Sociální fóbie

A také rodina, těhotenství, děti, dospívání

Moderátor: Moderátoři Pauza.cz

Odeslat příspěvekod mareq0 27. 8. 2008 22:37

Nevím jestli trpím zrovna tady tím, ale vyhýbám se společnosti. Ne že bych se lidí vyloženě bál, ale spíš je nemám rád (misantropie?). Pořád ty otravné pohledy, otázky, slova a věty bez významu (Dobrý den - Jak se máte? - Dobře, jak Vy - Ujde to - Tak zase na shledanou zítra - Nashle). Pak taky potkávám spoustu lidí, se kterými si nemám co říct, ale oni mají snahu pořád něco řešit (Už sis našel ženskou? - Ne - Nechceš si zadat nějaký inzerát, já tak našla *jméno šťastlivce*? - Teď ne - A to ti TO (velký důraz na slovo TO) vůbec nechybí? - Ani ne - Jsi divný. - Já už musím jít. :D ). Takových případů a příkladů jsou desítky...
Nějak lidi nemusím, nepotřebuju je a oni mě taky ne. Je s nima hrozná otrava a já jsem pro ně divný ;-) Bohužel se kontaktu s těmito tvory nemůžu vyhnout, což mě štve. Občas mám takové stavy nebo jak to nazvat, že v noci nechci usnout (i když jsem třeba unavený), abych si prodloužil svůj klid a "oddálil" tu nudnou část každého dne, a pak se stejně ráno probudím a je tu zase ten úžasný pocit, co mě dnes zas "milého" potká. Ale za těch pár minut nebo hodin včerejší noci to stejně stojí.
Uvažuju o kariéře poustevníka - to by bylo něco pro mě. No co, hlavně zdraví.

Jo ještě na mě pasuje syndrom vyhoření, nevím jestli to tu mám vůbec psát. Radši ne, zájemci můžou zkusit SZ. Teď se tomu směju, protože mi nic jiného nezbývá, i když je to (byla) fakt vážná věc. Co taky teď s tím už dělat... :hm

Ještě mám pár zajímavých úchylek, ale tady SZ ani nezkoušejte :nenapadne

EDIT: A k otázce. K psychologovi bych být tebou nechodil, to bývají hrozní magoři. Fakt asi nemám rád lidi :hm Dá se to léčit? Zkus eliminovat návštěvy "společnosti" na nejmenší nutné zlo (škola/práce)...
Obešel já polí pět!
mareq0
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod aquarkko 27. 8. 2008 23:46

jo, misantropie to může být, ani se ti nedivím, lidi jsou někdy fakt otravný, někdy se cítím stejně...něco o burn-outu bych se ale ráda dozvěděla, rozepiš se :wink:
Think for your fucking yourself. (Mark Barney Greenway)
aquarkko
Legenda
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod mareq0 28. 8. 2008 01:24

aquarkko: to by byl hrozně dlouhý román se špatným koncem, to by tě nebavilo a mohlo by tě to ještě nakazit ;-) Ve skutečnosti jsem to začal psát, ale je to příliš čerstvé a nedělá mi to dobře se v tom znova hrabat.
Obešel já polí pět!
mareq0
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod S-Tony 28. 8. 2008 09:57

mareq0: K těm prvním dvěma předchozím odstavcům.
Tohle všechno znám a je to důsledek především toho, že je dneska všude lidí jak srač*k. Lidi potkáváš a oni tě otravují i když na ně nemáš náladu. Kecy tak 80% lidí mi lezou na nervy. Nesmyslné tlachání o ho*nu. Je to nevyhnutelné a někdy to pěkně leze na nervy. Já jsem člověk, který když nemá co sdělit tak nic neříká.
Podívej se, podle mně nemá smysl se lidem vnucovat za každou cenu. Já to mám stejně a nakonec jsem se na to vykašlal. V životě jde jen o pár věcí. Aby tě měl někdo rád, mít dobré kamarády, vědět co s volným časem, umět se uživit a vycházet s rodinou.
Zdá se mi, že ti chybí jen to umět se uživit když studuješ.
Vím jedno, budeš mít obrovský problém najít si normální práci. Proto moje rada do začátku zní. Najít si něco čím se uživíš sám na živnosťák. Vybrat si nějaký směr a tím se ubírat. Garantuji ti, že tě žádná firma nevezme :-) Jestli si plánuješ, že budeš manager, makléř, úředník v bance a podobně, tak na to rychle zapomeň.
Prací, které jen možné dělat sám za sebe je dostatek.
Když se smíříte s tím, že život už nic nového nepřinese, tak teprve to je ten okamžik, kdy všechno důležité teprve začíná...
S-Tony
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod cumel30 28. 8. 2008 11:26

Ja napríklad trpím chorobou zvanou anxieta,Začalo mi to v sedemnástich. Keď som zaspával, budil som sa s tým, že sa mi nedá dýchať. Pravidelne som sa dusil,až som sa začal báť zaspať, lebo som myslel, že v spánku prestanem dýchať. Potom sa to prenieslo aj do školy, nemohla som počas hodiny dýchať, potili sa mi ruky, chodidlá, búšilo mi veľmi srdce. Veľmi som sa bál,že zomieram, že sa prestanem ovládať, bola som v strašnej úzkosti. Nemohol som sa na nič sústrediť – len na to, aby som sa udržal nažive, aby mi bilo srdce, aby som sa aspoň trochu nadýchol. Čoskoro sa mi to začalo stávať už aj na ulici, a potom úplne všade. Nevedel som, čo sa mi to deje, vyzeralo to na nejakú strašnú smrteľnú chorobu. Pridružili sa bolesti od žalúdka, nevoľnosť, cítila som všade všemožné tlaky a opäť to intenzívne dusenie a potenie. Nedalo sa mi nič robiť, bol som z toho hotový.
Je ťažké byť pako,konkurencia je veľká.
Nad alkoholom ešte nikto nevyhral,len ja som remizoval.
cumel30
Poslední varování
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Andrew_R 28. 8. 2008 21:01

cumel30: Že píšeš chvíli v ženském rodě a potom zase chvíli v mužském, je taky projev té choroby?
To say 'I love you' one must know first how to say the 'I.'
Andrew_R
Nadšenec
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod cumel30 29. 8. 2008 01:12

Andrew_R píše:cumel30: Že píšeš chvíli v ženském rodě a potom zase chvíli v mužském, je taky projev té choroby?

Vidíš už to prechádza to transexuality,veď som písal že som chorý,ale nevedel som že už to je v poslednom štádiu,šajze čo mám robiť poraď:?: :?: :?: :?: :?: :hm :hm :hm
Je ťažké byť pako,konkurencia je veľká.
Nad alkoholom ešte nikto nevyhral,len ja som remizoval.
cumel30
Poslední varování
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod snowboarder 29. 8. 2008 09:52

ti poradím co dělat, necitovat poslední příspěvek, na který reaguješ, a nepsat deset stejných smajlíků za sebou
::: Vyzkoušejte aplikaci SuperFórum pro Android http://goo.gl/3OyV6 :::
snowboarder
SuperDatel 2009

Odeslat příspěvekod mareq0 29. 8. 2008 15:11

S-Tony: Zas tak zlé to není (i když dost často jo :D ). Že bych se neuživil se nebojím, zatím se mi to docela daří. Spíš jako živnostník bych neměl šanci :-D Student už taky naštěstí nejsem.

Spíš než v práci mi lidi vadí v osobním životě :hm
Obešel já polí pět!
mareq0
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod MgX 29. 8. 2008 18:49

user312

několik věcí. Myslím, že by sis sám neměl ,,stanovovat diagnozu", protože si tak svůj problém, můžeš určitým způsobem ,,zafixovat". Z druhé strany, když Tě uklidní, že budeš vědět, ,,co to asi je", tak OK, ale neber se tak moc vážně. Jak píšeš, nejsi psycholog/psychiatr.

Další můj postřeh k Tebou napsanému textu je to, že zásadně odmítat - již předem - léčbu prášky, je chybné. Samozřejmě je důležité o tomto postoji říct psychologovi/psychiatrovi. Prostě se lidsky domluvit, vysvětlit do jaké míry jsou obtíže zatěžující, zničující, omezující Tě v běžném životě. Pak bude mít odborník snazší úkol zvolit správný přístup, směr kterým se - zřejmě společně - vydáte.

Výběr psychologa, nebo psychiatra je IMHO velmi individuální záležitost. Nelze říct, že Ti může ,,někdo" doporučit toho správného. Do hry v rozhovorech vstupuje mnoho faktorů a co jednomu vyhovuje, jiný odmítá. Dovolím si tvrdit, že pro Tebe je v prvé fázi nejdůležitější vybrat si, zda se budeš svěřovat ženě, či muži - to je pro Tebe momentální ,,alfa a omega".
No a následně přijde to, co asi dělá lidem největší problém. Jít za psychologem, či psychiatrem. Udělat tento, pro mnohé, jednoduše vypadající krok. Nebudeme si namlouvat, že lidé v dnešní době pořád berou tento obor jako něco ,,mimo". Přitom je to nesmysl. K lékaři jde člověk když má nemocné tělo, k psychiatrovi, či psychologovi, když zlobí duše - obojí je normální a z určitého pohledu na stejné úrovni. Takže - důležité je vykašlat se na případné předsudky.
Když nebude psycholog vyhovovat, změn ho, hledej dalšího.

Z Tebou napsaného bych si dovolil (upozorňuji, že jako naprostý laik, bez příslušných znalostí a zkušeností) doporučit návštěvu psychologa. Psychiatra bych volil až následně, pakliže psycholog nazná, že je vhodné jej navštívit. Myslím, že i psycholog může napsat určité ,,úlevové prostředky". Ve chvíli, kdy začne jasně argumentovat pro léčiva a ať je chceš, či nechceš ,,požírat" - navštívil bych psychiatra. Víc hlav, víc ví - Ty budeš mít navíc daleko rozsáhlejší informace. Psychiatr, jestli se nepletu, napíše veškeré dostupné léky, které připadají v úvahu, pro případnou léčbu. Psycholog je spíše pro ,,vylití duše" a nasměrování se a samozřejmě i k případnému ,,rozklíčování" problému. Jeho pojmenování, rozuzlení a zbavení, popř. i k jistému ,,tréninku", co dělat ,,když".

Vzhledem k tomu, co jsi zatím napsal a uvedl, si dovolím tvrdit, že na tom nejsi nijak kriticky. To koneckonců víš i Ty. Vypadá to, jako jakási forma nepřekonatelného studu, který je fixován, kdesi uvnitř a není možné jej, z jistých důvodů, překročit. Možná jsi na hranici se ,,sociální fóbií" - ono je jedno jak to nazveme. Důležitější je vědět, co, kde a jak to působí, kde nikoliv, co umím a můžu pro sebe udělat sám a co budu žádat po odborníkovi. Velmi zásadní je i to, jak moc jsem schopen v této chvíli s oním problémem bojovat sám ,,samotinký". Prostě jak moc jsi z toho teď vystresován. Tam se ,,láme chleba", tam se bude rozhodovat, zda je lepší nasadit léky, či nikoliv (IMHO).
Když si vezmu to, co jsi napsal - myslím, že bude stačit klasický přístup, tak jak jej požaduješ. Možná s nějakým občasným ,,léčivem", pro případ totální nutnosti.
BTW: k lékům, myslím, že to vždy nemusí být preparáty, které jsou prezentovány televizí v různých filmech z psychiatrického prostředí, kde jsou tyto považovány za jakési ,,vymývače mozků".


Možná Tvůj ,,superstud" a jeho nepřekonatelnost plyne, jako mnoho jiných věcí u každého z nás, z dětství, puberty apod. Nějaký stresující zážitek, zásadnější leknutí, či jen posměšky spolužáků kvůli tomu, či onomu. Na vině může být i šikana apod.

Člověk se mění, vyvíjí se. Ten, který byl v dětství zakřiknutý, v pubertě silně stydlivý a ještě v 18ti dost ,,zaražený" najednou projde situací/situacemi, které jej, aniž by chtěl ,,hodí" jinam. Najednou mu nebude dělat problém mluvit před davem, nebude se stydět optat se neznámého člověka na cestu, nebude mu vadit přednášet svůj příspěvek před spolužáky ve škole, či školit spolupracovníky v zaměstnání.

Život je o ,,křižovatkách", nákladech a jízdě. Ty potřebuješ zaparkovat, vyložit brambory, naložit pomeranče a odbočit správným směrem, který vidíš na GPS ;-)

Můj příspěvek, jako mnoho jiných nese jasné znaky toho, že jeho přečtení zabere mnoho času - tudíž se omlouvám, já to jinak neumím.
Znovu, samozřejmě, a to velmi důrazně upozorňuji, že výše uvedené informace nejsou od odborníka - jedná se pouze o mé osobní laické názory, informace, postřehy.

Ty neváhej a hlavně už najdi ,,někoho". Déle odkládat, může znamenat hůře se cítit, zbytečně se stresovat.
S pozdravem MgX
MgX
Administrátor
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Lukino 29. 8. 2008 21:09

MgX: Hezky napsane :)
Lukino
Návštěvník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod mareq0 29. 8. 2008 21:23

Zas tak dobré to není :potichu ;-)

Někdy místo léků (čti oblbováků) postačí sklenička tvrdého alkoholu :D Taky není špatné na trému si pořádně dát do těla (sport)...
Obešel já polí pět!
mareq0
Přeborník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod satou 29. 8. 2008 21:27

ze všeho se hned dělá diagnóza...

a na všechno jsou hned léky...

sociální fobie... podle mě by se měla léčit fakt především terapií, KBT třeba.

když je k tomu ale deprese... jdete vážně radši k lékaři.
ale dobrého aby jeden pohledal!

hmm :hm
satou
Čtenář
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod MgX 29. 8. 2008 21:42

Ano, někteří herci, zpěváci, tanečníci .... si před vystoupením dají trochu ,,něčeho ostřejšího". Jenže ... popíjet alkohol, třebas před přijímacím pohovorem do práce, asi není zrovna ideální.
Navíc je třeba vědět (když volím alkohol), kdy, kolik a co.

Pokud jsou ale moje trable skoro každodenní záležitostí, a ne hrůzou dvakrát do roka, ten alkohol nebude ,,vono" ;-) Ono se pak může lehce stát, že ze ,,štamprdle" se stane sklenka, láhev ... a na konci je jasně pojmenovaná diagnoza - alkoholik.

Volil bych návštěvu odborníka (či více odborníků), pak bych si udělal obrázek a zvolil toho se kterým ,,půjdu dál".

BTW: nejsem zastáncem jakýchkoliv léků na cokoliv, ale bohužel to bez nich někdy nejde. Jak jsem uvedl, myslím, že tazatel by to bez nich zvládnout mohl/měl. A když už by nějaký potřeboval, stačilo by ,,cosi" pro krizové chvilky.
S pozdravem MgX
MgX
Administrátor
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod satou 29. 8. 2008 21:47

jedině souhlasím!
satou
Čtenář
Uživatelský avatar

Předchozí stránkaDalší stránka

  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Autor

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník