od Slonik 1. 12. 2015 22:48
Ekonomické detaily nelze dát bokem, protože ďábel je skryt právě v detailu. To co píšete je moc hezké, jen na to nějak nesedí ten detail jako je třeba cashflow rodiny, která se má starat o své rodiče.
Celé se to má asi takhle: Průměrný důchod v ČR je 11.300,- Kč. Průměrná mzda (a neberme teď v potaz, že cca. 65% obyvatelstva pracuje za méně než je průměrná mzda) je 26.300,- hrubého. Sazba té části sociálního pojištění z níž se platí důchody je 21,5% s tím, že základem pro odvod je 1,35 násobek hrubé mzdy. Za každého průměrně vydělávajícího tedy do systému přiteče měsíčně 7.630,- korun (67,5% průměrného důchodu). Průměrná doba pobírání důchodu se pohybuje mezi 20-22 lety.
Počet zaměstnanců v ČR je 3,7 milionu (ČSÚ, 2014)
Počet důchodců v ČR je 2,9 milionu (ČSSZ, 2014)
Aby to bylo v čase vyrovnané, bylo by třeba nějakých 4,5 milionu zaměstnanců, které ovšem nemáme a bude jich v čase ubývat. Jedinou možností je tedy prodlužování doby pojištění. Ta stávající je 30 let a každý rok až do roku 2019 se bude prodlužovat o rok. Tím je možné (v celorepublikovém měřítku) deficit kompenzovat. Na úrovni rodiny to jde o něco hůř, leda by si lidi vzali na své rodiče hypotéku ....
Mimochodem, důchod není almužna nebo dávka - je to nárok - pohledávka občana za státem. Můžeme se bavit o posílení zásluhovosti, ale to je tak všechno.
Podotýkám, že průměry jsou krásné, ale docela by mě zajímalo jak by navrhovaný systém řešili lidi z regionů, kde je každý rád, že má práci za polovičku průměrné mzdy ...
Těmito ekonomickými detaily (tedy elementární úvaze o proveditelnosti) se musí začít a ne si vysnít nějaký systém a následně zjistit, že je nerealizovatelný.
Naposledy upravil
Slonik dne 1. 12. 2015 22:55, celkově upraveno 1
Určitě možná s váma tak jakoby nesouhlasím!