trodas píše:Navíc je nemožné, aby se Venuše posunula tak rychle mezi dvěmi, rychle za sebou následujícími fotkami. Celestia prokázala, že je to podvod.
Celesta ukázala jeden za způsobů, jak je možné sférické souřadnice nebeských těles převést na plochu monitoru.
Fotoaparát provádí převod sférických souřadnic na plochu filmu.
Protože kulový povrch nelze převést na eukleidovskou rovinu bez zkreslení, tak vznikají při focení i při zobrazení v Celestě nějaká konkrétní zkreslení. Pokud nejsou tahle zkreslení do simulace započítána (není sesynchronizován pro každou jednotlivou fotku střed zobrazení a jeho typ), může výzledek vyjít všelijak.
Připomínám, že převod z fotky do sférických souřadnic, jejichž pól (směr osy z) se shoduje se středem fotky a osa x míří doprava se dělá pomocí vzorců:
alfa=arccos(x/(x^2+y^2)^0,5/f) - to platí pro první kvadrant, v dalších kvadrantech je třeba přičíst patřičný násobek pi.
fi= arctan((x^2+y^2)^0,5/f)
kde x a y jsou souřadnice na filmu v milimetrech od středu políčka a f je ohnisková vzdálenost objektivu ve stejných jednotkách.
(Budu rád, když po mně vzorce někdo překontrolujete, odvozuji to jen narychlo na náčrtku, klidně to můžeme prodebatovat šířeji, pro výpočet chyby je potřeba především fi)
Vzdálenost mezi Venuší a Zemí je pak potřeba počítat jako délku ortodromy v takto vypočtených sférických souřadnicích.
Pokud se to neudělá, vzniká chyba o velikosti závislé na vzdálenosti od středu fotky.
-----
Kromě toho: Pokud si označíme Venuši kroužkem a obě Trodasem odkázané fotky vlepíme do sebe 1:1, tak je Venuše od pravého rohu srpku Země stále zhruba stejně daleko. Žádný posun.
Výřez z prolnutých fotek
Obě tělesa jsou celkem plízko středu fotky, takže výše zmínené zkreslení přenosem sféry do plochy by nemělo přesáhnout 3%. S touto přesností vzdálenost souhlasí.
Závěr: Označené fotky jsou vpořádku. Video a Trodasův příspěvek v předvedených spekulacích jen ukazují, že autoři neumějí pracovat se sférickou geometrií, která se používá pro astrometrické výpočty.
Další věci - jako třeba to, že při odebírání vzorků se rozhrabe povrch, už tu myslím byly rozebírány.
K artefaktům na ztrátově komprimovaných obrázcích se ještě vrátím.
Jen mne těší, že Trodas přišel s další nádhernou konspirační teorií: NASA má podle něj nejspíš stroj času. Jinak by si těžko mohla dopravit z budoucnosti Photoshop na počátek 70. let.