Čauves, přemejšlím nad veškerejma "kolečkama" a říkám si, odkdy je dobrý začít jednat s děckem jako s dospělým.
Takové to: "udělej si to sám, nebo to nemáš" anebo "když něco zničíš, uklidíš to, a uděláš nové, nebo pomůžeš při opravě". Znám pár lidí, kde to všechno řešili jenom trestáním, a pak ten človšk, i v dospělosti, má v hlavně plno děr.
Prostě... přemýšlím nad vším tak nějak paralelně, a tak mě napadlo toto. Vaše zkušenosti?