůsobit své argumenty nastolenému trendu "blbější, než jsme si mysleli":

Obrázek
once again man into space
It is dangerous to be right in matters on which the established authorities are wrong. -Voltaire
I believe that all the people who stand to profit by a war and who help provoke it should be shot on the first day it starts... -Hemingway
trodas
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 28. 9. 2014 22:32

trodas píše:Pro hrozivou rychlost snižování inteligence v tomto threadu musím přizpůsobit své argumenty nastolenému trendu "blbější, než jsme si mysleli"


Je fakt, že ten, kdo zde nastolil téma "focení na záchodcích" nakopl vlákno do skutečně zvláštní intelektuální úrovně.

Ale protože se snad úroveň vrací alespoň zpátky k žertíkům, když už ne k technické debatě, zkusme si ukázat, že Armstrong nebyl na Měsíci první. Je to z Jůťůbu, takže to musí být nezpochybnitelný konspiracionistický dlůkaz :-D.

(zde s titulky)
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Stoura 1 4. 10. 2014 23:28

V tématu Rusko v Malé Rusi (Ukrajině)? se rozproudila diskuse na téma viditelnost hvězd. Protože to s Ukrajinou nijak nesouvisí ale u Apolla to jedním z témat bulo, přesouvám sem celé toto téma.

Nejprve rekapitulace. Šlo o to, jestli jsou hvězdy na filmu z ISS snímány nad denní nebo noční stranou Země.

Poslední příspěvky tamější diskuse:

trodas - 22. 9. 2014 10:49 píše:Stejné je to s Apollem - hvězdy za dne nad Zemí i v linkovaném videu jsou jasně vidět. Pokud se na to musí někdo "ptát", pak se s ním nedá bavit, protože je slepý (nebo dělá, že je slepý, což je horší):Obrázek
Odkaz na to video


Stoura 1 - 22. 9. 2014 12:23 píše:Možná bude spíše slepý ten, kdo pod těmi mraky nevidí tmavý povrch s osvětlenými sídly (obrázek je přbližně z 01:54-01:55 původního videa):

Obrázek

- Pokud by tohle měl být den, jakto, že jsou vidět ta světla?
- Místy (o několik desetin sekundy dřív) jsou na videu vidět i mraky, osvětlené blesky, které za jasného dne shora také budou zanedbatelné vůči Sluncem osvětleným mrakům.
- Pokud by to měl být den, jakto že jsou vidět hvězdy i skrz atmosféru? Ta by ve dne měla hvězdy spolehlivě přezářit.

Takže ani tohle podle mne není snímáno za dne, ale v noci. Ve dne by světla měst vedle mraků, nasvětlených Sluncem, byla naprosto neviditelná.


trodas 1. 10. 2014 20:36 píše:"Debata" s lidmi, kteří nerozpoznají ani noc od dne (nasvícené oblaky vydávají za osvětlení tváří v tvář světle modrému moři :tleskani ), natož přibližnost dat z radaru přímo zjevnou z obrázku, je zbytečná.


Na rozdíl od Trodase si myslím, že není zbytečné podrobně rozebrat, jak pevné jsou argumenty pro nějakou ideu.

Argumenty, které vedou k tomu, že se jedná o noční záběr, budou dvou druhů:
1. fotometrický argument - zkusím ukázat, jaký je poměr jasů hvězd a mraků, nasvětlených Sluncem. Využiji při tom geometrii a tabulku magnitud a albeda různých objektů.
2. "okometrický" argument - podíváme se na podobné snímky Země, nafocené za dne a na snímky nafocené za noci. Zvláště si budeme všímat nasvětlení mraků a vzhledu mezní vrstvy atmosféry.


Nejprve tedy fotometrický argument, uvedený po bodech, aby případný kritik mohl oponovat konkrétním tvrzením.:
1. Pokud se podíváme na to video, uvidíme, že jsou na něm některé hvězdy tak jasné, že zabírají několik pixelů a jsou zcela bílé.
2. Budu pro jednoduchost předpokládat, že je to snímáno HD kamerou (1920 pixelů na šířku záběru), která má snímač široký 36mm a objektiv f=50mm. (klidně dodejte jiné vlastnosti, přepočtu to)
3. zkusím zjistit, jak velký kus oblohy se promítne na jeden pixel. Úhlová šířka pixelu bude A=arc sin(36/50/1920)=0,000375 radiánu. Pokud bude pixel čtvercový, zabere 0,14 mikrosteradiánu oblohy (předchozí výsledek na druhou).
4. Předpokládejme chvíli, že oblaka odrářejí světlo podobně jako Měsíc. Ona odrážejí mnohem víc, ale pro Měsíc známe úhlovou velikost i hvězdnou velikost. Opravyu provedu později.
5. zkusím zjistit, na kolik pixelů by se vešel Měsíc, kdyby byl v záběru. Měsíc má přibližně 60 mikrosteradiánů. Po vydělení tedy vyjde, že Měsíc by byl zobrazen na přibližně 427 pixelech.
6. přepočtu poměr 1:427 na rozdíl magnitud (hvězdných velikostí) To se dělá prostým zlogaritmováním při základu 2,512. Vychází (zaokrouhleno) 6,57 .
7. Na jeden pixel lze tedy zachytit hvězdu o 6,57 hvězdné velikosti slabší, než je Měsíc v úplňku tak, aby byla stejně šedá, jako ten Měsíc.
8. Měsíc v úplňku má v průměru hvězdnou velikost -12,74. Kamera by tredy v jasové úrovni měsíční šedi měla zachytit hvězdy o magnitudě -6,17.
9. Kolik je takových hvězd? Kromě Slunce žádná.
10. Opomenul jsem, že oblaka jsou mnohem jasnější než Měsíc (přibližně o dvě hvězdné velikosti na jednotku plochy) a některé hvězdy na tom filmu jsou stejně jasné jako ta oblaka. Tím by se ktitérium ale jen posunulo ještě dál - někam k magnitudě -8.

Tím je snad prokázáno, že ten záběr nemůže být realistickým zobrazením oblohy nad denní Zemí.
Nebráním se ale připomínkám a zpřesněním.

Druhou část (porovnání obrázků dne a noci) dodám někdy později.
Stoura 1
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Andrew_R 6. 10. 2014 21:04

Andrew_R píše:To si děláš pr**l :-D

Stoura 1 už tři roky úspěšně vyvrací všechny posty trodase a trodas bez sebemenší reflexe dále pokračuje.

Jak dlouho to bude pokračovat?

Stoura to bere jako poslání ve svém životě?

Má trodas nějaký sociální život?

(nečekám odpovědi)

Brzy 7 let od založení :-D

Stoura 1 oponuje již 5 let :-D

Fakt bomba. Není to nějaký rekord?

Chtěl bych vidět Trodase naživo, fakt.

Tématický článek: http://www.national-geographic.cz/detai ... DL1HPl_tUM
To say 'I love you' one must know first how to say the 'I.'
Andrew_R
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod trodas 18. 10. 2014 15:39

Prudký nárust radiace od 10km nad Zemí, 30x vyšší radiace v 11km než na Zemi!

Techniky z atomové elektrárny by neměli pouštět do letadel, mohli by tím vyvolat paniku :) Takže tady jeden technik změřil radiaci v různých vzdálenostech od reaktoru a stejně tak radiaci v různých letových výškách nad Zemí v letadle. Výsledky jsou překvapivé:

Země - 0,10 až 0,12 uSv/h
1 000m - 0,20 uSv/h
6 000m - 0,67 uSv/h
10 000m - 1,8 uSv/h
11 000m - 3 uSv/h

(20m od jádra reaktoru je 0,20 uSv/h, 10m od jádra reaktoru je 1 uSv/h, 6m od jádra reaktoru je 3 uSv/h)

Tedy poměrně rychlý nárust radiace s výškou nám dává tušit, že zcela jistě je vesmír pěkně silně radioaktivní. A to tak, že se do něj nedá bez adekvátního stínění letět, bez ohledu na to, jak moc se nám to někteří snaží nemluvit:


http://www.youtube.com/watch?v=RSsMRkN99aE

Bylo by zajímavé zkusit, jakou úroveň radiace bychom naměřili v 32km a výše, kde se dá dostat amatérskými balóny: http://www.youtube.com/watch?v=oGIi7XJjfdI
It is dangerous to be right in matters on which the established authorities are wrong. -Voltaire
I believe that all the people who stand to profit by a war and who help provoke it should be shot on the first day it starts... -Hemingway
trodas
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Alin012 18. 10. 2014 20:15

Tedy poměrně rychlý nárust radiace s výškou nám dává tušit, že zcela jistě je vesmír pěkně silně radioaktivní. A to tak, že se do něj nedá bez adekvátního stínění letět, bez ohledu na to, jak moc se nám to někteří snaží nemluvit


Takže do vesmíru se nelítá a nelítalo... ale podle Tebe Saturn letěl na oběžnou dráhu. 8-)
A neměl ani metr silné olověné stěny...

6m od jádra reaktoru je 3 uSv/h


Nevím, jaká je hodnota 6m od normálního funkčního reaktoru , ale vím že obsluha se v klidu pohybuje i blíže. O reaktorech A-ponorek ani nemluvě. Takže u čísel by mělo být i to jak jsou hodnoty nebezpečné.

Je to asi jako: 50m od pece je teplota 5° a 5m od pece pět krát více, 25°. Pro toho, kdo neví jak na organizmus působí teplota to musí být šokulící, takový prudký nárůst.

Techniky z atomové elektrárny by neměli pouštět do letadel, mohli by tím vyvolat paniku


A jim samotným toto "život ohrožující" záření nevadí, a nebo létají jen proto, aby nezpůsobili paniku.

Byla by to ale konspirace, kdyby se zjistilo , že technici A-elektráren nelétají . To by bylo tajemné, protože oni ví.... :potichu

Ostatně radioaktivita a druhy záření už byly několikrát vysvětleny i zde na foru.
Takže zase dokolečkizmus....

Obrázek
Alin012
Návštěvník

Odeslat příspěvekod Jack111 18. 10. 2014 20:49

Alin012: Dokolečka dokola. Odbíhá od tématu. Na stole má svoje tvrzení o studních, ale neumí to nijak podložit. Prostě to tak asi je! Tečka :-D
Ale docela uvažuji, že mu se studní už dám pokoj. Protože pořád točí to samé, za půl roku by se k ní mohl sám vrátit :hm
Jack111
Přeborník
Uživatelský avatar

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků